Podívejte se, jak se stavěla nová trasa metra do Letňan

  • 91
Po třiceti čtyřech letech od zahájení provozu bude bude dnes odpoledne popáté prodloužena nejstarší trasa pražského metra a to do stanice Letňany. Podívejte se na časosběrnou fotoreportáž.

Nový úsek prodlouží céčko o 4 602 m, přibudou  tři nové stanice - Střížkov, Prosek a Letňany. Po prodloužení bude mít trasa celkem 20 stanic a délku necelých 22,5 km.

Nová trasa metra
Prohlédněte si nové stanice metra při zahájení provozu

Historicky jde o páté prodloužení. První soupravy vyjely 9. května 1974 mezi stanicemi Florenc (Sokolovská) a Kačerov. V roce 1980 začalo metro jezdit do stanice Háje.  Na Nádraží Holešovice jezdíte od roku 1984. O dvacet let později byl zahájen provoz do stanice Ládví.

Základní kámen stavby nové trasy metra IV.C2 byl položen 24. 5. 2004 na pražském Proseku. Trať naváže na úsek IV.C1 (Nádraží Holešovice - Ládví). První etapa IV.C1 byla zprovozněna v roce 2004.


























Pražské metro
 INFOGRAFIKA: Prodloužení trasy C

Dvě nové stanice, Střížkov a Prosek, mají boční nástupiště podobně jako stanice Vyšehrad nebo Hlavní nádraží. Konečná má klasické ostrovní nástupiště. Každá nová stanice má svůj charakteristický vzhled. Stanici Střížkov vytvořil architekt Patrik Kotas. Další stanice vytvořili architekti Metroprojektu. Autorkou Proseku je Alena Martínková a konečnou Letňany projektoval Miroslav Mroczek. Všechny stanice spojují hloubené a ražené tunely o délce 4 602 metrů.

 Základní údaje o stavbě 
 Stavební délka:  4 602 m
 Maximální spád:  39,5 ‰
 Minimální poloměr směrového oblouku traťových kolejí :  500 m
 Minimální poloměr zakružovacího oblouku traťových kolejí  1 600 m
 Počet stanic :  3 stanice (Střížkov, Prosek, Letňany)

Vzdálenost mezi stanicemi:
Ládví – Střížkov
Střížkov – Prosek
Prosek - Letňany


1580 m
1005 m
1839 m

Jak se stavěly tunely mezi stanicemi

1. Ražené tunely

Mezi Ládvím, Střížkovem, Prosekem a Letňany je část tunelů ražena rakouskou metou. Výhodou je její flexibilita, která umožňuje okamžitě reagovat na změnu prostředí.

Ražení tunelu rakouskou metodou Ražení tunelu rakouskou metodou
Nejprve se provádí ražba. Při ní se používaly strojní sestavy pro rakouskou metodu, např. vrtací stroj a tunelbagr. Dále se používaly kolesové nakladače či "dampry". Poté se realizovalo provizorní ostění tunelu stříkaným a vyztuženým betonem a kotvami. Ten prováděl manipulátor pro nástřik mokré betonové směsi primárního ostění. Tunel s hotovým provizorním ostěním vidíte na levé fotografii. Nyní je na řadě izolace proti vodě. Ta je uzavřená, aby se voda do tunelu vůbec nedostala a nemusela se čerpat. Její montáž vidíte na pravém záběru.

Do provizorního ostění se zabudovaly konvergenční body, které se neustále sledovaly (sledovalo se, jak se ostění chová). Proč? Hornina má přirozenou vlastnost - snaží se vyrubaný prostor zaplnit zpět.  Při dosažení tzv. varovných stavů se provedou okamžitá zesilují opatření, která účinky tlaku, tedy pohyb ostění, zadrží. Obdobně se sledoval povrch a nadloží.  

