Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Romantický polibek je darem evoluce a pozůstatkem krmení z úst do úst

  13:43aktualizováno  13:43
Otázku, proč se lidé líbají, si vědci kladou už více než sto let. Vzešlo snad z kojení? Anebo od dávných Řeků, kteří se navzájem krmili z úst do úst? Nebo je snad líbání biologickou pomocí při výběru partnera - způsobem, jak prověřit jeho imunitní systém? Ať tak nebo tak, polibek je pevně vetknutý do historie člověka, napsal list Die Welt.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zakladatel psychoanalýzy, rakouský neurolog Sigmund Freud (1856-1939), byl přesvědčen, že líbání je vrozené, že jde o instinkt pocházející z potřeby každého novorozeněte být kojeno; z instinktu, který se podle něj nikdy neztratí.

Ale v roce 1900, když ruský fyziolog Ivan Pavlov (1849-1936) naučil svého psa slintat při zvuku zvonečku, vzali to mnozí psychologové jako důkaz, že chování - včetně toho lidského - není záležitostí instinktů: že je naučené.

Lidské bytosti byly pány svých instinktů, a proto líbání představovalo vědomé vyjádření lásky. Moderní věda považuje diskusi na téma "vůle nebo příroda" za zastaralou.

Líbání je instinktivní, ale lidé mají odlišné způsoby chování. Což podle nich vysvětluje, proč zhruba 650 milionů lidí, tedy asi deset procent lidstva, se navzájem nelíbá. Toho si na svých cestách povšiml i otec evoluční teorie Charles Darwin (1809-1882).

Pro někoho je líbání odporné

A také francouzský antropolog Paul d'Enjoy, který v roce 1897 poznamenal, že pro Číňany je líbání na ústa naprosto odporné a považují ho za jistou formu kanibalismu. Zhruba ve stejné době dánský vědec Kristoffer Nyrop zjistil, že některé finské páry se rády koupou společně, ale nikdy se nelíbají. V Mongolsku se 90 procent lidí líbá, deset procent nelíbá.

Líbání

Líbání patří k naší přirozenosti, ať už se líbáme nebo ne. Odkud ale pochází? Freudova hypotéza je stále relevantní, spolu s další, kterou v roce 1960 předložil britský zoolog Desmond Morris: líbání pochází z dávného lidského zvyku krmit se z úst do úst. Šimpanzi to dělají stále. A když je potravy málo, říká teorie, pak lidoopí rodiče tisknou rty na ústa svých potomků, aby je ukonejšili.

Víme od dávných Řeků, že lidé bývali zvyklí se navzájem krmit z úst do úst.

A rakouský behaviorální vědec Irenäus Eibl-Eibesfeldt, který položil základy etologie člověka, zdokumentoval toto chování u některých afrických kmenů, jako jsou například Himbové v severní Namibii.

Rty nám pomáhají najít partnera

Výzkum prováděný neurology a sexuology nabízí možnost, že líbání je biologickou pomocí při výběru partnera. Podle americké vědkyně Sarah Woodleyové jde o způsob, jak prověřit imunitní systém potenciálního partnera.

Nemoci, vůči nimž je člověk imunní, jsou zakódovány do genů hlavního histokompatibilního komplexu (MHC) a vůně a chuť polibku nám tuto informaci předává. Čím odlišnější jsou geny MHC líbaného od genů líbajícího, tím pravděpodobnější je, že se pár dá dohromady, protože čím širší je rozpětí imunity, k tím vyššímu počtu nemocí bude odolný jejich potomek.

Další hádankou je úloha, jakou hraje hormon oxytocin, který při svém uvolnění má na člověka uklidňující a úlevný pocit, a je považován za hormonální "lepidlo" partnerského vztahu. Zamilované páry ho mají vyšší hladinu, takže dává smysl předpoklad, že se jeho množství zvýší, když se lidé líbají.

Ale není to tak, říkají americké psycholožky Wendy Hillová a Carey Wilsonová. Hladina se zvyšuje jen u mužů - ne žen. Ve skutečnosti množství oxytocinu u žen při polibku klesá, z čehož Hillová a Wilsonová dospěly k závěru, že na rozdíl od mužů ženy potřebují víc než polibek, aby se cítily připoutané ke svému partnerovi.

Psycholožky ovšem také zjistily, že při polibku klesly u obou pohlaví prudce hladiny kortizolu. Tento hormon způsobuje pocity stresu, zatímco líbání stres zahání, což může také vysvětlovat, proč líbaný a líbající obvykle nespěchají, aby pevný zámek svých rtů odemkli.

Autor:


Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...



Pohozeni v jednom hrobě. Po 400 letech vracíme dívce a chlapci tvář

Odhalení podoby dvou chlapců a devčete

Na začátku byla náhoda. Stavba rodinného bazénu u domku v Táboře odhalila kosterní pozůstatky tří lidí. V těchto dnech,...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Nejlepší editor fotek zdarma: nemusí se instalovat a vznikl v Praze

Ivan Kuckir, autor programu Photopea.com

Potřebujete otevřít a upravit PSD soubor, ale nemáte po ruce Photoshop? Tato překvapivě svižná online aplikace zvládne...

Další z rubriky

Češi a technologie: muži jsou optimističtější, bojí se umělé inteligence

Jak Češi vnímají budoucnost technologií?

Jak se Češi staví k moderním technologiím? Jaké mají sny a čeho se naopak obávají? Pražský technologický festival...

Úřady z dobré vůle uznaly, že radioaktivita ve Fukušimě zabíjela

Hroby u pobřeží, které před šesti lety zasáhla vlna tsunami, která poškodila i...

Havárie jaderné elektrárny Fukušima má první „jadernou“ oběť. Japonské ministerstvo zdravotnictví uznalo, že...

V systému Vulkán objevil teleskop planetu. Spock však na ní zřejmě nežije

Pohled na oranžovou hvězdu Eridani 40 A z oběžné dráhy hypotetické planety...

V systému 40 Eridani, který je v seriálu Star Trek domovem pana Spocka a dalších Vulkánců, byla objevena první planeta....

Najdete na iDNES.cz