Na ptáky jsme krátký, zjistili ornitologové. Kosáci o nich vědí

aktualizováno 
Čeští biologové shodou okolností a díky nestandardním záznamům přišli na nečekanou chybu v ornitologii. Zjistili, že v případě pozorování ptáků až nečekaně hodně záleží na tom, zda ptáci výzkumníky zahlédnou.

Samice kosa černého na Novém Zélandu zahřívá snůšku v hnízdě. | foto: Tomáš Grim

Už více než dvě stě let ornitologové hledají pomocí experimentů odpověď na otázku, proč ptáci některá vejce podstrčená ptačími parazity do svých hnízd přijmou a jiná ne. (Parazitismus není jen záležitost kukaček, vejce si vzájemně podstrkují i kosové či drozdi v v rámci svého druhu.) Nikoho však nenapadlo, že rozhodnutí hostitelské samičky závisí i na tom, zda výzkumníka u svého hnízda nachytá při činu.

O změnu se postarali vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, díky nimž se možná budou měnit dlouho zavedené metodiky pokusů. V nové studii publikované v časopise Scientific Reports přicházejí s překvapivým zjištěním. Pokud ptáci vidí vědce, jak podstrkuje vejce do jejich hnízda, mnohem častěji se nechtěného „dárku“ zbaví.

Olomoučtí ornitologové Daniel Hanley, Peter Samaš, Josef Heryán a Tomáš Grim a jejich kolega z newyorské The City University Mark E. Hauber se zaměřili na kosy a drozdy. Zkoumali zhruba 350 hnízd v Olomouci a okolí, kde oba druhy žijí přirozeně, a na Novém Zélandu, kam byli lidmi vysazeni před stoletím a půl.

Zatímco drozdí samičky jsou plašší a po vyrušení vědcem odletěly z dohledu, některé samice kosa zůstaly nedaleko. „Tyto samice kosa tak měly větší možnost pozorovat pokus a mnohem častěji cizí vejce odmítly. Naopak reakce na cizí vejce u samic drozda nebyla vyrušením z hnízda ovlivněna,“ uvedl Tomáš Grim z katedry zoologie a ornitologické laboratoře.

Návštěva ptačích parazitů, z nichž nejznámější je kukačka obecná, znamená pro hostitele pohromu. Péče o cizí mládě totiž hostitele stojí mnoho energie a v případě kukaččího parazitismu navíc přijde o všechno své potomstvo. Proto se hostitel snaží cizí vejce zničit. Aby vědci zákonitosti chování hostitelů pochopili, podstrkují jim do hnízd skutečná, nebo umělá cizí vejce.

Sledování reakcí hostitelů na pokusná vejce je jedním z nejstarších pokusů v biologii. Nyní se zdá, že badatelé při nich nepostupovali správně. „Ukázali jsme, že ptáci nemusí reagovat na podstrčené vejce, ale na přítomnost výzkumníka. Přesto netvrdíme, že předchozí studie byly totálně chybné. Naše studie ale může být podnětem ke změně metodiky. Dosud totiž nikoho ani nenapadlo toto hledisko vzít v úvahu,“ doplnil Grim.

U kosů podstrčená vejce odmítlo zhruba 80 procent samic, které vědci z hnízda odehnali proti zhruba 60 procentům samic, které na hnízdě v okamžiku příchodu ornitologoů nebyly (což neznamená, že by nemohly tedy člověka vidět, ale není to bezpečně prokázané).

Studie je podle něj typickým příkladem toho, kdy vědci dospějí k důležitému závěru náhodou při řešení zcela jiného problému. „Je to vedlejší produkt výzkumu kolegy Samaše na Novém Zélandu. Napadlo ho poznamenávat si, zda samici na hnízdě potkal, či nikoliv. K jeho i našemu překvapení se prokázalo, že je to zdaleka nejdůležitější faktor, který vysvětluje chování kosích hostitelů,“ prozradil Grim. Osud podstrčeného vejce závisí i na řadě dalších vlivů. Rozhoduje například i věk samičky a její zkušenosti.

Svůj článek věnovali olomoučtí vědci britskému zpěvákovi Ozzy Osbournovi. Název jedné z jeho písní Now you see it, now you don’t použili do titulku odborného textu.

Autor:


Nejčtenější

Skrytý mechanismus zničil obraz za 30 milionů. Záhadný Banksy ukázal zuby

Banksy do svého obrazu zabudoval skartovačku.

Banksy, jeden z nejznámějších a zároveň nejzáhadnějších umělců, znovu šokoval umělecký svět. Ani ne tak úspěchem v...

Afrika do Evropy narazí, shodují se vědci. Budoucnost však zůstává záhadou

Předpověď budoucího pohybu kontinentů Christophera Scoteseho.

Zatímco rekonstrukce minulosti pohybu kontinentů je skutečná věda, jejich predikce je spíše koníček či spekulace....



Jeho fotky jsou až neskutečně nádherné. Podívejte se, jak vznikají

Kalendář 43. výsadkového praporu - Nic nepotěší potápěče průzkumného týmu po...

Jeho fotky výsadkářů z Chrudimi viděl téměř každý. Vypadají jako vystřižené z toho nejdražšího hollywoodského akčního...

Podívejte se, kdy vám vypnou současné televizní vysílání a co s tím udělat

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Současné pozemní digitální televizní vysílání má před sebou poslední měsíce života. První vysílače budou vypnuty již...

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, modul s posádkou nouzově přistál

Start Sojuzu MS-10 z Bajkonuru 11. října 2018.

Čtvrteční start lodě Sojuz MS-10 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu se nezdařil. Kvůli závadě na nosné raketě Sojuz...

Další z rubriky

Úplně nový typ léku. Nobelovu cenu získali „bojovníci“ proti rakovině

Nobelova cena za medicínu udělaná v roce 1962 Francisu Crickovi za jeho podíl...

Nobelovu cenu za medicínu získali Američan James Allison a Japonec Tasuko Honjo, jejichž výzkum otevírá nové možnosti v...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii...

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k...



Najdete na iDNES.cz