Ražení tunelu rakouskou metodou Ražení tunelu rakouskou metodou
Nyní je na řadě druhotná obezdívka. Do prostoru tunelu se namontovala šablona (tak se říká pojízdnému bednění pro betonáž definitivní obezdívky). Její betonování probíhalo postupně. Výsledkem prací je monolitický beton. Ten pak nejen chrání izolaci, upevněnou na primární obezdívku, ale přebírá také definitivní zatížení od horninového prostředí. 

 
Tloušťka definitivního ostění je zhruba půl metru. Na fotografiích sledujete místo, kde přechází ražená část tunelu na hloubenou u stanice Střížkov.

Dvojkolejný tunel Rozplet tunelu u stanice Letňany
Zcela hotový ražený dvojkolejný tunel a tunelový rozplet před stanicí Letňany.

Stanice Letňany kolejiště Obratové koleje ve stanici Letňany
Hloubený jednokolejný tunel před stanicí Letňany (před nástupištěm) a kolejiště pro obraty vlaků za nástupištěm.

2. Hloubené tunely

V okolí všech stanic se nachází hloubené tunely, jejichž stavba je i přes obrovské množství vytěžené horniny a její zpětné navážky do zásypů levnější. Mezi stanicemi Střížkov a Prosek vede výhradně hloubený dvojkolejný tunel.

Zpevnění stavební jámy Piloty zpevněné pažení stavební jámy
Už samotná stavební jáma byla úctyhodným inženýrským dílem. Její záporové piloty se jistily pomocí vrtaných pilot. Stavební firmy se potýkaly s geologickými podmínkami severního města. Pod vrstvou půdy se zde nachází několik metrů silná vrstva písku, pod kterou se nachází skalní podloží (pískovce). Tunely metra jsou vždy na skalním podloží.

Hloubená část mezi stanicemi Střížkov a Prosek Hloubená část mezi stanicemi Střížkov a Ládví
Téměř hotový hloubený tunel na Proseku. Rozměry staveniště si můžete představit podle velikosti postav stavebních dělníků. Druhý obrázek ukazuje atypicky budovaný úsek před stanicí Střížkov. Místo dlouhou dobu sloužilo pro vjezd stavebních mechanismů. Dnes se zde nachází mohutný protihlukový val.

Vjezd do hloubené části u stanice Střížkov Hlobený tunel mezi stanicemi Prosek a Letňany
Ještě jednou pohled na tunel v místě vjezdu stavebních mechanismů v okolí stanice Střížkov a pohled na hotový mezistaniční tunel mezi stanicemi Střížkov a Prosek.

Stanice Střížkov

Nadzemní část stanice je novou dominantou Proseka. Dlouho měla pracovní název Prosek I. Je to světlá, vzdušná stanice, kterou tvoří ocelová konstrukce a velké prosklené plochy. Náklady na její údržbu jsou noční můrou odpovědných pracovníků DPP už nyní, před uvedením do provozu. Stanice má zabudováno osvětlení, už za soumraku vypadá úžasně. 

Stanice Střížkov Stanice Střížkov - hotová nosná konstrukce
Stavba není žádný drobeček. Skrývá stanici o délce 228 m. Nedá se ale říci, že se jedná o megalomanskou stanici. Pro srovnání, nejkratší stanice trasy C, Hlavní nádraží, má délku 112,4m, Florenc na céčku má má délku 222 metrů. Nejdelšími stanicemi červené linky jsou bývalé nebou současné konečné. Např. Kačerov má délku 385 m.

Větrání - Střížkov Větrací šachta na Proseku
Dominantou okolí jsou větrací šachty, my nabízíme pohled i zevnitř.

Větrací technologie Větrací technologie
Vzduchotechnika dosahuje úctyhodných výkonů, rozměry si snadno představíte podle výšky dveří.

Větrací technologie Stanice Střížkov
Ještě pohled na lamely vzduchotechniky a interiér stanice těsně před dokončením.

Stanice Střížkov před dokončením Stanice Střížkov - hotová nosná konstrukce
Na této dvojici fotografií vidíte konstrukci střechy.

