Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Podívejte se, jak měla vypadat stanice Museum pro podpovrchovou tramvaj

aktualizováno 
Stanice Muzeum se jmenovala Museum a nezačali ji stavět pro metro, ale pro podpovrchovou tramvaj. Původní plán byl později změněn do dnešní podoby. Stejně jako pravidla pravopisu.

Originální projekt architektonického řešení stanice podpovrchové tramvaje Museum | foto: Archiv DP Praha

"Stanice Museum (podle tehdejších pravidel pravopisu) měla být přestupní stanicí podpovrchové tramvaje," říká Mgr. Pavel Fojtík, který je vedoucím archivu Dopravního podniku Praha. "Tehdejší projekt počítal s tím, že některé tramvajové vlaky by přejížděly mezi tratěmi A a C a jiné by jezdily jen na dané lince," upřesňuje Fojtík.

Část centra podle Investiční studie z roku 1964 s trasami podpovrchové tramvaje

Část centra podle Investiční studie z roku 1964 s trasami podpovrchové tramvaje

"Vlaky přijíždějící od Florence by podle původních plánů mohly u Muzea pokračovat buď na Vinohrady, nebo k Nuselskému mostu," doplňuje vedoucí archivu. "Podobně tramvajové vlaky jedoucí z Dejvic se mohly vydat jak na Vinohrady, tak i na Pankrác," představuje Fojtík dobové plány.

Projektanti se proto při návrhu stanice Museum přiklonili ke stejné výškové úrovni obou plánovaných tratí. Aby zabránili zastavování několika různých linek u jednoho nástupiště, navrhli stanici jako čtyřkolejnou. Koleje téhož směru měly být propojeny křížovými přejezdy. 

Plány podpovrchové tramvaje - stanice Museun z roku 1964

Plány podpovrchové tramvaje. Na tomto výkresu stanice podpovrchové tramvaje Muzeum z roku 1965 je dobře vidět navržené uspořádání galerie, pasážové haly a podchodu. Výstupy na povrch ještě zcela neodpovídají výslednému projektu.

Zajímavé bylo také uspořádání kolejiště. Nejprve si představme severní stranu stanice. Z Hlavního nádraží by přijížděly tramvajové vlaky dvoukolejným tunelem k prostřední dvojici kolejí (trať C). Krajní dvojice kolejí patřila trati A z Dejvic na Vinohrady. Kolej do Dejvic měla podjet koleje tratě C na Hlavní nádraží v samostatném tunelu.

Podobné řešení měla také jižní strana stanice. Trať C měla pokračovat dvoukolejným tunelem pod Čelakovkého sady pod Legerovou ulicí. Podobně jako na severní straně stanice měl tunel vedoucí na Vinohrady podjet dvoukolejnou trať C směrem k Anglické ulici. Realizace tohoto záměru předpokládala demolici domů mezi Čelakovského a Anglickou ulicí.

Nejstarší plány stavby metra v Praze vznikly před 101 lety. Plánování podzemky v Praze bylo v několika vlnách i v minulém století. Podobná historie řešení stanice Muzeum, o které si dnes čtete, se vyskytla i dříve. I tehdy došlo nejprve k návrhu podpovrchové tramvaje a pozdějšímu přeprojektování na metro.

Vrtná věž na Václavském náměstí v listopadu 1939 Projekt podpovrchové tramvajové rychlodráhy z roku 1938Projekt podpovrchové tramvajové rychlodráhy z roku 1938Projekt podzemní dráhy (metra) od Konsorcia sdružených firem z roku 1941Projekt podzemní dráhy (metra) od Konsorcia sdružených firem z roku 1941

V roce 1939 se na Václavském náměstí objevila vrtná věž (v listopadu 1939), která signalizovala, že příprava stavby podzemní dráhy běží na plné obrátky. Na dalších obrázcích plány stanice Museum ze dvou období.


Zajímavostí navrhovaného kolejového uspořádání byla odstavná kolej na severní straně stanice. Měla být napojena na koleje tratí A a C a bylo nutné na ni zacouvat.
Část centra podle Investiční studie z roku 1964 s trasami podpovrchové tramvaje

Situace stanice Museum podpovrchové tramvaje v dokumentaci prvního provozního úseku tratě C. Je zde vidět komplikované křížení u odstavné koleje.

