Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Poslední mise raketoplánů skončí v tomto desetiletí. Přinesly úspěchy i smrt

aktualizováno 
V polovině září skončil 116. let kosmického plavidla známého jako raketoplán. I když je to úctyhodný počet, Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) s dalšími životem těchto systémů moc nepočítá. Jejich pohřeb je naplánován již za necelé čtyři roky. Mají stihnout ještě zhruba 15 letů.

Raketoplán Discovery před startem - Raketoplán Discovery před startem v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. (13. července 2005) | foto: Reuters

Za oficiální zahájení projektu na vytvoření raketoplánu se považuje rok 1969, kdy tehdejší americký prezident Nixon povolil vytvoření pracovní skupiny, která měla zahájit přípravné práce. Skupina byla označována jako Space Task Group.

Rok 1969 byl pro NASA významný i tím, že v něm Loď Apollo přistála na Měsíci. V říjnu 1969 se konala konference, kde se projednávaly postupy a cíle projektu.

V červnu roku 1970 pak vznikla první studie nazvaná Phase 1 (Fáze 1). Mezi hlavní problémy, které vývoj nového kosmického plavidla musel vyřešit, patřil vývoj pohonné jednotky, vývoj tepelného štítu a vývoj nezávislého kontrolního systému, který nemusel být řízen ze základny.

Samotné práce na vývoji raketoplánu byly schváleny americkým kongresem v roce 1972. Vyzdvihována byla především finanční stránka projektu, který měl ušetřit náklady, a také flexibilita využití raketoplánu pro různé účely - vojenstvím počínaje a vědeckými experimenty konče.

Požadavky na ekonomickou náročnost a technické parametry nakonec splnil koncept dvoustupňového systému oficiálně nazývaného Space transportation system (STS). První stupeň tvořily po stranách umístěné dva raketové motory na tuhé palivo. Druhý stupeň se pak skládal z návratového raketoplánu a obrovské palivové nádrže se zásobami pohonných látek v podobě kapalného kyslíku a vodíku.

Do nitra raketoplánu

Raketoplán

Samotný raketoplán (Orbiter) je před startem vybaven přídavnou nádrží na palivo (ExternalTank) o délce 47 metrů s průměrem 8,4 metru. Ta dodává pohonnou látku do tří hlavních motorů Orbiteru. Po stranách této nádrže se nacházejí dva startovací raketové motory (Solid Rocket Booster). Jejich délka je 45,5 metru a průměr 3,8 metru.

Orbiter s délkou 37,25 m a šířkou 23,8 m váží necelých 70 tun. Vedle nákladového prostoru s délkou 18 metrů a průměrem 4,5 m je k dispozici zařízení pro posádku čítající až sedm astronautů. Prostor je rozdělen do tří pater. První je paluba, druhá obytný prostor, a třetí je vyhrazena systémům pro udržení života.

Ve špičce raketoplánu je systém pro navigaci a stabilizaci. Vlastní raketoplán je osázen zhruba 30 000 keramickými destičkami, které jej mají chránit před shořením při návratu.

Po startu raketoplánu se do dvou minut vyčerpají startovací raketové motory - raketoplán se blíží výšce 45 km a překonává rychlost zvuku. Tyto motory se oddělí a dopadnou na hladinu moře, odkud je lze sebrat , či chcete-li vylovit, a po kontrole znovu zprovoznit. Raketoplán je schopen pohybovat se na orbitě ve výšce mezi 185 a 643 km.

Plánované vypuštění prvního raketoplánu se nakonec muselo odložit o necelých 30 měsíců. Problémy působily jak technické nedostatky, tak navýšení rozpočtu, které nebylo kryto financemi.

Vzhůru ke hvězdám

První start systému STS se tak uskutečnil až v dubnu roku 1981. Orbiter nesl název Columbia. Let trval více než dva 2 dny a posádku tvořili dva lidé.

Logo prvního letu raketoplánu

Doposud raketoplány NASA uskutečnily 116 letů. Dva z nich skončily tragicky. Nalétáno mají tyto stroje dohromady více než 1 000 hodin a jejich palubě se vystřídalo přes 800 astronautů. NASA nechala postupně vyrobit 6 Orbitrů (Challenger, Enterprise, Columbia, Discovery, Atlantis a Endeavour). Ten poslední vznikl v roce 1991. Podrobnosti o některých letech připravujeme do dalšího dílu.

Budoucí život raketoplánů je nyní spojen s vesmírnou stanicí ISS. Právě raketoplány mají dokončit její dostavbu. Poté již NASA nabídne k letům do vesmíru nový systém Orion.

Zdroj: NASA



Nejčtenější

Termovize: podívejte se, jak se pečou turisté na Staroměstském náměstí

Záběry z termokamery na Staroměstském náměstí

Infračervené Slow TV se vrací. Na Staroměstské náměstí v Praze jsme umístili infrakameru, která v přímém přenosu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka. Detail nepravého madla v podobě dvou železných...

Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Objev velkého solného jezera je další důkaz vody na Marsu

Mars

Italští výzkumníci na základě zkoumání dat ze sondy Mars Express našli hluboko pod povrchem Marsu solné jezero.

Pohled na „padající hvězdy“ bude nejlepší v nejbližších pěti letech

Perseidy nad Negevskou pouští.

Po roce se k Zemi znovu přiblížil meteorický roj Perseid. Na našem nebi se tak chystá podívaná, kterou si řada nadšenců...

Bush sliboval a nedal, Obama rovněž a Trump opět slibuje. NASA slaví 60

Vepředu vpravo je slavná Gibraltarská úžina a blíže k objektivu pak Gibraltar,...

Díky této organizaci stanuli lidé na Měsíci, vzlétly raketoplány a vědeckotechnická revoluce v USA dostala řádný...

HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů
HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů

Maminka pod přezdívkou Adenka84 dokazuje, že opravdu lze omládnout! Během pár měsíců zhubla dvacet kilogramů – se dvěma dětmi, při návratu do práce a potížích se štítnou žlázou.

Najdete na iDNES.cz