Jak se stanice Střížkov stavěla

Stanice Střížkov - říjen 2005 Stanice Stzřížkov - vpravo bednění kolejiště
Stavební jáma pro budoucí stanici a stanice bez zastřešení z budoucího kolejiště. K přechodu mezi nástupišti slouží lávky.

Stanice Stzřížkov - bednění kolejiště Stanice Střížkov - kolejiště je už vybetonováno
Forma pro betonování kolejiště a betonování kolejiště včetně odvodňovacího žlábku.

Stanice Střížkov - motáž nosné části stanice Stanice Stzřížkov - motáž nosné části staniceStanice Stzřížkov - nástupiště směr Ládví Stanice Stzřížkov - nástupiště směr Ládví
Stavba nosné části stanice.

Nosná část stanice Střížkov je již téměř hotová Stanice Střížkov - nosná část je hotová na podpěrném lešeníStanice Střížkov - kolejijiště je už vybetonováno Nosná část stanice Střížkov je již téměř hotová
Hotová betonáž kolejiště a nosná část.

Stanice Střížkov - kolejiště je už vybetonováno Betonáž kolejiště ve stanici Střížkov
Pohled od tunelů z prostoru kolejiště, vlevo směr Ládví, vpravo směr Prosek.

Hlobený tunel hrubá stavba mezi stanicemi Střížkova Prosek Hlobený tunel hrubá stavba mezi stanicemi Střížkova Prosek
Hrubá stavba tunelu mezi stanicemi Střížkov a Prosek. Dodnes přemýšlím, jak jsem záběry bez stativu pořídil.

Podpěry po sejmutí bednění - stanice Střížkov Podpěry po sejmutí bednění - stanice Střížkov
Neveřejné prostory stanice. Na pravé fotografii je chodba pod nástupištěm.

Stanice Střížkov - leden 2007 Tunel směr Ládví ve stanici Střížkov - leden 2007Tunel směr Prosek ve stanici Střížkov - leden 2007 Stanice Střížkov - leden 2007
Kolejiště již obsahuje koleje, chybí přívodní kolejnice.

 Stanice Střížkov - základní údaje 
Charakteristika: Stanice Střížkov je nácestná hloubená
stanice s bočními nástupišti. Obsluhuje
severní část sídliště Prosek, je přestupní
na návaznou dopravu.
 Hloubka stanice (úrveň terénu - úroveň nástupiště):  6,3 m
 Nástupiště:  Dvě boční nástupiště na straně osy stanice
 Délka stanice:  228 m
 Technologie výstavby:  Hloubená stanice

Stanice Prosek

              Od května bude mít metro tři nové zastávky Od května bude mít metro tři nové zastávky
Stanice Prosek před dokončením Stanice Prosek
Druhou stanicí nového úseku je Prosek. Stanice je hloubená, má jeden vestibul a je dlouhá 205 metrů. Interiér je laděný do modré barvy. Dominantním prvkem jsou mohutné ocelové sloupy, které jsou jak na nástupištích, tak v prostoru mezi kolejemi. I zde k přechodu mezi nástupišti slouží lávka.

Povrch stanice Prosek Stanice Prosek před dokončením
Povrch vypadá konzervativně.

Stanice Prosek - říjen 2005 Stanice Prosek - říjen 2005
Nakonec nabídneme fotografie z počátku výstavby.

 Stanice Prosek - základní údaje 
Charakteristika:  
Stanice Prosek je nácestná hloubená
stanice s jedním podzemním vestibulem
navazujícím na podchod pod ulicemi
Vysočanská a Prosecká, je s bočními nástupišti.
Obsluhuje jižní část sídliště Prosek
a je přestupní na návaznou dopravu.
 Hloubka stanice (úrveň terénu - úroveň nástupiště):  10,6 m
 Nástupiště: Jeden vestibul, dvě boční nástupiště na straně
osy stanice
 Délka stanice: 205 m
 Technologie výstavby: Hloubená stanice


Konečná stanice Letňany

              Od května bude mít metro tři nové zastávky Od května bude mít metro tři nové zastávky
Stanice Letňany před dokončením Stanice Letňany před dokončením
Poslední stanicí nového úseku je stanice Letňany. Její součástí je mohutný dopravní terminál. Nové konečné dominuje strop, který vypadá tak, že se pohupuje.

