Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na Slunci byla bouřka. Češi ale zřejmě výslednou polární záři neuvidí

  14:40aktualizováno  21:03
Nedávná sluneční bouře by se v následujících třech dnech mohla na severu naší planety projevit zvýšenou viditelností tzv. polární záře. K Zemi letí poměrně silný proud částic ze Slunce, a možná jej bude možné spatřit i z České republiky. Ne všichni jsou ale takto optimističtí. Novější předpovědi ostatně také ukazují nižší pravděpodobnost.

Výron hmoty ze Slunce | foto: NASA

Silné sluneční erupce mohou vyvolat problémy některých elektronických systémů, ale přinést i zajímavou podívanou. Polární záře (Aurora Borealis), jak již název vypovídá, je nejčastěji k vidění v mnohem severnějších oblastech.

Polární záře je atmosférický jev, za kterým musí obvykle fanoušci cestovat často až za polární kruh. Několikrát za deset let je ale díky neobvyklé sluneční aktivitě polární záře pozorovatelná i z České republiky. Podle předpovědí astronomů (např. experimentálního modelu NOAA) taková situace zřejmě nastane právě dnes večer. Zde je vidět předpověď platná dopoledne 28. března našeho času.

Předpověď pro noc z 28. na 29. března 2017 ukazuje, že hranice viditelnosti...

Předpověď pro noc z 28. na 29. března 2017 ukazuje, že hranice viditelnosti polární záře (červená linka) sahá až k severu Itálie. Obvykle tato hranice končí severně od Německa.

Co se děje při geomagnetické bouři

Geomagnetická bouře je poruchou v magnetickém poli (magnetosféře) Země. Slunce ji může způsobit výronem koronární hmoty (zmagnetizovaného plazmatu), která dorazí k Zemi rychleji a s větší energií než obyčejný "sluneční vítr".

Následně ovlivňuje dění na Zemi emisemi v oblasti magnetické, rádiové a radiační.

Vizualizace geomagnetické bouře

Vizualizace geomagnetické bouře

Projevem poruch magnetosféry jsou například polární záře, ale může dojít i k poničení elektroniky. V roce 1859 masivní výron koronární hmoty stlačil zemskou magnetosféru ze zhruba 60 tisíc kilometrů nad Zemí na sedm tisíc.

Aktuálnější předpovědi ovšem ukazují předpovídanou aktivitu pro dnešní noc o stupeň nižší, což zároveň znamená, že polární záře v ČR viditelná nejspíše nebude. Hranice viditelnosti podle dat z dnešního večera jen těsně mine sever Česka.

To, že po nějaké době bude (s relativně malou pravděpodobností) možné z Česka sledovat polární záři, je způsobené pondělní silnou erupcí na Slunci. Tu zaznamenaly sondy sledující Slunce.

Silné výrony plazmatu se mohou projevit ohrožením rozvodné sítě elektřiny, navigačních systémů a ovlivněním geomagnetického pole. Problémy s komunikací mohou mít letouny v blízkosti polárních oblastí. Pravděpodobněji však výron koronární hmoty pouze ovlivní činnosti satelitů a především může vyvolat zmíněnou polární záři blíže k rovníku, než je obvyklé.

Bude opravdu aurora vidět v ČR?

Někteří nadšenci byli ohledně šancí vidět v ČR polární záři celkem optimističtí. „Je potřeba trpělivě vyhlížet,“ doporučil třeba Tomáš Hynek z Centra tmavé oblohy (citovala jej ČT).

Naopak Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se nedomnívá, že by mělo cenu trávit noc vyhlížením tohoto neobvyklého atmosférického jevu: „Pravděpodobnost pozorovatelnosti polární záře v našich zeměpisných šířkách se blíží k nule.“

Suchan se odvolává na další modely i na měření sluneční aktivity, která sice je zvýšená, ale ne natolik, aby se vyrovnala bouřím z roku 2015. Tehdy byla skutečně polární záře pozorovatelná z České republiky, například z Krkonoš:

Podle astronomů je polární záře ve zdejších zeměpisných šířkách dost výjimečnou záležitostí. Dala se tu pozorovat například v letech 2003 nebo 1989. Pokud chceme v Česku vidět polární záři, budeme si prý muset počkat na silnější sluneční erupce.

Polární záře očima astronomů

Pavlu Suchanovi z Astronomického ústavu AV ČR jsme položili i další otázky týkající se polární záře:

Jak intenzivní musí být proud ze Slunce vyvržených částic, aby mohla být polární záře viditelná z našeho území? Existuje nějaká stupnice, která určuje sílu proudu částic?
Parametrů, podle kterých se určuje pravděpodobnost polární záře nad (nejen) naším územím, je víc. Všechny ale souvisí s proudem nabitých částic ze Slunce po jeho erupční aktivitě, a tím pádem pak s narušením magnetického pole Země. I pro laiky jsou tyto stupnice dobře popsány na webu České astronomické společnosti. Zde je v aktuálním čase jak aurorální ovál, tak zásadní Kp index a také data o slunečním větru z družice ACE.

Jak často dochází k tomu, aby byla polární záře viditelná nad naším územím?
Je to různé. Kolem maxima sluneční aktivity v jedenáctileté periodě sluneční činnosti to je častěji a může to být v průměru i jednou ročně. A pak může být mnohaletá přestávka. V každém případě je to v našich zeměpisných šířkách výjimečný jev a čím je světelné znečištění větší, tím je také polární záře hůře zachytitelná, protože se ztrácí nad přesvětleným severním obzorem.

Jak dlouho bude v tomto případě možnost polární záři sledovat ?
Sluneční vítr (proud nabitých částic) po erupci na Slunci letí k Zemi zhruba dva dny, tedy polární záře vyvolaná erupcí na Slunci spadá do této časové prodlevy. Může se ale vyskytnout během dne a pak máme smůlu. V tomto případě všechny hodnoty narušení geomagnetického pole padají zase do normálu a není pravděpodobné, že polární záři uvidíme. Musíme si počkat na další a ještě větší erupci na Slunci.

Aktualizace: Doplnili jsme aktuální údaje a odkazy. Upravili jsme titulek na základě aktuálních předpovědí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zážeh při stratu rakety Sojuz-FG na kazašském kosmodromu Bajkonur.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila za šest hodin nová posádka

Ve středu večer odstartovala z Bajkonuru kosmická loď Sojuz-FG, která za šest hodin dovezla novou posádku k ISS.  celý článek

Závěrečná exploze po dopadu prvního stupně rakety Falcon 9 na palubu přistávací...
Tak takhle ne! Musk ukázal havárie raket SpaceX v působivém videu

Není obvyklé, že by se jakákoliv společnost chlubila svými neúspěchy. SpaceX Elona Muska si to však může dovolit. V jejím případě totiž přehled havárií pouze...  celý článek

Titan, Saturnův největší měsíc, jako by byl "navlečený" na prstenec (srpen 2012)
Nejlepší fotky Cassini: pestré prstence i nečekané detaily ze Saturnu

Sonda Cassini po dvaceti letech končí svou cestu. Připomeňme si její misi a podívejme se na výběr těch nejlepších fotek, které od Saturnu na Zemi poslala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.