Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Počítače se snaží vyzrát na teroristy

aktualizováno 
Mohou softwarové algoritmy předpovídat další teroristický čin ještě předtím, než k němu dojde? Zatím zřejmě ještě ne, ale výzkum v této oblasti zdárně pokračuje. Stane se Minority Report skutečností?

Některé z technologií, které bylo možno vidět v kasovním trháku loňského roku Minority Report, se možná brzy stanou realitou a hlavní oblastí zájmu zpravodajských služeb, které se zabývají bojem s terorismem. Ve jmenovaném futuristickém thrilleru vede Tom Cruise policejní útvar, kterému parapsychologické techniky umožňují zatknout a usvědčit vraha ještě před tím, než spáchá zločin.
Výzkum s podobným cílem, ale zaměřený na oblast nových digitálních technologií použitelných při výzvědné a zpravodajské činnosti, probíhá jako součást programu s názvem Genoa II, jenž získal finanční podporu vlády USA ve výši 54 milionů dolarů. Navazuje přitom na program Genoa I, jehož cílem byla rovněž analýza utajených informací pro zpravodajské služby.
V rámci programu Genoa II zkoumá výzkumně-projektová instituce amerického ministerstva obrany DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) možnosti IT, které by přinesly nové stupně spolupráce mezi skupinami analytiků zpravodajské činnosti, tvůrci pravidel bezpečnostní politiky a specialisty na tajné operace. Rovněž by měly umožnit lidským bytostem společně přemýšlet v reálném čase tak, aby bylo možné -– jak tvrdí oficiální dokumenty programu -- předvídat hrozby terorismu a předcházet jim.

Cesty výzkumu
„Zatímco Genoa I se zaměřoval na prostředky, které lidé využívají ke spolupráci s jinými lidmi, cílem programu Genoa II je rozvíjet spolupráci také mezi lidmi a počítači,“ vysvětloval na loňské konferenci DARPATech 2002 v kalifornském Anaheimu Tom Armour, programový manažer projektu Genoa II. „Podle našich představ budou softwaroví agenti spolupracovat s lidmi ... různé typy softwarových agentů budou také spolupracovat mezi sebou.“
Projektu Genoa II sice hrozí ukončení, protože sehrál hlavní úlohu v kontroverzním programu Terrorism Information Awareness, ale výzkumní pracovníci ze soukromého sektoru tvrdí, že je možné ve výzkumu ještě výrazně pokročit a že v podstatě stále probíhá.
Výzkumníci ze soukromého sektoru například nyní zkoumají takzvané zesilovače poznávacího procesu, které umožňují softwarovým prostředkům modelovat běžné situace a předpovídat pravděpodobné budoucnosti. Pracovníkům výzkumu prý už chybí jenom několik kroků k tomu, aby vytvořili praktické aplikace, které by podporovaly kognitivní inteligenci počítačů, asociativní paměť, algoritmy inspirované živými systémy a Bayesovy dedukční sítě, které jsou založeny na odnoži matematické teorie pravděpodobnosti, podle které nejistota o světě a výsledky střetu zájmů mohou být modelovány pomocí kombinace zdravého rozumu a důkazů pozorovaných ve skutečném světě.

Zvládání komplexnosti
Cílem veškerého popisovaného výzkumu je najít způsob, jak přimět počítače, aby zvládly to, co jim zrovna moc nejde: totiž získání schopnosti lidského mozku redukovat komplexnost jevů. Počítače dobře ovládají takové činnosti, jako je šachová hra, nejsou ale třeba příliš dobře schopny vidět a dešifrovat slovo na pozadí složitého obrazce. Algoritmy inspirované živými systémy –- matematické opory kognitivní počítačové inteligence -– by tento stav mohly změnit.
„Jednou z možností, jak počítače přetvořit v inteligentnější a více živoucí mechanismy, je inspirovat se živými systémy a napodobit je,“ říká Melanie Mitchellová, mimořádná profesorka Institutu pro vědu a inženýrství na Health & Science University v Portlandu a autorka knihy o genetických algoritmech. „Podobné srovnání jsme již provedli v případě mozku a neuronových sítí, které se inspirovaly principy fungování tohoto lidského orgánu. Lidský mozek obsahuje obrovské množství jednoduchých prvků -- neuronů – které jsou buď ve stavu aktivace, nebo klidu a působí paralelně, a to způsobem, který pro nás do značné míry stále zůstává tajemstvím. Ve svém souhrnu pak tento systém prochází velmi složitým procesem učení,“ vysvětluje Melanie Mitchellová.
Ale existují i další příklady ohromujících možností systémů inspirovaných přírodou, z nichž mnohé jsou potenciálně využitelné v boji s terorismem. Melanie Mitchellová poukazuje na právě probíhající výzkum genetických algoritmů, který se inspiroval evolucí -– vývoj počítačového programu, který sám odvozuje řešení problému, namísto aby vyžadoval programátora, který by jej vymyslel za něj. Podle Mitchellové vědci také vyvíjejí bezpečnostní aplikace, které napodobují lidský imunitní systém.

