Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na ptáky jsme krátký, zjistili ornitologové. Kosáci o nich vědí

aktualizováno 
Čeští biologové shodou okolností a díky nestandardním záznamům přišli na nečekanou chybu v ornitologii. Zjistili, že v případě pozorování ptáků až nečekaně hodně záleží na tom, zda ptáci výzkumníky zahlédnou.

Samice kosa černého na Novém Zélandu zahřívá snůšku v hnízdě. | foto: Tomáš Grim

Už více než dvě stě let ornitologové hledají pomocí experimentů odpověď na otázku, proč ptáci některá vejce podstrčená ptačími parazity do svých hnízd přijmou a jiná ne. (Parazitismus není jen záležitost kukaček, vejce si vzájemně podstrkují i kosové či drozdi v v rámci svého druhu.) Nikoho však nenapadlo, že rozhodnutí hostitelské samičky závisí i na tom, zda výzkumníka u svého hnízda nachytá při činu.

O změnu se postarali vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, díky nimž se možná budou měnit dlouho zavedené metodiky pokusů. V nové studii publikované v časopise Scientific Reports přicházejí s překvapivým zjištěním. Pokud ptáci vidí vědce, jak podstrkuje vejce do jejich hnízda, mnohem častěji se nechtěného „dárku“ zbaví.

Olomoučtí ornitologové Daniel Hanley, Peter Samaš, Josef Heryán a Tomáš Grim a jejich kolega z newyorské The City University Mark E. Hauber se zaměřili na kosy a drozdy. Zkoumali zhruba 350 hnízd v Olomouci a okolí, kde oba druhy žijí přirozeně, a na Novém Zélandu, kam byli lidmi vysazeni před stoletím a půl.

Zatímco drozdí samičky jsou plašší a po vyrušení vědcem odletěly z dohledu, některé samice kosa zůstaly nedaleko. „Tyto samice kosa tak měly větší možnost pozorovat pokus a mnohem častěji cizí vejce odmítly. Naopak reakce na cizí vejce u samic drozda nebyla vyrušením z hnízda ovlivněna,“ uvedl Tomáš Grim z katedry zoologie a ornitologické laboratoře.

Návštěva ptačích parazitů, z nichž nejznámější je kukačka obecná, znamená pro hostitele pohromu. Péče o cizí mládě totiž hostitele stojí mnoho energie a v případě kukaččího parazitismu navíc přijde o všechno své potomstvo. Proto se hostitel snaží cizí vejce zničit. Aby vědci zákonitosti chování hostitelů pochopili, podstrkují jim do hnízd skutečná, nebo umělá cizí vejce.

Sledování reakcí hostitelů na pokusná vejce je jedním z nejstarších pokusů v biologii. Nyní se zdá, že badatelé při nich nepostupovali správně. „Ukázali jsme, že ptáci nemusí reagovat na podstrčené vejce, ale na přítomnost výzkumníka. Přesto netvrdíme, že předchozí studie byly totálně chybné. Naše studie ale může být podnětem ke změně metodiky. Dosud totiž nikoho ani nenapadlo toto hledisko vzít v úvahu,“ doplnil Grim.

U kosů podstrčená vejce odmítlo zhruba 80 procent samic, které vědci z hnízda odehnali proti zhruba 60 procentům samic, které na hnízdě v okamžiku příchodu ornitologoů nebyly (což neznamená, že by nemohly tedy člověka vidět, ale není to bezpečně prokázané).

Studie je podle něj typickým příkladem toho, kdy vědci dospějí k důležitému závěru náhodou při řešení zcela jiného problému. „Je to vedlejší produkt výzkumu kolegy Samaše na Novém Zélandu. Napadlo ho poznamenávat si, zda samici na hnízdě potkal, či nikoliv. K jeho i našemu překvapení se prokázalo, že je to zdaleka nejdůležitější faktor, který vysvětluje chování kosích hostitelů,“ prozradil Grim. Osud podstrčeného vejce závisí i na řadě dalších vlivů. Rozhoduje například i věk samičky a její zkušenosti.

Svůj článek věnovali olomoučtí vědci britskému zpěvákovi Ozzy Osbournovi. Název jedné z jeho písní Now you see it, now you don’t použili do titulku odborného textu.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...



Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Přelomové osmičky: Neúspěšná ofenziva Vietkongu přispěla k jeho vítězství

Vojáci vyvádí posledního útočníka z řad Vietkongu z půdy americké ambasády v...

Před 50 lety, v lednu 1968, zahájily severovietnamské síly mohutný útok známý jako Ofenziva Tet. Přestože šlo o...

Japonský astronaut nečekaně „vyrostl“ o devět centimetrů, pak se omluvil

Japonský astronaut Norishige (Norišige) Kanai

Japonský astronaut Norišige Kanai, který v současné době pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, uvedl, že za pouhé tři...

Další z rubriky

Nejpozitivnější vědecká zpráva roku: Evelyn žije a chodí

Ilustrační snímek

Za nejpozitivnější vědeckou zprávu loňského roku vyhlašuje naše rubrika život dnes ani ne tříleté Evelyn Villarrealové...

Praha poprvé přivítá světový festival novodobých kutilů: Maker Faire

Maker Faire (San Mateo 2016)

Přijďte se podívat nebo i sami předvést. Festival Maker Faire je pro všechny. Poprvé v Česku se sejdou kutilové a...

Cesta do hlubin studentova střeva. Vědci zkoušeli nový „jedlý“ senzor

„Jedlý“ detektor vyňatý z obalu

V Austrálii vyzkoušeli nový způsob, jak nahlédnout pacientům do střev. Malý senzor, který je možné polknout, může měřit...

Najdete na iDNES.cz