Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Kolik lidí bude na Zemi v roce 2100? Vědci mají nový odhad

  • 154
Skupina vědců zveřejnila svůj pokus o vylepšení současných odhadů růstu světové populace. Celé 21. století bude podle nich ve znamení růstu a na jeho konci nás bude nejspíše zhruba mezi 9 až 13 miliardami. Největší část přírůstku má připadnou na Afriku, zbytek světa bude výrazně stárnout, včetně dnes mladých rozvojových zemí.

Ještě celé toto století by nás mělo nejspíše přibývat. To je závěr studie zveřejněné v internetové verzi časopisu Science (dostupná zde), ve které se tým odborníků z OSN a amerických univerzit pokusil o zpřesnění dnešních populačních scénářů. V roce 2100 bude podle na planetě s velkou pravděpodobností více než 10 miliard lidí a možná i více než 13 miliard. Dnes je nás cca 7,2 miliardy.

Rekonstrukce počtu obyvatel Země v posledních 10 tisících letech. Skutečná populační exploze nastala až s nástupem fosilních paliv a později umělých hnojiv a dalších technologií.

Vědci se pokusili vylepšit odhady OSN, která své odhady zveřejňuje každé dva roky. Využili dat světové organizace pro jednotlivé státy vytvořili podrobný model pro celý svět. 

Tak jako v jiných podobných případech není výsledkem jedno číslo, ale rozptyl hodnot s určitou pravděpodobností. Autoři tedy říkají, že 95 procent výsledků jejich demografického modelu říká, že v roce 2100 bude na Zemi 9 až 13,2 miliardy lidí. Neznamená to samozřejmě, že tomu tak na 95 procent bude. Model není „svět v malém“, ale jen výpočet na demografických údajích. Neobsahuje třeba odhady dopadu zvýšeného tlaku na zdroje (jídlo či orná půda).

Výsledky modelu vývoje počtu obyvatel Země podle modelu zveřejněného v časopise Science v září 2014. Červená čára ukazuje středovou hodnotu výsledků. Tmavě modrá vyznačuje oblast, do které spadá 80 procent výsledků modelu, světle modrá je pro 95 procent výsledků. Přerušované čáry vyznačují hypotetické scénáře podle WHO s celosvětovou porodností o 0,5 dítěte na ženu vyšší či naopak nižší.

Pro lepší představu si výsledky zkusme představit ještě jinak: více než 12 miliard lidí by podle modelu mohlo být na Zemi s pravděpodobností kolem 25 procent. Více než 10 miliard obyvatel pak už se zhruba 80procentní pravděpodobností, tedy velmi jistě. A naopak méně než 9 miliard s minimální pravděpodobností kolem pěti procent.

Africká výjimka?

Veliký rozptyl naznačuje, kolik je ve hře proměnných. Jaké jsou hlavní neznámé? Demografickou „bombou“ by se mohla podle týmu autorů odhadu stát především Afrika. Na její vrub patří prakticky celý předpokládaný populační růst. Dnes má kontinent zhruba miliardu obyvatel, v roce 2100 by měl mít zhruba mezi 3,1 až 5,7 miliardami (znovu interval s 95procentní pravděpodobností). S 50procentní pravděpodobností bude obyvatel Afriky více než 4,2 miliardy.

Výsledky modelu vývoje počtu obyvatel Země podle modelu zveřejněného v časopise Science v září 2014 po jednotlivých kontinentech (Tedy více méně, autoři oddělili Severní Ameriky od zbytku tohoto světadílu.) Tmavší oblasti vyznačují intervaly, do kterých spadá 80 procent výsledků modelu, světle modré jsou pro 95 procent výsledků.

Z hlediska potenciálu kontinentu to není nemožné číslo. Kolem čtyř miliard obyvatel v Africe by znamenalo, že země bude mít populační hustotu jako Čína nebo Česká republika (ČR má hustotu obyvatelstva 135 na km², Čína 140).

Podle demografických a sociologických údajů by měla být hlavním motorem vysokého růstu obyvatelstva ochota mít více dětí. I v rozvíjejících se afrických zemích porodnost klesá pomaleji než třeba v latinskoamerických zemích, které procházely podobným ekonomickým a společenským přerodem v 70. letech. V Africe „ideální rodina“ podle dotazníků znamená stále zhruba 4,5 dítěte na ženu, tedy více než dvojnásobek hodnoty třeba v ČR a v podstatě i všech dalších vyspělých zemích.

Model nezohledňuje možné ekologické a další škody spojené s růstem populace, které samozřejmě mohou vést ke snížení porodnosti či výraznému zvýšení úmrtnosti. 

Všichni stárneme

Model vývoje poměru počtu obyvatel v produktivním věku a seniorů pro Brazílii. Data do roku 2010 jsou historická.

Zajímavým trendem je také stárnutí populací, a to nejen vyspělých zemích. Například Brazílie má dnes zhruba více jak osm lidí (8,6) v produktivním věku na jednoho seniora (nad 65 let). V roce 2100 by měl být tento poměr při zachování dnešních trendů kolem 1,5 (přesněji s 80procentní pravděpodobností v intervalu 1,0-2,0). To je výrazně méně než Japonsko, kde je dnes stejný poměr 2,6.

Podobně dramatická změna by se měla dotknout i dalších zemí s dnes velmi mladým obyvatelstvem. Nevyjímaje „rozvojové“ ekonomiky jako Indie (dnes v 10,9, v roce 2100 s 80procentní pravděpodobností mezi 1,5-3,2) a Čína (z dnešních 7,8 na 1,4-2,3.). Pro státní rozpočty i ekonomiku to bude samozřejmě představovat výrazný zásah, na který by se měly v ideálním případě připravovat delší dobu.

Oprava: V článku byl chybně uveden rozptyl hodnot modelu pro rok 2100. Za nepřesnost se omlouváme.