Fajn, řekněme, že život byl, je nebo bude jen na každé milionté z nich (takže je to 33 tisíc planet, na kterých je život, jen v naší galaxii)¨.

Pane bože ať ten lidský virus neosidluje cizí světy dokud si nevyřešíme problémy tady u nás na Matičce Zemi.

Valná většina místních problémů je z přelidnění.

Země je středem vesmíru. Je to blbý zjištění, že když se podíváme jakýmkoli směrem, všude vidím stejně daleko, žádným směrem to není třeba o miliardu let dál ...

jenomže toto zjištění uděláte prakticky kdekoliv ve vesmíru.

Jaký smysl má hledat  planety vhodné pro život, když se jedná jen o pohled do dávné minulosti :) Kdybychom měli extrarychlé plavidlo,  ani za x generací lidí  se tam nedostaneme jak bude let  dlouhý , ani signál by tam  během našeho života nedošel. To je jako hledat letecký spoj  v učebnici středověkého dějepisu.

no víte je pravděpodobné že jakýkoli let k čemukoliv pokud zvládneme technologii která nás tam dostatne v rozumném čase by vyžadoval vědět KAM letíme - a kam má asi smysl letět - v první řadě takový hvězdolet bude muset obnovit zdroje na cestu zpět -a to chce trochu přívětivé prostředí.

no nevim, je v tom chyba. Je jich totiž jen 32,895412   - Scifi vědci

No, ono je to o tom, že před vypuštěním Keplera jsme nevěděli nic moc....jen jsme odhadovali (podle míry optimizmu jedince), u kolika procent hvězd planety vzniknou. A ty odhady byly mezi 1 a 99 procenty.  Teď víme, že planety vznikají prakticky u každé hvězdy  (pokud nemá hodně velkou smůlu) a ve všech mozných konfiguracích, které povoluje nebeská mechanika. To je velmi, velmi optimistické....a pokud se podaří úspěšně vypustit JWST, budema schopni zjistit vcelku dost informací přímým pozorováním exoplanet do vzdálenosti cca 30 parseků (velikost, hustota, případně složení atmosféry).... každopádně je to hodně vzrušující...za dvacet let jsme se dostali ze stádia absolutních odhadů do stádia slušné jistoty

Souhlas, ale upřednostnil bych misi na Mars a robotické výpravy k Titanu, Enceladu či Europě... Hlavně k měsíc Europa bychom měli důkladně prozkoumat, jsem si samozřejmě vědom, že to bude asi desetkrát dražší mise, než vyslat rover na Mars a také mnohem technicky obtížnější. James Webb teleskop by byl skvělý, ale ten projekt prostě "nepospíchá".

Ono nestačí len mať vhodnú planétu. To je príliš málo. Musia byť splnené aj mnohé iné podmienky v jej okolí: správna veľkosť slnka, správna vzdialenosť planéty od svojho Slnka, existencia vhodného Mesiaca okolo planéty (bez Mesiaca by na Zemi neboli relatívne stále ročné obdobia, ani príliv a odliv, ktorý podmienil vznik života), existencia veľkých planét v jej blízkosti (bez Jupitera by Zem bola oveľa častejšie zasahovaná meteoritmi a ďalším telesami z komu, takže život by nemal čas rozvinúť sa), neexistencia pulzarov a hypernov v blízkosti planetárnej sústavy (ich výbuchy by zničili život)...

Tých správnych premenných, ktoré by mali byť VŠETKY splnené, je oveľa, oveľa viac než len vhodná veľkosť planéty...

Máte pravdu, ale pro "okamžitou obyvatelnost" planety (tedy nikoli kompletní vývoj života) těch požadavků není tolik.

Ale troufnu si říct, že Země je jediná planeta kde se vaří pivo, tak už jen pro tento fakt stojí za to ji zachránit.

něco na tím bude http://youtu.be/hSqO16fA9yY

Jelikož život na naší planetě existuje z hlediska vývoje vesmíru pouze jen opravdu velmi krátce-je daleko pravděpodobnější,že život buď někde již existoval,nebo se teprve vyvine.Jsme limitováni pro naši představu jen těžko pochopitelnými vzdálenostmi--a pokud nebudeme schopni vyvinout rychlost o mnoho větší,než rychlost světla-těžko se kdy dozvíme pravdu - protože život jak ho vnímáme nyní my už tady pravděpodobně  nebude.

Můj názor na tohle je takový, že časoprostorová skutečnost samotného vesmíru, dělá z otázky hledání života sice zajímavou, ale trochu úchylnou záležitost.

TVL 33 000 000 000 Sobotků. To není galaxie, to je peklo.