Vývoj se řítí kupředu
Přes impozantní překážky, které v této oblasti číhají na každém kroku, zaznamenal výzkum významné úspěchy. Ty by v příštím půlroce či roce mohly přispět k vývoji skutečně použitelných produktů a aplikací. Jeden z těchto úspěchů představuje vývoj dedukčních sítí.
„Některé ze základních algoritmů, se kterými pracujeme, jsou známy už staletí,“ říká Ron Kolb, ředitel pro oblast technologií společnosti Autonomy, která  vyrábí software s rozšířenou schopností rozpoznávání vzorů a software pro správu znalostí (knowledge management). „Momentálně se pro tyto aplikace snažíme najít vhodné praktické využití.“
Společnost Autonomy využívá například patentovanou metodu kombinace Bayesovy statistiky a teorie informace Clauda Shannona, podle které je možné oddělit od proudů zvukových dat určité rozhodující prvky, a vytvořit tak algoritmy, které zvýší inteligenci počítačů a jejich schopnost učit se.
„Jsme schopni vytvořit algoritmus, který definuje, že na určitém místě existují jisté vzory; současně rozpozná, že vzory na jiném místě jsou velmi důležité a v další oblasti se naopak nacházejí vzory, které tvoří kontext. Když do proudu vstoupí nová data, vytvářejí se asociativní vztahy, a čím více dat je systémem vstřebáváno, tím lépe se systém učí data rozpoznávat,“ vysvětluje Kolb.
Podle Rona Kolba počítače zítřka rozpoznají, kdy budou dva či více analytiků zpravodajské služby chtít pracovat na stejném problému, a automaticky je i jejich data propojí. Mnoho výrobců z oblasti automobilové a letecké výroby už podle něj v praxi základních článků této schopnosti použilo, a tak díky snížení nákladů na vývoj ušetřili ve výrobě miliony dolarů.

Pro obranu
Počítače vybavené podobným softwarem by si také mohly povšimnout člověka, který na letišti odložil podezřelé zavazadlo, a automaticky varovat bezpečnostní systém. „Mohla by nastat situace, kdy už nebudeme hledat informace, nýbrž informace si najdou nás,“ poznamenává Ron Kolb.
Grant Evans, výkonný ředitel kalifornské společnosti A4Vision a zároveň expert na kognitivní inteligenci počítačů a algoritmy inspirované živými systémy, má však svou vlastní představu o tom, kam bude vývoj směřovat. „Současné bio-algoritmy už mají velmi silnou tu schopnost učení se -- čím více je používáte, tím více se učí,“ vysvětluje Evans. „Naše společnost nyní pracuje na integraci kognitivní počítačové inteligence ve formě videa s avatary, což jsou digitální vyobrazení postav, která vás dokáží vidět a sledovat. Tak nějak podle mého názoru bude pracovat počítač budoucnosti,“ uzavírá Evans.

Článek přinášíme ve spolupráci s týdeníkem Computerworld.

Autor:


Nejčtenější

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Další z rubriky

Facebook koupil technologii, která změní podobu jeho živých videí

Facebook

Live videa jsou na Facebooku populární a největší sociální síť je chce vylepšit, aby srovnala krok s konkurencí....

Google tajně připravuje cenzurované hledání pro Čínu, tvrdí programátor

Google prý hledá, jak zpět do Číny (ilustrační koláž)

Vyhledávání firmy Google je v Číně nedostupné. Nesplňuje totiž požadavky čínské vlády na cenzurování obsahu. Podle...

Kdo ovlivňuje podobu vaší hlavní stránky Facebooku a jak na něj vyzrát

Jak vám facebook sestavuje obsah hlavní stránky na míru?

Zajímalo vás někdy, proč na Facebooku vídáte příspěvky v pořadí, v jakém jsou? Odpovědí je News Feed, specializovaný...

Najdete na iDNES.cz