Stanice Letňany před dokončením Stanice Letňany před dokončením
Pouze zde najdete ostrovní nástupiště a to o šířce 15 metrů. Předpokládá se totiž velké zatížení stanice. Běžná šířka nástupiště v metru je 10 m.

Stanice Letňany před dokončením Stanice Letňany před dokončením
Hlavní barvou je zde červená.

Stanice Letňany před dokončením Stanice Letňany před dokončením
Stanice Letňany před dokončením Stanice Letňany před dokončením
Pokud lidé vystoupají do vestibulu, mohou usednout na lavičky, které připomínají létající talíře.

Obratové koleje stanice Letňany

Obratové koleje ve stanici Letňany Obratové koleje ve stanici Letňany
Test výjezdu záložní soupravy

Obratové koleje ve stanici Letňany Obratové koleje ve stanici Letňany
Obratové koleje ve stanici Letňany Obratové koleje - test
Výjezd obracející soupravy z/do stanice.

Obratové koleje ve stanici Letňany Stanice Letňany před dokončením
Prostor obratových kolejí

 Stanice Letňany - základní údaje 
Charakteristika: Stanice Letňany obsluhuje okolní
bytovou zástavbu a výstavní areál, je přestupní
stanicí z povrchové dopravy a
z okolních záchytných parkovišť P+R. Je
koncovou stanicí úseku IV.C2 a trasy C,
se dvěma vestibuly, s ostrovním nástupištěm.
Obrat a deponování vlaků je uskutečněno
na čtyřkolejném kolejišti za stanicí.
Ve stanici Letňany je možno deponovat 6
vlakových souprav během noční výluky
metra.
 Hloubka stanice (úrveň terénu - úroveň nástupiště):  10,3 m
 Nástupiště: Dva vestibuly a ostrovní nástupiště o šířce
 Délka stanice: 592 m
 Technologie výstavby: Hloubená stanice


 Technologické zázemí nového úseku metra

Technologické zázemí stanice Technologické zázemí stanice
Kabelové vedení pod nástupištěm ve stanici Letňany a kabelový rozplet před nástupištěm ve stejnojmenné stanici.

Technologické zázemí stanice Technologické zázemí stanice
Zelené skříně jsou od rozvaděčů a vpravo vidíte reléové skříně.

Napojení nového úseku IV C2 ke stanici Ládví (IV C)

Místo, kde úsek stanice Ládví) navazuje na nový do stanice Střížkov Rodící se obratová kolej stanice Ládví
Po vybudování stavební jámy se objevilo ukončení tunelů ve stanici metra Ládví. Na základové desce se postupně budovaly tři tunely. Prostřední je jednokolejný pro obraty. Obratová kolej uprostřed je mnohem výše, než mezilehlé tunely Betonáž stropu nad obratovou kolejí
Obratový tunel je v jiné výškové úrovni, než jakou mají traťové tunely. Jako poslední přišly na řadu stropy.

Ochranný beton nad izolací Ochranný beton nad izolací
Po zhotovení hydrizolací se pokládal krycí beton.

Pohled do místa napojení

Obratová kolej ve stanici Ládví je o 2,2 m výše, než koleje do stanice Střížkov Obratová kolej ve stanici Ládví
Konec obratové koleje je ve výšce asi o 2,5 m nad traťovým tunelem.

Obratová kolej ve stanici Ládví  Obratová kolej ve stanici Ládví
Obratová kolej ve stanici Ládví.

Kolej v hloubené části stanice Ládví směr Střížkov Kolej v hloubené části stanice Ládví směr Ládví
Traťové tunely v místě zakončení obratové kole ve stanici Ládví, vlevo směr Střížkov, vpravo směr Ládví

Výhled do budoucnosti

Pražské metro v roce 2100 Provozní úsek metra trasy D