Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Poslední let raketoplánu Columbia - vyšetřování katastrofy

aktualizováno 
Mise raketoplánu, která měla být začátkem nové éry vesmírných letů, skončila tragickou smrtí celé posádky. Šlo katastrofě zabránit? Mnozí se domnívají, že sedm astronautů tehdy zemřít nemuselo. Britský dokument sleduje vyšetřování nehody a pátrá, kdo se dopustil osudového selhání.

Plášť Columbie nesnesl žár při vstupu do atmosféry. Kde se stala chyba? | foto: BBC, Pavel Kasík

"Columbie, tady Houston. Jen vám chceme všem poděkovat za práci, kterou jste odvedli."
"Díky, moc si toho vážíme," odpovídá sedmičlenná posádka a připravuje se na přistání. To se však nezdaří. Může za to závada, která o sobě do této chvíle nedala vědět. Za několik minut, v 9:16 východního času, je jasné, že raketoplán havaroval. "Zamkněte dveře," zazní rozkaz otřeseného velitele mise v řídícím středisku.

Unikátní mise

Mise raketoplánu Columbie s názvem STS-107 byla v mnoha ohledech specifická. Od katastrofy raketoplánu Challenger, který v roce 1986 vybouchl krátce po startu, měla americká vesmírná agentura NASA problém při obhajování provozu raketoplánů. Ty původně měly sloužit pro vědecké a komerční účely, jenže katastrofa z roku 1986 a následný zákaz využití raketoplánů pro komerční účely zasadily této představě těžkou ránu. Provoz raketoplánů byl neúnosně drahý a pro další rozvoj bylo nutné je vylepšit. A vylepšení stojí peníze.

Havárie Challangeru

Mise raketoplánu Columbia tak měla opět ukázat, že výzkum může být vysoce užitečný, a tedy i komerčně atraktivní. Posádka se chystala na 16 dní nepřetržitých vědeckých pokusů: "Chceme tam nahoře vědecky využít každou minutu."

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Kromě tří astronautů, kteří se do kosmu vydávali již podruhé (velitel R. Husband, letová specialistka K. Chawl - první Indka ve vesmíru - a velitel užitečného zatížení M. Anderson) se letu účastnili i čtyři "nováčkové": pilot W. McCool, letový specialista D. Brown, letová specialistka L. Clarková  a I. Ramon (první izraelský astronaut). Na let se všichni těšili. "Všechno, co během letu děláte, je jako zázrak. Nemůžete uvěřit, že je to pravda."

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Jak už jsme řekli, na NASA byly vyvíjeny tlaky, aby se opět uskutečnil vědecký projekt, namísto neustálého stavění Mezinárodní vesmírné stanice. Na palubu Columbie, nejstaršího z raketoplánů, se tak dostaly nejmodernější laboratorní přístroje.

Tento článek vychází z dokumentu BBC Poslední let raketoplánu Columbia, který můžete zhlédnout dnes od 20:00 na stanici ČT1. Ve článku prozradíme některé dějové zvraty filmu - proto nečtěte dál, pokud se chcete nechat překvapit. Článek vydáváme v rámci naší spolupráce s Českou televizí.

Neúspěšné přistání

Po šestnácti dnech naplněných vědeckými pokusy vedenými na tři směny vypadala mise nanejvýš úspěšně. Zkoumaly se fyziologické procesy v nulové gravitaci, ozonová vrstva nebo aerosoly. Už zbývá jenom se vrátit a vyhodnotit výsledky. Start je sice náročnou částí letu, ovšem ne tak náročnou, jako je přistání. Raketoplán bude muset zpomalit z rychlosti 27 tisíc kilometrů v hodině na rychlost pod 400 km/h.

"Columbia je nádherná loď a vede si úžasně," jsou jedna z posledních slov před vstupem atmosféry. Je 1. únor 2003, krátce před devátou hodinou východního času.

