Dominantou vltavské kaskády je právě padesátiletá přehrada Orlík s nejvyšší betonovou hrází v Česku. Koruna Orlíku je dlouhá 450 metrů a klene se ve výšce 81,5 metrů od dna přehrady.
Příčiny pohybů hráze Dilatace hráze má mnoho příčin, od měnícího se tlaku vody (vodní hladina kolísá, v období sucha končí tobogány na plážích místo ve vodě na suchém štěrku) přes tepelné pohyby způsobené změnou teploty vody a vzduchu až po dilatace způsobené měnící se vlhkostí vzduchu. |
Před padesáti lety pohltila přímá tížná hráz přibližně jeden milion metrů krychlových betonu. Tvoří ji celkem třicet tři částí, které jsou navzájem oddělené kaučukovou pryží. Jejím úkolem je těsnit jednotlivé bloky před průsakem vody. Díky tomuto řešení je hráz "pohyblivá" a nepraskne.
Přesto aby pohyby přehrady a průsaky vody nakonec nezpůsobily protržení hráze, musí se dění uvnitř betonu kontrolovat. K tomu slouží labyrinty inspekčních štol, které na Orlíku kontroluje hrázný Pavel Melichar. Kromě něj také nepřetržitě fungující měřící přístroje a čidla.
Inspekční štoly, do kterých chodí jen hrázný Orlíku Pavel Melichar
Dokončením bylo spuštění první turbíny Přípravné práce na přehradě Orlík začaly v roce 1954. Stavět se začalo v roce 1957 a první turbína byla spuštěna v roce 1961. Tento rok se považuje za rok dokončení stavby, i když čtvrtá turbína byla spuštěna v roce 1962 a poslední rekultivační práce byly provedeny až v roce 1966. |
Sleduje se úplně vše, o čem se ví, že má vliv na bezpečnost. Od již zmíněné prosakující vody přes pohyb jednotlivých bloků až po různé druhy tlaků.
Získané údaje se záměrně zpracovávají dvěma, na sobě nezávislými algoritmy. Zjednodušeně řečeno, výsledky počítače se ještě kontrolují ručně.
Neustále probíhá vylepšování přehrady. Díky tomu a zejména díky kvalitní práci, kterou před padesáti lety stavitelé odvedli, jsou například právě průsaky vody na Orlíku minimální i ve srovnání s jinými vodními díly.
Tři největší veřejná tajemství přehrady Orlík
1. Orlík jsou vlastně dvě přehrady
Elektrárna potřebuje menšího "sourozence" a celé vodní dílo tvoří reálně dvě přehrady. Orlík a Kamýk.
Samotnou elektrárnou v činnosti proteče obrovské množství vody, přesněji 150 až 600 metrů krychlových za sekundu. Aby to nezpůsobilo povodeň, musí "elektrárenskou povodňovou vlnu" zachytit vyrovnávací nádrž Kamýk.
Jen pro představu: normální průtok v Praze se pohybuje kolem 150 kubíků za sekundu. A to je voda Vltavy posílena přítoky Sázavy a Berounky.
2. Ani po padesáti letech není Orlík dokončen. Nejsou peníze
Součástí přehrady jsou také dva lodní výtahy, odborně zdvihadla. Menší z nich je v provozu, slouží pro lodě do výtlaku 3,5 tuny.
Větší zdvihadlo je takzvaně stavebně dokončeno, ale není v provozu. Chybí totiž technické zařízení. Po zprovoznění má sloužit pro běžné lodě, jaké znáte z Prahy. Ministerstvo dopravy však nemá na dokončení peníze.
3. Zátěžové zkoušky dělá příroda
Zkoušky hráze nelze simulovat v laboratoři. Retenční prostor Orlíku (ochranný objem plné nádrže před povodňovou vlnou) má objem 62,1 milionu metrů krychlových. Objem lze ještě měnit manipulací (manipulace = odpouštění nebo zadržování vody) podle předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu.
Zatím největší zátěžovou zkouškou Orlíku byla povodeň v roce 2002, která překročila většinu projektovaných parametrů. Nádrž svým retenčním objemem transformovala přítok 3 900 sekundových kubíků na odtok z nádrže 3 100 metrů krychlových za sekundu (průměrný dlouhodobý roční průtok je 83,5 m³/s, hodnota stoleté vody je 2 050 m³/s)
Voda tehdy na přehradě způsobila škody za 100 milionů korun. Hráz ale nápor vydržela.
Zajímavé údaje o Orlíku
| Začátek přípravných prací | 1954 |
|---|---|
| Zahájení stavby | 1957 |
| Napouštění přehrady | 1960 |
| První turbína uvedena do provozu | 1961 |
| Spuštění poslední turbíny | 1962 |
| Dokončení rekultivačních prací | 1966 |
| Největší zátěžová zkouška (povodeň) | 2002 |
Výtah uvnitř přehrady Orlík neukazuje patra ale metry nad hladinou Vltavy
| Celkový objem | 716,5 mil. metrů krychlových |
|---|---|
| Zatopená plocha | 2732,7 ha |
| Délka břehů | více než 300 km |
| Retenční prostor | 62 mil. metrů krychlových |
| Vzdutí | 68 km (Vltava, Otava, Lužnice) |
| Hlavní účely | zajištění minimálního odtoku |
| zpomalení až zastavení povodňové vlny | |
| výroba elektrické energie | |
| dodávka povrchových vod obcím a průmyslu | |
| rekreační využití (vodní sporty, koupání, rybolov) |
| Tok | Vltava ř. km 144,650 |
|---|---|
| Kóta koruny hráze (vozovka) | 361,10 m n. m. |
| Výška hráze nad dnem | 81,50 m |
| Délka koruny | 450 m |
| Typ | korunový |
|---|---|
| Počet | 3 |
| Typ uzávěru | segmenty |
| Šířka pole | 3 x 15 m |
| Max. kapacita | 2183 metrů krychlových za sekundu |
| Počet | 2 |
|---|---|
| Typ | Johnson (vzdušní) + tabule (návodní) |
| Průměr | 4 000 mm |
| Max. kapacita | 371 metrů krychlových za sekundu |
Voda vypuštěná s horních přelivů dopadá na mohutné rozrážeče. Pod nimi jsou otvory dolních vypouštěčů o průměru 4 m
Vltava přes přeliv přehrady Orlík
| Počet soustrojí | 4 |
|---|---|
| Průměr přívodního potrubí | 6250 mm |
| Maximální hltnost | 4 x 150 metrů krychlových za sekundu |
| Rozsah spádu | 45,0 - 71,5 m |
| Typ turbín | Kaplan |
Vodu pro turbíny přivádí čtyři ocelová potrubí zabetonovaná v hrázi. Vtok je vybaven rychlouzávěry a nouzovými hradidly
Generátorová hala elektrárny obsahuje čtyři generátory o max. výkonu 4 x 91 MW
Hřídel turbíny
| Velká plavba do 300 t | stavební část |
|---|---|
| Malá plavba do 3,5 t | plošinový vůz tažený navijákem |
