Nové aplikace a požadavky na síť si už ale žádají ještě modernější infrastrukturu, a proto už je tu následovník GÉANT v podobě GN2.
Evropa stanovila své priority pro implementaci eInfrastruktur v rámci 6. rámcového programu (FP6, Framework Programme 6) jako součást cílů programu na podporu výzkumné infrastruktury. Výzkum v nejrůznějších oblastech má mnohem více využívat nové výpočetní i komunikační možnosti, což má přispět také k navázání a upevnění větší spolupráce mezi distribuovanými národními výzkumnými centry.
Proto se důraz klade na rozvoj tzv. gridů, tedy efektivního výpočetního a komunikačního distribuovaného prostředí podporujícího výkonnou komunikaci až v řádu Tbit/s, nabízejícího značné výpočetní i úložné kapacity. Gridy by ovšem nemohly fungovat bez značné síťové podpory v podobě vysokorychlostní optické páteře GÉANT, která slouží jako spolehlivé propojení všech zúčastněných zemí. Zatímco GÉANT je určena pro konektivitu o vysoké propustnosti a dosahu), gridová infrastruktura se zaměřuje na zpracování informací. Obě infrastruktury budou provázané a budou tedy na sobě do značné míry záviset.
Vedle těchto oblastí bude Evropa také podporovat rozvoj experimentů v rámci IST ve formě tzv. testbeds. GÉANT sice slouží nejen jako provozní síť, plně funkční komunikační síť propojující akademické a výzkumné týmy, ale současně slouží pro výzkum, vývoj a ověřování nových síťových technologií, služeb a aplikací (IP protokoly, VPN, QoS, plně optické přepínání). Protože však provozní síť nesmí být těmito aktivitami dotčena, mnohde se realizuje testování nových technologií, které by mohly chod sítě nějak narušit, v národních, od provozní sítě oddělených experimentálních sítích.
Evropské priority rozvoje výzkumných infrastruktur pro nejbližší léta jsou následující:
¨ využívat síť GÉANT jako hlavní propojovací platformu;
¨ koordinovat rozvoj GÉANT a gridů;
¨ spolupracovat s uživateli na vytvoření vazby mezi síťovými technologiemi a aplikacemi.
Úspěšný GÉANT
Panevropská optická gigabitová síť GÉANT je provozovaná sdružením DANTE za významné podpory Evropské unie. V současnosti poskytuje síť GÉANT a partneři projektu , kterými jsou národní sítě pro výzkum a vzdělávání (NREN, National Research and Education Network), služby akademické komunitě celkem ve 34 evropských zemích a zajišťuje propojení s obdobnými sítěmi i mimo evropský region. Jádro sítě tvoří optické spoje o kapacitě 10 Gbit/s a je postaveno na optické technologii vlnového dělení (DWDM, Dense Wavelength Division Multiplexing ). Česká republika se svou národní sítí CESNET2 je připojena spojem o kapacitě 10 Gbit/s.
GÉANT nabízí kapacitu i dosah nesrovnatelné s jakoukoli jinou sítí na světě a oprávněně je proto důležitou součástí pro realizaci výzkumných úkolů v Evropě (ERA, European Research Area ). Celková přenosová kapacita sítě je 200 Gbit/s.
Aktuální topologii sítě i kapacity jednotlivých spojů naznačuje následující obrázek (GéANT Topology Map - October 2004):
GÉANT propojuje přes tři a půl tisíce nejrůznějších institucí, které se zabývají výzkumem a/nebo vzděláváním. Přesněji síť GÉANT končí v uzlech jednotlivých zemí, na něž pak dále navazují národní sítě NREN, k nimž se místní vědeckovýzkumné a akademické instituce připojují.
GN1, jehož produktem síť GÉANT je, byl nejvýznamnějším mezinárodním projektem 5. rámcového programu EU (2000-2004). Unikátní parametry sítě umožňují vědeckým, akademickým a dalším výzkumným institucím pracovat na úkolech, které by individuálně nebyly schopny řešit. Jedná se např. o projekty spojené s výzkumem vesmíru (v rámci European Space Agency, ESA), s budováním virtuálního pracovního prostředí nebo s lékařskými aplikacemi ve vývoji.
GÉANT jako špičková síť samozřejmě podporuje nové technologie i aplikace. Není proto divu, že na síti běží vedle standardního protokolu IPv4 běžně používaného v Internetu také jeho nástupce, IPv6. Pilotní provoz probíhal od poloviny loňského roku a oficiální podpora IPv6 v síti GÉANT funguje již od ledna letošního roku. Mezi hlavní výhody nového síťového protokolu patří o řády navýšení počtu dostupných, globálně jedinečných, adres (adresní prostor bohatě dostačuje pro každého člověka a jeho jednotlivá komunikační zařízení, spotřební elektroniku a další zařízení připojitelná na síť na zeměkouli). Další výhodou je lepší podpora připojení zařízení do sítě, kdy není potřeba konfigurace ze strany uživatele, který se může spolehnout na konfiguraci automatickou. IPv6 také oproti stávajícímu protokolu IPv4 lépe podporuje jak mobilitu, tak bezpečnost uživatelů a jejich zařízení v síti.
Síť sdružení CESNET, CESNET2, propojuje páteřními gigabitovými datovými okruhy (konkrétně 1 nebo 2,5 Gbit/s) jedenáct českých a moravských měst, další města jsou k páteřní síti připojena kapacitami od 34 do 100 Mbit/s. S dalšími českými sítěmi je propojená v rámci NIX.CZ. Pro přístup do globálního Internetu je určen okruh o kapacitě 800 Mb/s.
GÉANT zemřel, ať žije GN2
Starý GÉANT dosluhuje, proto je třeba postavit síť novou a modernější. Při pohledu na kapacitní možnosti sítě to zní na první pohled přehnaně, ale v souvislosti s rozvojem nároků mnoha oborů na objemy přenášených dat a také na rychlost jejich přenosu (zejména pokud se jedná o jejich zpracování v reálném čase) prostě stávající síťová infrastruktura skutečně přestává stačit.
Vznikl nový projekt označovaný jako GN2 (pro síť s pravděpodobným označením GÉANT 2 – konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo), který byl zahájen na podzim letošního roku (přesně k 1. září) a bude dokončen v srpnu 2008. Oficiální název celého projektu 6. rámcového programu EU je Multi-Gigabit European Academic Network. Koordinátorem projektu je opět sdružení DANTE a účastníky jsou jednotlivé sítě NREN a sdružení TERENA.
Celkové náklady na projekt se odhadují na 200 miliónů eur, kde větší část bude pokryta z příspěvků spolupracujících zemí a Evropská komise přispěje částkou 93 milionů eur. V rámci 6. rámcového programu EU pro IST (Information Society Technoogies) se opět jedná o největší projekt, vedle něhož ještě bude působit stejně důležitý projekt pro rozvoj gridů na podporu elektronické výzkumné evropské infrastruktury. Na GN2 se bude podílet celá Evropa, „od Islandu po Kavkaz", připojuje se Balkán (Bulharsko a Turecko) a také Rusko, které se na tomto projektu bude podílet jako plnoprávný partner.
Smyslem GN2 je nabídnout evropským výzkumníkům takovou infrastrukturu, která jim umožní přenášet velké objemy dat v krátkém čase (přesněji v absolutně minimálním čase díky efektivně navržené optické infrastruktuře), využívat pokročilé síťové aplikace, například výpočetní gridy a spolupracovat na společných projektech v reálném čase.
Celý článek si můžete přečíst na stránkách Telnet.cz