Pouhých 22 min před přistáním se objevují první potíže. Některá čidla v levém podvozku vypovědí službu. Houston okamžitě hlásí chybu nahoru.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Už je pozdě. Columbia havarovala. Pokusy o spojení jsou neúspěšné. 61 km nad zemí raketoplán Columbia explodoval. Všech sedm lidí na palubě zahynulo. Velící středisko, otřesené strašlivou nehodou, slyší velitelův hlas: "Zamkněte dveře." Na jeho tváři jsou zřetelné slzy.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Raketoplán Columbia - dokument o havárii


Příkaz "Zamkněte dveře" kromě jiného také znamená: ničeho se nedotýkat. Vše musí zůstat na svém místě, nikdo nesmí měnit konfiguraci počítače. Dokonce by si měl každý zaznamenat svoje myšlenky, aby se zachovalo co nejvíce informací z momentu havárie. Ty mohou pomoci skupině vyšetřující nehodu. Ta se dává do činnosti jen několik minut poté.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii


Posádka raketoplánu Columbia

Posádka mise STS-107

zdroj: Wikipedia.org

"Stvořitel, který pojmenoval hvězdy, zná také jména sedmi duší, pro něž dnes truchlíme. Posádka raketoplánu Columbia se nevrátila v pořádku na Zemi. Přesto se můžeme modlit a doufat, že jsou nyní v pořádku doma." (prezident Bush po havárii)

Památník obětem na stránkách NASA


"Ihned po nehodě si samozřejmě říkáte, to snad ne!" říká specialista na vesmírné lety James Oberg. Dodává, že se podle jeho přesvědčení muselo jednat o lidské selhání. "Někdo z našeho týmu neudělal dobře svoji práci. Máte pocit hrozné ztráty. Ale také zrady."

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Kde se stala chyba?

Admirál Hal Gehman, velitel vyšetřovací komise, se se svým týmem pustil do dlouhé práce. Vyšetřování nebylo vůbec jednoduché. Tak především, trosky letounu byly rozprostřeny po stovkách kilometrech čtverečních napříč třemi státy. Šlo o časově i fyzicky náročný úkol. Vyšetřovatelé prošli v rojnici mnohé neprostupné oblasti, na něž léta nešlápla lidská noha. Dodnes se nepodařilo shromáždit o mnoho více než třetinu všech trosek.

Posádka mise STS-107
Fotografie z naexponovaného filmu, který se údajně našel mezi troskami raketoplánu

Raketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o havárii


Raketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o havárii


Raketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o havárii





Měli však k dispozici jeden klíčový údaj: okamžik letu, kdy ke katastrofě došlo. Jednalo se totiž o specifickou fázi letu, o chvíli, kdy letoun vstoupil do atmosféry a teplota dosáhla svého vrcholu. Pro vyšetřovatele to bylo důležité vodítko - chyba musela souviset s tepelným štítem.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Duralová kostra raketoplánu nesnese příliš vysoké teploty. Raketoplán je tudíž chráněn třemi prvky. Trup je pokryt bílými keramickými dlaždicemi. Ty, ač křehké, jsou schopné vydržet teplotu až 600 stupňů Celsia.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Spodní část je chráněna odolnějšími černými dlaždicemi.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

A náběžné strany křídel, které jsou vystaveny největšímu tření vzduchu, jsou chráněny nejdůkladněji. Pokrývají je tzv. RCC panely (uhlík-uhlík) a při jejich konstrukci se dbalo na to, aby byly prakticky nezničitelné.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Přesto ale tepelný štít nějakým způsobem selhal. Hypotéz bylo několik. Mohlo jít o meteorit, o nějaký typ blesku, požár, kosmické smetí obíhající kolem planety?

Selhání

Na řadu přišla další fáze vyšetřování - analýza dat. Raketoplán sice nemá tzv. černou skříňku (více zde), kterou známe z letadel, ale to ani není potřeba. Všechny údaje se totiž neustále přenášejí na zem, kde se zaznamenávají a ukládají. Vědci se tedy pustili do pátrání po všem, co bylo nějakým způsobem neobvyklé. Zaměřili se především na cokoli, co by mohlo souviset s narušenou tepelnou ochranou.

Ukázalo se, že v posledních minutách se vyskytla alarmující čísla z čidel u levého podvozku. Další čidla se přidávala, nebo přestávala fungovat. Bylo tedy jasné, že cokoli se s Columbií stalo, začalo na levém křídle. To byl první úspěch Gehmanovy komise, a ta se tak mohla zaměřit na specifickou událost.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Při startu se totiž utrhla část izolační pěny z velké oranžové nádrže. Rychlost nárazu odhadli vědci na 800 km/h. Přestože se jednalo o asi kilogram těžký kus, vysoká rychlost mu mohla dát smrtící sílu. O tomto tématu se ostatně mnozí konstruktéři bavili už před startem raketoplánu po e-mailu. Nebezpečí tedy bylo známé. Proč se NASA nezajímala o potenciální poškození raketoplánu, když měla k dispozici videozáznam ukazující, že do raketoplánu narazil kus izolační pěny? A když ke všemu měla i studii, která upozorňovala na nebezpečnost takové situace?

