Nový úsek prodlouží céčko o 4 602 m, přibudou tři nové stanice - Střížkov, Prosek a Letňany. Po prodloužení bude mít trasa celkem 20 stanic a délku necelých 22,5 km.
Historicky jde o páté prodloužení. První soupravy vyjely 9. května 1974 mezi stanicemi Florenc (Sokolovská) a Kačerov. V roce 1980 začalo metro jezdit do stanice Háje. Na Nádraží Holešovice jezdíte od roku 1984. O dvacet let později byl zahájen provoz do stanice Ládví.
Základní kámen stavby nové trasy metra IV.C2 byl položen 24. 5. 2004 na pražském Proseku. Trať naváže na úsek IV.C1 (Nádraží Holešovice - Ládví). První etapa IV.C1 byla zprovozněna v roce 2004.
|
Dvě nové stanice, Střížkov a Prosek, mají boční nástupiště podobně jako stanice Vyšehrad nebo Hlavní nádraží. Konečná má klasické ostrovní nástupiště. Každá nová stanice má svůj charakteristický vzhled. Stanici Střížkov vytvořil architekt Patrik Kotas. Další stanice vytvořili architekti Metroprojektu. Autorkou Proseku je Alena Martínková a konečnou Letňany projektoval Miroslav Mroczek. Všechny stanice spojují hloubené a ražené tunely o délce 4 602 metrů.
Základní údaje o stavbě | |
Stavební délka: | 4 602 m |
Maximální spád: | 39,5 ‰ |
Minimální poloměr směrového oblouku traťových kolejí : | 500 m |
Minimální poloměr zakružovacího oblouku traťových kolejí | 1 600 m |
Počet stanic : | 3 stanice (Střížkov, Prosek, Letňany) |
Vzdálenost mezi stanicemi: |
1580 m 1005 m 1839 m |
Jak se stavěly tunely mezi stanicemi
1. Ražené tunely
Mezi Ládvím, Střížkovem, Prosekem a Letňany je část tunelů ražena rakouskou metou. Výhodou je její flexibilita, která umožňuje okamžitě reagovat na změnu prostředí.
Nejprve se provádí ražba. Při ní se používaly strojní sestavy pro rakouskou metodu, např. vrtací stroj a tunelbagr. Dále se používaly kolesové nakladače či "dampry". Poté se realizovalo provizorní ostění tunelu stříkaným a vyztuženým betonem a kotvami. Ten prováděl manipulátor pro nástřik mokré betonové směsi primárního ostění. Tunel s hotovým provizorním ostěním vidíte na levé fotografii. Nyní je na řadě izolace proti vodě. Ta je uzavřená, aby se voda do tunelu vůbec nedostala a nemusela se čerpat. Její montáž vidíte na pravém záběru.
Do provizorního ostění se zabudovaly konvergenční body, které se neustále sledovaly (sledovalo se, jak se ostění chová). Proč? Hornina má přirozenou vlastnost - snaží se vyrubaný prostor zaplnit zpět. Při dosažení tzv. varovných stavů se provedou okamžitá zesilují opatření, která účinky tlaku, tedy pohyb ostění, zadrží. Obdobně se sledoval povrch a nadloží.
Nyní je na řadě druhotná obezdívka. Do prostoru tunelu se namontovala šablona (tak se říká pojízdnému bednění pro betonáž definitivní obezdívky). Její betonování probíhalo postupně. Výsledkem prací je monolitický beton. Ten pak nejen chrání izolaci, upevněnou na primární obezdívku, ale přebírá také definitivní zatížení od horninového prostředí.
Tloušťka definitivního ostění je zhruba půl metru. Na fotografiích sledujete místo, kde přechází ražená část tunelu na hloubenou u stanice Střížkov.
Zcela hotový ražený dvojkolejný tunel a tunelový rozplet před stanicí Letňany.
Hloubený jednokolejný tunel před stanicí Letňany (před nástupištěm) a kolejiště pro obraty vlaků za nástupištěm.
2. Hloubené tunely
V okolí všech stanic se nachází hloubené tunely, jejichž stavba je i přes obrovské množství vytěžené horniny a její zpětné navážky do zásypů levnější. Mezi stanicemi Střížkov a Prosek vede výhradně hloubený dvojkolejný tunel.
Už samotná stavební jáma byla úctyhodným inženýrským dílem. Její záporové piloty se jistily pomocí vrtaných pilot. Stavební firmy se potýkaly s geologickými podmínkami severního města. Pod vrstvou půdy se zde nachází několik metrů silná vrstva písku, pod kterou se nachází skalní podloží (pískovce). Tunely metra jsou vždy na skalním podloží.
Téměř hotový hloubený tunel na Proseku. Rozměry staveniště si můžete představit podle velikosti postav stavebních dělníků. Druhý obrázek ukazuje atypicky budovaný úsek před stanicí Střížkov. Místo dlouhou dobu sloužilo pro vjezd stavebních mechanismů. Dnes se zde nachází mohutný protihlukový val.
Ještě jednou pohled na tunel v místě vjezdu stavebních mechanismů v okolí stanice Střížkov a pohled na hotový mezistaniční tunel mezi stanicemi Střížkov a Prosek.
Stanice Střížkov
Nadzemní část stanice je novou dominantou Proseka. Dlouho měla pracovní název Prosek I. Je to světlá, vzdušná stanice, kterou tvoří ocelová konstrukce a velké prosklené plochy. Náklady na její údržbu jsou noční můrou odpovědných pracovníků DPP už nyní, před uvedením do provozu. Stanice má zabudováno osvětlení, už za soumraku vypadá úžasně.
