Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Podívali jsme se do zákulisí České televize. Jak se dělá přímý přenos

aktualizováno 
Ta budova v areálu České televize v Praze na Kavčích horách je docela nenápadná. Přesto je tento nízký objekt sídlem zpravodajství a vznikají v něm dva kompletní programy: zpravodajský ČT24 a sportovní ČT4 SPORT. A to není zdaleka vše.

Zákulisí ČT | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Do dalších dvou programů ČT1 a ČT2 se odtud vysílají živé zpravodajské či oblíbené sportovní relace. Vyrábí se zde také aktuální publicistika a sídlí tu rovněž archiv zpravodajství.

Česká televize má 15 let
Na fotografii vidíte, že za budovami ČT na Kavčích horách jsou antény sloužící pro spojení ČT se světem, přes ně přicházejí, ale i odcházejí do světových sítí veškeré zahraniční a domácí televizní přenosy, ale i zpravodajské příspěvky.

Rozsahu vysílání a také bohaté historii odpovídá používaná technika. Pro přenos obrazu i zvuku se využívá široká škála technických prostředků, dnes až na výjimky založených na digitálních technologiích. Pro přenosy z nejrůznějších míst republiky, ale i přenos zpravodajských příspěvků, slouží především optická síť ATM, pomocí které jsou připojena veškerá studia, ale i nejobvyklejší přenosové lokality (politická a kulturní zařízení, sportovní stadiony atd.).

Pro přenos aktuálních příspěvků z terénu se rovněž využívá satelitní technologie nebo přenos vf pojítky. S rozvojem nových technologií se využívá i možnost IP přenosů, při větší koncentraci zdrojů na místě přenosu se nasazuje laserové pojítko.

Pro některé typy sportovních přenosů pak slouží pojízdná kamera na motocyklu s vysokofrekvenčním přenosem signálu přes nízko letící retranslační vrtulník. Jiné technologie musí umožnit využití archivních materiálů v digitální éře vysílání. A ještě jiné technologie musí zachovat pro budoucnost současné zpravodajství pořízené digitálně za rozumnou cenu.

Dominanci v živém vysílání získává digitál

Jedním z nových trendů ve zpravodajství je živé vysílání. To umožňuje mít nejčerstvější informace o vývoji událostí. Při sledování zpráv si ani neuvědomíte, že sledujete živé vysílání, např. živé studiové vstupy, nebo přímé přenosy z externích stanovišť, jako například Úřad vlády, Poslanecká Sněmovna nebo Senát. A to není vše. Dále pak sledujete obrazové příspěvky vyrobené z domácích nebo zahraničních materiálů, které se pořídí v průběhu dne, případně se informace doplní o archivní materiály.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Reportážní kamera PDW 530 formátu XD Cam. Fakt, že ČT používá tuto moderní digitální techniku již dlouho, poznáte podle původního loga na kameře.
Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Reportážní kamera DXT 30 formátu Betacam SP


Tyto příspěvky natáčí zpravodajské štáby nejen v Praze, ale také Brně, Ostravě a dalších 12 krajských redakcích, a to ve formátech XDCAM, Beta SP, DigiBETA nebo DV CAM (krajské redakce).

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Nelineární střihové pracoviště


Součástí systému DNPS (Digitálního zpravodajského systému) jsou také nelineární střižny, na kterých je možné materiály uložené v centrální paměti zpracovávat do podoby jednotlivých příspěvků. Ty spolu se studiovými vstupy a přímými zpravodajskými vstupy tvoří vysílanou relaci, jak ji znáte ze zpráv ČT.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Ve vysílání se také využívají archivní záběry. Proto v budově zpravodajství na Kavčích horách najdete technologie, které umožňují přehrání starých záznamů z dobových technologií (levé foto) na nová média pro potřeby vysílání. Platí tedy, že když vidíte archivní záběry, tak vysílání probíhá z nových technologií, do kterých byly přepsány.

Hrubé nebo sestříhané materiály o nových událostech jsou zapsány do centrální paměti DNPS (Digitálního zpravodajského systému - pravé foto). Do centrální paměti DNPS paměti jsou zaznamenávány i příspěvky ze zpravodajských přenosových vozů (přes satelitní spoj), příspěvky ze stacionárních přenosových zařízení.  