Chyba byla v zdrojových datech simulace

NASA ale záznam zanalyzovala. Počítačový model "Kráter" ale na základě odhadované hmotnosti a rychlosti sdělil, že se nemůže jednat o vážné poškození. Jenže každý model je jen tak dobrý, jako byla data, na základě kterých je zkonstruován.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Při programování a "učení" simulačního programu "Kráter" vědci ostřelovali dlaždice kousky pěny a poté měřili jejich poškození. Jenže vědci tehdy nezahrnuli všechna měření. Jakmile začali ostřelovat dlaždice většími kusy, bylo poškození tak velké, že je nešlo měřit, a tak toho zanechali. Ale to následně znehodnotilo budoucí výsledky - kus pěny byl totiž v případě Columbie asi 700krát větší než největší kus pěny, který program "Kráter" zaznamenal. To vedlo ke zkreslení výsledků.

Pěna prorazila snad nejtvrdší část raketoplánu

Vedení NASA se ale těmto závěrům bránilo. Na tiskové konferenci vyjádřili její šéfové pochybnosti, že by takový kousek pěny (mluvčí držel v ruce ukázku) mohl zničit něco tak velkého a odolného jako je raketoplán. Hlavní překvapení je ale teprve čeká.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Raketoplán Columbia - dokument o havárii





Tým ještě jednou prozkoumal videozáznam, a za použití speciální zvětšovací techniky došli k šokujícímu zjištění. Pěna neprorazila černé dlaždice na dolní části trupu, ale přímo jeden z ultraodolných RCC panelů z kompozitního uhlíku. Nikdo nevěřil, že by to bylo možné, ale pokusy na zemi dokázaly, že to skutečně reálné je - simulované nárazy pěny na kus náběžné hrany křídla ukázaly, že bombardování má za následek skutečně masivní poškození.

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Raketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o havárii




Otvor mohl mít asi 30 cm na délku a několik centimetrů na šířku. Kousek od podvozku, u panelu 9, byla tato díra kritická. Vznikla sice už při startu, ale dalších šestnáct dní letu nijak nevadila provozu. Při přistávání ale tudy vnikly žhavé plyny a oslabily hliníkovou konstrukci. Vypukl požár, křídlo se rozpadlo, raketoplán vybuchl.

Mohlo to skončit jinak?

Stále větší počet odborníků se domnívá, že astronauti nemuseli zahynout. Kdyby NASA nespoléhala na výsledky programu "Kráter", mohla si nechat ověřit, jak závažné poškození je. Buď pomocí dalekohledů, nebo poslat kosmonauty do kosmu, aby rozsah škody ověřili vizuálně.

Jak o tragédii informoval v únoru 2003 iDNES.cz
ČTĚTE: Trosky raketoplánu pokryly Texas

Ani pak by nebylo vyhráno. Raketoplán by sice mohl riskovat přistání řekněme s natočením na pravé křídlo, ale to by bylo příliš velké riziko. Ani výskok padákem by nepřicházel v úvahu (ten lze bezpečně aplikovat až z výšky 13 km).

Jim Oberg navrhoval i jiný scénář. Raketoplánu mohli přiletět na pomoc kolegové z raketoplánu Atlantis, kteří byli teoreticky připraveni vystartovat během několika týdnů. Ještě by zde byla otázka vzduchu, tedy vlastně spíše oxidu uhličitého. Ten by se během týdnů v Columbii nahromadil ve smrtelném množství. Ale i to by se prý dalo vyřešit, třeba vysláním zásob v samostatné, nepilotované raketě. I samotný přechod mezi raketoplány v okamžik záchrany by byl problematický. Astronauti z Atlantis by napnuli lano a kosmonauti z Columbie by po něm přešplhali do druhého raketoplánu. "Je to spíše sci-fi," uznává Oberg, "ale naši lidi by to zvládli."

Raketoplán Columbia - dokument o havárii

Raketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o havárii


Raketoplán Columbia - dokument o haváriiRaketoplán Columbia - dokument o havárii



NASA byla bohužel natolik přesvědčená o bezchybnosti zabezpečení, že se o žádné z těchto variant neuvažovalo. Astronauti možná ani nevěděli, že tepelný štít může být poškozen. Pro agenturu NASA to do budoucna znamenalo a znamená zcela přepracovat systém zabezpečení, aby se podobná událost nemohla opakovat.


Odkazy

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.