Vítejte ve virtuálním světě. Zapomeňte jména, adresy a jiné identifikační údaje. Zvolte si přezdívku a vítejte v podzemí. V počítačovém podzemí.
Undergroundoví umělci vytvářejí díla pro úzký okruh vyvolených, počítačoví „podzemníci“ zase zkoumají principy fungování programů a techniky.Rádi útočí na webové stránky V počítačovém podzemí se připravte na různé kasty - hackery, crackery nebo lamery. Přestože se pro označení lidí, kteří se vloupají do cizích počítačů a systémů, běžně používá označení hacker, správné slovo je cracker. Hacker je totiž odborník, kterého baví zkoumat detaily různých systémů, hledat případné slabiny a upozorňovat na ně. Jeho motivace není finanční, řešení problémů ho zkrátka baví. Naopak cracker se cíleně snaží získat neoprávněné informace nebo narušit cizí systém, případně ho přímo poškodit. Jeho motivací je nejen radost, že se mu to povedlo, ale může to být i případný zisk. Hranice mezi nadšenci a škůdci je poměrně tenká, někdy stačí k její překročení jen málo. „Když má někdo díru v systému, ale je mi sympatický, tak mu nejspíš poradím, jak ji zalepit. Ale když mě nějaký provozovatel naštve nebo nereaguje na mé snahy mu pomoci, tak mu systém nabourám. Ale nejsem žádný lovec webů, který to dělá pouze kvůli 'skalpům',“ komentuje svou činnost cracker s přezdívkou r0x0r, o kterém se veřejnost dozvěděla díky článku v Respektu. Jeho nejviditelnější činností jsou změny webových stránek, ale zjišťuje také přístupová hesla k počítačovým systémům. „Nejsem žádný machr, ale lama taky ne,“ komentuje svou činnost. „Používat připravené kuchařky na crackování, které jsou volně na webu, není žádné umění, to dělají lameři. Spustit hotový program umí každý.“ On sám je radši kreativní, hledá vlastní postupy.
Zvídavý r0x0r
„O bezpečnost jsem se začal zajímat poměrně dávno,“ vypráví čtyřiadvacetiletý odborník. „Začal jsem z obyčejné lidské zvídavosti a touhy poznat něco nového.“ Při jeho věku může dávno znamenat přibližně deset let. Tato doba je u počítačové bezpečnosti skoro jako věčnost, novinky přicházejí poměrně rychle a ztratit rok znamená téměř umřít. „U mě to přišlo tak nějak samo sebou. Začal jsem se tím zabývat, seznámil se se správnými lidmi a pak už to jelo samo. Každý nakonec umí něco trochu jiného, tak si vyměňujeme zkušenosti,“ píše r0x0r. Přestože v Respektu byl r0x0r vylíčen až démonicky jako člověk, pro nějž je konspirace denním chlebem, působí spíše jako normální kluk. „Přestože sedím u počítače až šestnáct hodin denně, nejsem stále jenom u něj. Například v létě jsem byl na kolech a v září na horách,“ píše r0x0r. I když se mnou žádnou hru na schovávanou nehrál, k rozhovoru tváří v tvář se přemluvit nenechal. Podle společného známého jsem zjistil, že by možná nakonec svolil, ale téměř za konspiračních podmínek.Tvorba virů tříbí myšlení Zatímco sehnat crackery, kteří nabourávají cizí systémy, může být poměrně obtížné, protože se snaží utajit svou identitu, hackeři se ke své činnosti víceméně hlásí. Ale proniknout mezi ně může být také obtížné. „Novináři touží po senzacích. Proto raději zkreslí skutečnost, než aby popsali realitu, která může být nudná,“ vysvětluje svou opatrnost Benny, dvaadvacetiletý programátor z Brna. Pokud nakonec k rozhovoru svolí, pečlivě váží každé slovo, aby ho někdo špatně nepochopil. „Dělal jsem spousty rozhovorů, ale novináře, který to nepřekroutí, aby člověk pohledal.“ „Někdo kouká na televizi, já jsem psal viry,“ povídá Benny. Bennyho koníček byl pro většinu lidí poměrně neobvyklý, ale on v tom nespatřuje velký problém. „Nemusí se přece všichni bavit stejně,“ říká a jedním dechem dodává: „Viry mě zajímaly po technické stránce, jejich tvorba cvičí abstraktní myšlení. Spoustu věcí bych se jinak nenaučil.