Stavba není žádný drobeček. Skrývá stanici o délce 228 m. Nedá se ale říci, že se jedná o megalomanskou stanici. Pro srovnání, nejkratší stanice trasy C, Hlavní nádraží, má délku 112,4m, Florenc na céčku má má délku 222 metrů. Nejdelšími stanicemi červené linky jsou bývalé nebou současné konečné. Např. Kačerov má délku 385 m.
Dominantou okolí jsou větrací šachty, my nabízíme pohled i zevnitř.
Vzduchotechnika dosahuje úctyhodných výkonů, rozměry si snadno představíte podle výšky dveří.
Ještě pohled na lamely vzduchotechniky a interiér stanice těsně před dokončením.
Na této dvojici fotografií vidíte konstrukci střechy.
Jak se stanice Střížkov stavěla
Stavební jáma pro budoucí stanici a stanice bez zastřešení z budoucího kolejiště. K přechodu mezi nástupišti slouží lávky.
Forma pro betonování kolejiště a betonování kolejiště včetně odvodňovacího žlábku.
Hotová betonáž kolejiště a nosná část.
Pohled od tunelů z prostoru kolejiště, vlevo směr Ládví, vpravo směr Prosek.
Hrubá stavba tunelu mezi stanicemi Střížkov a Prosek. Dodnes přemýšlím, jak jsem záběry bez stativu pořídil.
Neveřejné prostory stanice. Na pravé fotografii je chodba pod nástupištěm.
Kolejiště již obsahuje koleje, chybí přívodní kolejnice.
Stanice Střížkov - základní údaje | |
Charakteristika: | Stanice Střížkov je nácestná hloubená
stanice s bočními nástupišti. Obsluhuje
severní část sídliště Prosek, je přestupní
na návaznou dopravu.
|
Hloubka stanice (úrveň terénu - úroveň nástupiště): | 6,3 m |
Nástupiště: | Dvě boční nástupiště na straně osy stanice |
Délka stanice: | 228 m |
Technologie výstavby: | Hloubená stanice |
Stanice Prosek
Druhou stanicí nového úseku je Prosek. Stanice je hloubená, má jeden vestibul a je dlouhá 205 metrů. Interiér je laděný do modré barvy. Dominantním prvkem jsou mohutné ocelové sloupy, které jsou jak na nástupištích, tak v prostoru mezi kolejemi. I zde k přechodu mezi nástupišti slouží lávka.
Nakonec nabídneme fotografie z počátku výstavby.
Stanice Prosek - základní údaje | |
Charakteristika: |
Stanice Prosek je nácestná hloubená
stanice s jedním podzemním vestibulem
navazujícím na podchod pod ulicemi
Vysočanská a Prosecká, je s bočními nástupišti.
Obsluhuje jižní část sídliště Prosek
a je přestupní na návaznou dopravu.
|
Hloubka stanice (úrveň terénu - úroveň nástupiště): | 10,6 m |
Nástupiště: | Jeden vestibul, dvě boční nástupiště na straně osy stanice |
Délka stanice: | 205 m |
Technologie výstavby: | Hloubená stanice |
Konečná stanice Letňany
Poslední stanicí nového úseku je stanice Letňany. Její součástí je mohutný dopravní terminál. Nové konečné dominuje strop, který vypadá tak, že se pohupuje.
Pouze zde najdete ostrovní nástupiště a to o šířce 15 metrů. Předpokládá se totiž velké zatížení stanice. Běžná šířka nástupiště v metru je 10 m.
Hlavní barvou je zde červená.
Pokud lidé vystoupají do vestibulu, mohou usednout na lavičky, které připomínají létající talíře.
Obratové koleje stanice Letňany
Výjezd obracející soupravy z/do stanice.
Stanice Letňany - základní údaje | |
Charakteristika: | Stanice Letňany obsluhuje okolní
bytovou zástavbu a výstavní areál, je přestupní
stanicí z povrchové dopravy a
z okolních záchytných parkovišť P+R. Je
koncovou stanicí úseku IV.C2 a trasy C,
se dvěma vestibuly, s ostrovním nástupištěm.
Obrat a deponování vlaků je uskutečněno
na čtyřkolejném kolejišti za stanicí.
Ve stanici Letňany je možno deponovat 6
vlakových souprav během noční výluky
metra. |
Hloubka stanice (úrveň terénu - úroveň nástupiště): | 10,3 m |
Nástupiště: | Dva vestibuly a ostrovní nástupiště o šířce |
Délka stanice: | 592 m |
Technologie výstavby: | Hloubená stanice |
Technologické zázemí nového úseku metra
Kabelové vedení pod nástupištěm ve stanici Letňany a kabelový rozplet před nástupištěm ve stejnojmenné stanici.
Zelené skříně jsou od rozvaděčů a vpravo vidíte reléové skříně.
Napojení nového úseku IV C2 ke stanici Ládví (IV C)
Po vybudování stavební jámy se objevilo ukončení tunelů ve stanici metra Ládví. Na základové desce se postupně budovaly tři tunely. Prostřední je jednokolejný pro obraty.
Obratový tunel je v jiné výškové úrovni, než jakou mají traťové tunely. Jako poslední přišly na řadu stropy.
Po zhotovení hydrizolací se pokládal krycí beton.
Pohled do místa napojení
Konec obratové koleje je ve výšce asi o 2,5 m nad traťovým tunelem.
Obratová kolej ve stanici Ládví.
Traťové tunely v místě zakončení obratové kole ve stanici Ládví, vlevo směr Střížkov, vpravo směr Ládví
Výhled do budoucnosti