Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Podívejte se, jak se naposledy opravoval Hubbleův teleskop

aktualizováno 
Nové fotografie z opraveného Hubbleova dalekohledu jsou ostré jako nikdy předtím. Minulý týden byly poprvé zveřejněny. Podívejte se, jak v květnu poslední oprava teleskopu probíhala.

V hledí Johna Grunsfelda se zrcadlí jeho fotografující kolega Andrew Feustel | foto: NASA

NASA nyní zveřejnila první sérii snímků, které Hubbleův teleskop (HST) odeslal na Zemi po květnové generální opravě. Během této opravy na něm byly nainstalovány dvě nové kamery a další zařízení a byly opraveny poškozené části. Snímky si můžete prohlédnout v článku Opravený Hubbleův teleskop vydal nejostřejší snímky z vesmíru.

Poslední oprava...

Poslední údržbářská mise k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu se původně měla konat v roce 2004. Havárie raketoplánu Columbia však způsobila dlouhodobé přerušení všech startů raketoplánů. Po jejich obnovení vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) z bezpečnostních důvodů zakázalo podnikat lety raketoplánů jinam než na kosmickou stanici ISS.

Hubble z Atlantisu - 001

Astronaut John Grunsfeld (vlevo) se přidržuje madla na boku Hubbleova vesmírného dalekohledu HST, zatímco Andrew Feustel je zvedán kanadským manipulátorem jako na vysokozdvižné plošině. Oba se zrcadlí v leštěných panelech, odrážejících sluneční světlo a zabraňující tak přehřívání přístrojů uvnitř teleskopu.

Teprve poté, co se ukázalo, že úpravy provedené na základě analýzy havárie Columbie byly úspěšné a na nátlak astronomů z celého světa, byl jako výjimka let k unikátnímu kosmickému dalekohledu povolen.

Let s označením STS-125 raketoplánu Atlantis se uskutečnil ve dnech 11. až 25. května 2009. Posádku tvořili astronauti Scott D. Altman , Gregory C. Johnson, Michael T. Good, K. Megan McArthurová, John M. Grunsfeld, Michael J. Massimino a Andrew J. Feustel. V průběhu letu dvě dvojice astronautů – Grunsfeld-Feustel a Massimino-Good – uskutečnili celkem pět výstupů do volného kosmického prostoru, při kterých vyměnili dva astronomické přístroje za nové, modernější.

Hubble z Atlantisu - 003

Astronaut John Grunsfeld pracuje s náhradními díly pro dalekohled v nákladovém prostoru raketoplánu Atlantis

Kromě toho vyměnili již zesláblé akumulátorové baterie a opravili další dva vědecké přístroje. Astronomové tak nyní mohou doufat, že jim Hubbleův vesmírný dalekohled bude sloužit ještě nejméně dalších pět let.

Až tento unikátní astronomický přístroj přestane fungovat, chce k němu NASA vyslat dálkově ovládaný raketový tahač. Ten navede jedenáctitunové těleso bezpečně do atmosféry nad Tichým oceánem, aby jeho trosky nenatropily žádné škody. Za tímto účelem posádka raketoplánu Atlantis instalovala na spodku dalekohledu speciální spřáhlo, umožňující v budoucnosti automatické připojení tahače.

Až se čas Hubbleova dalekohledu nachýlí, měl by již být v kosmu jeho důstojný následovník. Bude se jmenovat Kosmický dalekohled Johna Webba (James Webb Space Telescope).

Hubble z Atlantisu - 004

Andrew Feustel na plošince připevněné na konci robotického manipulátoru při prvním výstupu do kosmického prostoru v rámci opravářské mise STS-125 raketoplánu Atlantis

Hubble z Atlantisu - 005

Druhý pilot letu STS-128 raketoplánu Atlantis na obytné palubě

Hubble z Atlantisu - 006

Hubbleův vesmírný dalekohled ukotvený v nákladovém prostoru raketoplánu

Hubble z Atlantisu - 007

Hubbleův vesmírný dalekohled se vznáší na dosah manipulátoru SRMS, takzvané "kanadské paže"

Hubble z Atlantisu - 008

Kanadský robotický manipulátor SRMS zachytil dalekohled HST a zahajuje jeho stažení do nákladového prostoru

Hubble z Atlantisu - 009

Hubbleův vesmírný dalekohled je stažen manipulátorem (vpravo) do nákladového prostoru a uložen na montážní stůl

Hubble z Atlantisu - 010

Pohled na dalekohled HST okénky nad zadní palubní deskou letové paluby raketoplánu. Odtud astronauti ovládají robotický manipulátor.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.