“ Benny je autorem prvního viru pro Windows 2000 i prvního viru, který fungoval zároveň veWindows i v Linuxu. Většina lidí si viry představí jako programy, které škodí jejich počítači, ale díky Bennyho virům byla objevená spousta slabých míst operačních systémů, což posloužilo jednak výrobcům a jednak antivirovým společnostem. Pro Bennyho prostě viry představují abstraktní problém. „Když jsem na něco přišel, poslal jsem vir nejprve antivirovým společnostem a pak jsem ho zveřejnil na webu. Ale nikdy jsem ho sám nerozšiřoval. V tom mám svědomí čisté.“ Proč vlastně zveřejňovat nebezpečné programy? „Softwarové firmy mají běžně v licenčních smlouvách k programům uvedeno, že za škody způsobené svými programy neručí. Mě baví hledat slabá místa programů, aby s nimi výrobci museli něco dělat. Je to podobné, jako když půjdete vrátit vadné zboží,“ vysvětluje Benny podstatu své práce. „My taky zveřejníme zdrojový kód viru a napíšeme, že jeho používání je na vlastní nebezpečí. V čem je rozdíl od licenčních smluv výrobců? Navíc ještě stále platí svoboda slova. A pokud vím, tak neexistuje žádný kodex, jaké programy psát smím a jaké nesmím.“ Počítačové firmy si dnes již platí vlastní bezpečnostní odborníky, kteří hledají slabiny systémů. Ti však nikdy nemohou odhalit vše. Navíc se často staví velice negativně k tomu, když slabinu v jejich systému najde dříve někdo jiný než oni.
Výsada mládí Přesto jen malá část hackerů pokračuje ve svém koníčku i ve vyšším věku. Po nástupu do práce už nezbývá čas na časově náročnou činnost, jakou crackování je. Nebo se taková činnost neslučuje se současným zaměstnáním. „V současné době pracuji u softwarové firmy, kde vyvíjím antivirový program,“ říká Benny. „Teď taky dělám to, co mě baví, navíc to dělám za peníze,“ dodává. Naopak r0x0r zatím konec neplánuje. „Pracuji jako bezpečnostní expert, takže neskončím asi nikdy. Třeba čtu nějaký informačně hodnotný článek a hned nad tím přemýšlím,“ říká. „Člověk je v oboru pořád, pokud třeba nezačnu prodávat auta.“ Pokud se r0x0r nedopustí nějaké závažné chyby, nemusí se ničeho bát. Jako expert na bezpečnost po sobě dokáže zamést cestičku. Nakonec po něm zbudou pouze seznamy cracknutých webových stránek a nabouraných počítačů. Naopak bývalí hackeři v bezpečí nejsou. Protože se svou činností příliš netají, nebývá složité zjistit jejich identitu. Potom mohou být snadnými terči. „Jsem podezřelý ze spáchání trestného činu, konkrétně ze spoluautorství viru, který způsobil mnohamilionové škody. Kvůli tomu mi byla zabavena veškerá výpočetní technika,“ řekl Benny. Jeho příběh se dostal i na internet a vzbudil spíše sympatie. Psaní virů opustil už poměrně dávno, je veřejně znám, a bylo by tedy absurdní, kdyby dotyčný vir skutečně napsal. Vždyť kdyby v tvorbě virů pokračoval, mohl by poškodit i sebe a svého zaměstnavatele. „Dostal jsem se do opačné pozice. Dříve jsem do antivirových firem posílal viry já, nyní by je mohli posílat jiní mně. Tedy kdybychom byli velká firmy,“ dodává s úsměvem Benny.
| Kdo je kdo, co je co |
|
Hacker - člověk, kterého baví zkoumat detaily počítačových systémů a programů. Snaží se využít jejich schopnosti na maximum. Cracker - zlomyslný člověk, který zkoumá slabiny cizích systémů, aby je zneužil ve svůj prospěch. Slovo vymysleli hackeři, kterým se nelíbilo používání slova hacker novináři. Crackování - „nabourání“ cizího systému za účelem poškození nebo získání citlivých dat. Lamer - počítačový začátečník, který se snaží tvářit jako expert. Pokud škodí, používá veřejně dostupné kuchařky a hotové programy, které vytvářejí crackeři. Podle jedné z historek pochází slovo ze skateboardového slangu. Phreaker - člověk crackující telefonní síť. Účelem není dosáhnout jejího zhroucení, ale využít ji. Crackují se telefonní karty, aby měli větší počet jednotek, nebo se zjišťují telefonní linky pro volání zdarma. Pramen: Jargon File |