Jak vzniká zpravodajství

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let

Reportéři ČT vyrazí do terénu, kde pořídí obrazové a zvukové materiály. Po návratu na Kavčí hory je zpracují ve střižně a připraví tzv. zpravodajský šot. Ten se nahraje do centrální paměti DPNS.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Odbavování těchto šotů zajišťují vysílací servery navázané na redakční systém, do kterých jsou podle vysílací soupisky z centrální paměti překopírovány vysílané příspěvky, které pak lze z režijního komplexu jednoduchým způsobem odbavit do vysílání. Kompletaci každé zpravodajské relace zajišťuje studiový komplex, který se skládá ze studia, obrazové a zvukové režie a ze zvukové hlasatelny.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Ze studia vybaveného studiovými kamerami jsou vysílány záběry moderátorů a popřípadě pozvaných hostů. V obrazové a zvukové režii je kompletován pořad podle připraveného bodového scénáře vysílané relace a ze zvukové hlasatelny je možné například doplnit vysílání překladem rozhovoru se zahraničním hostem.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Vysílat z objektu zpravodajství je možné ze čtyř studiových komplexů. Z SK 9 jsou vysílány převážně zpravodajské pořady, z SK 6 zejména pořad Dobré ráno s ČT a publicistické pořady, z SK 7 převážně sportovní vysílání a z virtuálního studia SK 8 například pořad Otázky Václava Moravce nebo koncipované sportovní pořady, dále pak pořady typu Objektiv,Toulavá kamera a případná Volební studia ČT. Na levé fotografii vidíte studio 6 Dobrého rána s Českou televizí a na pravé fotografii vidíte fotografii z virtuálního studia, kde se televizní technologií "klíčování na modrou" přidává virtuální pozadí.

Jak se dělá přímý přenos

Pro zajištění přímých přenosů a živých vstupů se nepoužívá pouze technika České televize. Na řadu přijde také technika externích firem a přenos signálu zajišťuje technika telekomunikační firmy O2.

Přenosový vůz ČT Přenosový vůz ČT
Obrazová režie. Zde se vybírá obrázek z kamery nebo ze záznamu, co půjde tzv. ven. Tady se taky vkládá grafika do obrázku, jakou jsou např. jmenovky, časomíra, sestavy, kurzy, prostě vše, na co jste při sportovních přenosech zvyklí. Při přepínání mezi jednotlivými obrázky lze využít různé přechodové efekty. Na levém fotu vidíte výhled obsluhy, pravá fotografie - pohled na ovládací prvky.

Přenosový vůz ČT Přenosový vůz ČT
Na levém obrázku vidíte v popředí obrazovou režii. Vzadu u zdi se nachází počítače pro vkládání grafiky do obrázku. Za oknem je zvuková režie. Pravé foto - Hlavní monitorová stěna. Zde jsou obrázky ze všech kamer, záznamů a grafiky. Uprostřed se nachází centrální monitor (tzv. to, co jde ven)

Přenosový vůz ČT Přenosový vůz ČT
Na levé fotografii je pracoviště SM (Slow Motion). Každé zařízení sleduje situaci z jedné kamery, toto zaznamenává na disk a zajímavé okamžiky nabízí režii ve zpomalené verzi. Na pravém záběru je pohled na pracoviště obrazové korekce. Zde se provádí základní nastavení jednotlivých kamer a průběžně se dorovnávají jas a barevné podání obrázku v závislosti na situaci před kamerou.

Přenosový vůz ČT Přenosový vůz ČT
Pro přenos signálu ze vzdálené kamery (z velkých prostranství), jako je např. dostihové závodiště v Chuchli, se používá laserová trasa pro přenos obrazového a zvukového signálu mezi dvěma pracovišti v exteriéru. Její použití je rychlejší a levnější než pomocí kabelové technologie. Jejím majitelem je telekomunikační společnost Telefonica O2.

Přenosový vůz ČT Přenosový vůz ČT
Tzv. „PoleCam“ malá kamera se systémem ramena a otočného uchycení kamery. Je mobilní a lze jivzít na ramena a odejít na jiné stanoviště. Také toto zařízení vlastní externí společnost.

Přenosový vůz ČT Přenosový vůz ČT
Kamera je spojena s režií přenosového vozu bezdrátově. Antény pro bezdrátový kamerový systém LINK (přenos obrazu a zvuku od kamery PoleCam a zpětně obrázek z přenosového vozu a data pro ovládání a nastavování kamery a dorozumívání mezi obsluhou kamery a režií).

Přenosový vůz ČT Přenosový vůz ČT
Pro přímé přenosy, zejména ze sportovišť, se používá osvědčená technika, která vyniká svou spolehlivostí. Přednost má tzv. standardní malá TV kamera s příslušenstvím, sportovní přenosy pak vyžadují speciální dlouhoohniskové objektivy (až stonásobný zoom).