Samotná stanice byla navržena jako prostorná hala dlouhá 90,2 m a široká 40,8 m. Oproti dnešnímu stavu měla být stanice Muzeum téměř třikrát širší. Projektovaná výška haly byla kolem 8 metrů.

Originální projekt architektonického řešení stanice popdovrchové tramvaje Museum.

Originální projekt architektonického řešení stanice podpovrchové tramvaje Museum

Stanice Museum měla mít strop nesený třemi řadami železobetonových sloupů. Ve stanici měla být čtyři nástupiště, pro každou kolej jedno. Přibližně uprostřed každého nástupiště byla proti sobě navržena dvě schodiště. Jednalo se o kombinaci pevných schodů a eskalátorů. Eskalátory měly vést na galerii, která propojovala jednotlivá nástupiště. Galerie také měla vést nad prostřední dvojicí kolejí tratě C do pasážové haly, která měla být oddělená platební přehradou s prodejními automaty a turnikety. 

Ve výškové úrovni galerie mělo být technické a kancelářské zázemí stanice. Pro cestující zde měly být veřejné záchody, prodejna lahůdek, květin či cukrovinek.

Originální projekt architektonického řešení stanice popdovrchové tramvaje Muzeum.

Originální projekt architektonického řešení stanice podpovrchové tramvaje Museum

Na pasážovou halu měl navazovat podchod pod Václavským náměstím. Na povrch mělo vést celkem šest výstupů, každý s pevným schodištěm a eskalátorem. Výstupy před Národním muzeem a k budově Národního shromáždění měly mít výstupy dva. Výstup před Národním muzeem byl situován pod muzejní rampou a vlastní výstupní portály měly být proraženy v bočních stěnách vyhlídkové terasy rampy.

Na rozdíl od dneška měl do prostoru tramvajových zastávek u pomníku sv. Václava vést pouze jeden výstup. Ten byl chápán jako provizorní do doby zprovoznění podpovrchové linky tramvají trasy A, a proto neměl mít eskalátor. Navíc byl navržen samostatný podchod pod Mezibranskou ulicí, který nesouvisel s podpovrchovou tramvají.

Stavba trasy C v roce 1969 - Hlavní Nádraží - Muzeum, záběr ČTK

Stavba trasy C v roce 1969 - Hlavní Nádraží - Muzeum, záběr ČTK

Výstavba stanice Museum pro podpovrchovou tramvaj začala 15. května 1967. O téměř tři měsíce později, 9. srpna 1967, bylo rozhodnuto o stavbě metra místo podpovrchové tramvaje.

Stavba stanice 09. 10. 1969

Stavba stanice 9. 10. 1969

Stavba stanice 21. 07. 1970

Stavba stanice 21. 7. 1970

Stavba stanice Muzeum 25. 06. 1971

Stavba stanice Muzeum 25. 6. 1971

Dnes je stanice Muzeum prakticky ve stejné poloze, ve které byla navržena pro podpovrchovou tramvaj. Je ale mnohem užší. Místo čtyř bočních nástupišť je zde jedno ostrovní o šířce 10 metrů. Přestup na trasu A je řešen mimoúrovňově přestupními chodbami s eskalátory přímo z nástupiště. Vstup na trať A je ze společného vestibulu.

Samotná galerie se omezila na malou zasklenou vyhlídkovou terasu v čele stanice. Podchod, který byl původně rozdělen na pasážovou halu a podchod, má přibližně stejnou polohu jako dnes, má ale jiné rozměry. Jeho část pod Václavským náměstím a magistrálou se rozšířila, přibyly obchody a technologické prostory.

Stavba stanice Muzeum září 1973

Stavba stanice Muzeum - září 1973

Hodně se změnily výstupy z podchodu. Odpadly dva - do Washingtonovy ulice a na rampu Národního muzea. Místo něj vyrostl výstup vedle muzejní budovy směrem k Vinohradské třídě. Na tramvajové zastávky pod pomníkem sv. Václava byly zřízeny výstupy dva. Svému účelu sloužily šest let, na svém místě je najdete dodnes. Původně samostatný podchod pod Mezibranskou ulicí do Čelakovského sadů je zahrnut do komplexu podchodů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

WD MyPassport SSD
Gigabajt za pět sekund. Externí 1TB SSD se vejde do kapsičky u košile

Maličký lehoučký externí disk s elektronickou pamětí pojme až 1TB dat a ukládat i číst je můžete extrémně vysokou rychlostí. Vyzkoušeli jsme nový WD MyPassport...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.