Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Plazmové antény místo kovových. Odejde technologie stará sto let?

aktualizováno 
Prototyp zcela nového druhu rádiových antén pracujících s ionizovaným plynem vyvinula dvojice fyziků z americké University of Tennessee. Oproti kovovým anténám nabízejí ty plazmové řadu předností, mezi kterými vyniká jejich odolnost proti rušení a nemožnost jejich detekce po vypnutí.

Budu místo změti kovových drátů na střechách domů svítit plazmové antény? | foto: Josef Kroupa

Antény jsou zařízení určená k vysílání a přijímání signálu prostřednictvím elektromagnetického záření. V dnešním světě si život bez nich snad už ani neumíme představit. Využívá je téměř každý, například ten, kdo sleduje rozhlas či televizi, nebo vlastní mobilní telefon.

Technologie stará přes 100 let

Podstata činnosti antény je známa již více než sto let a je založena na jednoduchém principu. Pohybem elektrického náboje se vytváří kolem vodiče elektromagnetické pole a naopak proměnné elektromagnetické pole indukuje ve vodiči proud. Obojího se hojně využívá při bezdrátovém přenosu signálu, v tom se kovové i plazmové antény nijak neliší.

Klasické kovové (nejčastěji z oceli a chromu) antény mají ale své nevýhody. Jsou náchylné k interferenci, tedy k rušení přenášeného signálu, což snižuje jejich spolehlivost. A dále jejich provoz vůbec není snadné utajit, a to hraje zásadní roli hlavně při jejich vojenském použití.

Vodivé plazma místo elektronů

Naproti tomu u plazmových antén by měly tyto nedostatky odpadnout. Alespoň to tvrdí jejich vývojáři, fyzici Igor Alexeff a Theodore Anderson z University of Tennessee v americkém Knoxville. „Tento druh antén pracuje stejně jako jejich kovové protějšky, jen s výjimkou toho, že náboj neprotéká kovovým vodičem, ale ionizovaným plynem,“ vysvětluje Anderson, který s  představou plazmové antény přišel někdy v polovině 90. let minulého století, když přemýšlel o tom, jak vylepšit komunikaci u ponorek.

Plazmové antény jsou trubky zahnuté do tvaru písmena U naplněné plynem

Plazmové antény jsou trubky zahnuté do tvaru písmena U naplněné plynem, na první pohled nápadně připomínají osvětlovací trubice. Když se plyn uvnitř zahřeje na dostatečně vysokou teplotu, dojde k odtržení elektronů od atomů a molekul, vzniká plazma a jeho vodivých vlastností lze pak využít podobně jako u kovových antén. Pokud je ale přívod energie odpojen, z plazmatu se stane opět obyčejný (a tedy elektricky nevodivý) plyn a anténu pak žádný detektor neodhalí. To u kovových antén není možné, ty takto jednoduše vypnout prostě nelze.

Odolnost proti rušení a další přednosti

Nezanedbatelnou výhodou plynových antén je jejich odolnost proti rušení. „Zařízení reagují pouze na signál, který je menší nebo roven hodnotě jeho operační frekvence, takže signály o vyšších frekvencích, typicky používané pro rušení, jednoduše projdou a nezpůsobí žádnou škodu,“ říká k tomu Anderson.

Plazmové antény lze spojovat do větších celků, tak aby současně obsluhovaly mnoho rádiových frekvencí, aniž by docházelo k jejich vzájemnému rušení. V případě potřeby je navíc možné přístroje rychle přenastavit pouhým vypnutím či zapnutím příslušných prvků systému. To z nich činí velmi univerzální nástroj.

„Jde o slibnou technologii,“ tvrdí Ronald Marhefka z Ohijské státní univerzity. Podle něj by jednou plazmové antény mohly pracovat ve spolupráci s těmi konvenčními. Zároveň ale upozorňuje, že protože potřebují více energie, nebude možné je využít ve všech odvětvích. „Ale své místo si na trhu jistě najdou.“

Výzkumníci Alexeff a Anderson informovali o vývoji prototypu plazmových antén na listopadovém výročním zasedání sekce pro fyziku plazmatu Americké fyzikální společnosti.

Zdroj: www.sciencemag.org, www.physorg.com

Autor:


Témata: technologie, Chrome


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

WD MyPassport SSD
Gigabajt za pět sekund. Externí 1TB SSD se vejde do kapsičky u košile

Maličký lehoučký externí disk s elektronickou pamětí pojme až 1TB dat a ukládat i číst je můžete extrémně vysokou rychlostí. Vyzkoušeli jsme nový WD MyPassport...  celý článek

Audi A8 je první vozidlo, které nabídne autonomní řízení třetí úrovně. Jednotku...
Nový počítač od Nvidie zcela nahradí řidiče. Objeví se příští rok

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Společnost Nvidia představila na konferenci GTC Europe první superpočítačový systém zabudovatelný do automobilu, který bude schopen zcela nahradit (a vynechat)...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.