Archiv zpravodajství aneb analog na digitál a digitál na analog

Archiv TV zpravodajství na Kavčích horách je tvořen již od dob vzniku Československé televize (ČST), předchůdkyni dnešní ČT. A jak šel vývoj TV techniky, tak se v něm hromadí materiály natočené klasickou filmovou technologií a také všechny druhy magnetických záznamů.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Do nástupu nových digitálních technologií dominoval televiznímu záznamu systém Betacam společnosti Sony. Na levé fotografii vidíte záznamový stroj Betacam SP na střihovém pracovišti TMZ a na pravé fotografii kazetový vysílací automat Betacard. Do jednotlivých "šuplíků" se zasunuly kazety se zpravodajskými šoty a z režie se potom zařazovaly do vysílání. Dnes slouží pro odbavování příspěvků při kompletaci některých sportovních pořadů pro sportovní kanál ČT 4, jenž je vyráběn na formátech Betacam SP a Digital Betacam.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Pokochejte se pohledem na mechanickou část záznamového stroje Betacam SP (levé foto). Na serverech TV technologie není nic "romantického" (pravé foto)
Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Magnetický – páskový záznam nastoupil do televize v roce 1967, ze kterého je  klasický 2“ stroj – Quadruplex (levá fotografie). Poněkud mladší je opět páskový záznamový stroj SONY BVH 2000P pro záznam ve formátu „C“, který byl posléze nahrazen kazetovým systémem


Jak se s archívními materiály pracuje

Hlavní podstatou archivu je zajistit pro potřeby současného vysílání dříve pořízené reportáže či záznam zpravodajských relací. Původní magnetický záznam je přepsán do současné digitální vysílací technologie. Disková pole, určená pro záznam TV vysílání, nemají nekonečnou kapacitu. Navíc při svém provozu produkují velké množství tepla. Proto se po asi 30 dnech část vysílaných relací nahraje na magnetické pásky a část se nenávratně smaže...


Distribuce vyrobeného signálu

Výslednou podobu vysílaným programům dávají odbavovací pracoviště ve výškové budově na Kavčích horách, kde jsou do pořadů vkládány reklamní bloky, upoutávky na připravované pořady nebo např. přímé přenosy z přenosových vozů, ale i nutné informace, které divák vidí – např. logo stanice, teletext atd, ale především pak řada „neviditelných“ informací ( jednou z nich jsou např. povely pro zahájení a ukončení záznamu na domácím videu, přepínání zvukových módů  stereo – duo, atd.) Propojení objektu zpravodajství (zkratka OZ) a pracovišť ve výškové budově zajišťují studiový rozvod OZ a Centrální rozvod. Přes tato pracoviště se dostávají externí signály do OZ a naopak se odtud propojují vysílané pořady na jednotlivá odbavovací pracoviště.

Na Kavčích horách je také pracoviště zajišťující distribuci signálů jednotlivých pořadů pro vysílače a to jak pro analogové tak i digitální vysílání, a to jak přes pozemní vysílače tak i přes satelit.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Odbavovací pracoviště ve výškové budově ČT. Nové programy ČT 4 Sport a ČT 24 mají své technologie umístěné v místech studia hlasatelny.

Česká televize má 15 let Česká televize má 15 let
Zanedlouho se odbavovací pracoviště, která jsou v prostorech hlavní budovy od samého počátku její existence, přemístí do nových prostor.  

Tato pracoviště jsou již připravována i pro možnost odbavení programů do dalších distribučních platforem (např. DVB-H = vysílání na přenosná mobilní zařízení), počítá se s nimi i pro nadcházející éru vysílání s vysokou rozlišovací schopností HDTV.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Navzdory válce vyrobili  ve firmě Laurin & Klement nový motor
Navzdory válce vyrobili ve firmě Laurin & Klement nový motor

VIDEO V roce 1917 musela mladoboleslavská automobilka Laurin & Klement spoléhat nejvíce na předválečné modely svých vozů a plnila hlavně válečné zakázky. Přesto v...  celý článek

Generál Vojcechovský bojoval v legiích, Stalin ho poslal do gulagu
Generál Vojcechovský bojoval v legiích, Stalin ho poslal do gulagu

VIDEO 26. srpna 1917 vstoupil Sergej Vojcechovský v hodnosti podplukovníka do formujících se Československých legií. Po 1. světové válce bojoval v bělogvardějském...  celý článek

Před 100 lety vyhnali cara Mikuláše II na Sibiř
Před 100 lety vyhnali bývalého cara Mikuláše II. na Sibiř

VIDEO Abdikací cara Mikuláše II. skončilo na konci zimy 1917 panování dynastie Romanovců v Rusku. V srpnu téhož roku byla celá jeho rodina vyhnána do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.