Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Pozor na překlepy. Nenechte vydělávat internetové únosce

aktualizováno 
Stačí jediná chybička a jste v pasti. A na vašem překlepu si namastí kapsu internetoví koumáci. Můžete se nechtěně dostat na reklamní lákadla nebo pornografický server.

Podvodník se směje vašim chybám | foto: profimedia

"Ale to přece není ta stránka!" proběhne vám hlavou, když se vám po odentrování napsané adresy objeví v internetovém prohlížeči oproti očekávání zcela jiná grafika a přehršel reklam. Podíváte se znovu na adresu a už je to jasné - překlepli jste se. Napíšete ji znovu a už na to nemyslíte. Možná ani nevíte, že jste spadli do jedné z milionu pastí, které na webu nastražili vychytralí podnikatelé - tzv. typosqautteři. Ze stránky, na kterou jste mířili, vás "unesou", kam chtějí.

Každá pátá adresa obsahuje překlep

Nejde přitom o něco výjimečného. Podle některých studií je 10 až 20 procent všech ručně zadaných adres napsáno chybně. A ve chvíli, kdy adresu špatně zadáte, nemůžete předem říci, kde skončíte. To je ta chvíle, na kterou čeká typosquatter. Zkuste si to - napište google.cm namísto tradičního google.com, a uvidíte, kde se ocitnete - překlep vás zavede na zcela nesouvisející reklamu.

 Google.cm

Reklama na satelit místo vyhledávače Google? Stačí místo "google.com" napsat pouze "google.cm". Ocitnete se v kamerunské pasti - i takhle vypadá typosquatting.

Typosquatter je internetový "podnikatel", který se živí chybami druhých. Vytipuje si adresu (častěji však mnoho desítek i stovek adres) a umístí na ně svůj vlastní obsah. Adresy jsou přitom velice podobné některému z vysoce navštěvovaných serverů. Tak si zajistí návštěvníky, aniž by musel spouštět jakoukoli reklamní kampaň. Jakmile někdo udělá překlep, skončí v jeho pasti.

Může jít o zdánlivě malé množství, ale v měřítku celosvětovém se jedná o obrovská čísla. Ostatně i na našem českém a relativně malém dvorečku může jít o značná čísla. Celointernetově pak jde o miliony a miliony návštěv denně.

Hledáte obchod, nebo mola?

Před typosquattery se chrání i české internetové firmy. Když vznikala síť e-shopů Internet Mall, majitelé si zaregistrovali i několik překlepů, které vyplývají z výslovnosti anglického "mall" (obchod). Toto slůvko se správně čte jako "mol".

"Kromě správné domény mall.cz a jsme si zaregistrovali i mol.cz a mal.cz," říká marketingový ředitel společnosti Internet Mall, a. s. Michal Poběžal. "Máme podchyceny i překlepy, kdy uživatel napíše místo koncovky .cz například .com," dodává Poběžal. Firma se tímto způsobem chtěla již od začátku bránit nenechavcům, kteří by chtěli na jejím dobrém jméně parazitovat.

"Překlepy jsme si pochopitelně zaregistrovali i z důvodu, aby se k nám skutečně dostali i ti, co udělají v adrese chybu," doplňuje Poběžal z Mall.cz.

Ve srovnání se zahraničními případy je však podle Poběžala počet překlepů minimální a pohybuje se okolo jednoho procenta. Tento stav je o to zajímavější, že většina zákazníků chodí na stránky obchodu takzvaně nepřímo, což znamená, že napíšou celou adresu ručně, případně využijí záložek. Možnost překlepu je tedy v prvním případě velká, ale chybovost překvapivě malá.

Nedávno se na typosquattingový podvod nachytala i naše redakce, když jsme omylem uvedli chybné stránky výrobce budíku SleepTracker.cz vedoucí na okopírované stránky neautorizovaných dodavatelů (správně má být Superbudik.cz).

Jak může překlepová past vydělávat?

Způsobů, jak si namastit kapsu na našich překlepech, vymysleli internetoví koumáci víc než dost, jde totiž o fenomén skoro tak starý jako sám internet. Nejprimitivnější metodou je přesměrovat uživatele na své vlastní stránky a doufat, že si zde něco koupí. Ale to je pro typosquattera příliš náročné. On se spokojí i s tím, že na uživatele vyskočí všechny možné i nemožné reklamy. Další možností je umístit na stránku něco, co se tváří jako vyhledávač, ve skutečnosti však obsahuje pouze reklamní odkazy - typosquatter pak dostane provizi za proklik.

 Googole.com

Není vyhledávač jako vyhledávač. Na adrese googole.com nenajdete nic jiného než reklamy.

Co na to odborník na vyhledávače?


Zeptali jsme se Marka Prokopa, odborníka na optimalizaci pro vyhledávače a internetový marketing z firmy H1.

Víte o nějakých případech typosquattingu u nás?

Na pár případů jsem už asi náhodně narazil, ale nebyly moc významné. V Česku je totiž zatím stále tak snadný i klasický cybersquatting, že je typosquatting prakticky zbytečný. Vezměte si třeba případ domény o2.cz. Proč by se měl squatter snažit vymýšlet překlepy, když může mít základní doménu.

Sice jsou zaregistrované i domény ou2.cz a outu.cz, ale předpokládám, že návštěvnost mají minimální. To je další český "handicap" - málo uživatelů, málo překlepů, malé možnosti monetizace type-in trafficu.

Co radíte klientům v takových případech? Jaké domény (varianty domén) by si měla firma zaregistrovat, aby typosquattingu předešla?

Klientům vždy radíme, aby si pro svůj projekt zaregistrovali všechny obvyklé varianty domén, tj. zejména u víceslovných variant s/bez pomlček mezi slovy a odpovídající domény v různých TLD (cz, com atd.). K riziku překlepů přistupujeme individuálně jen tam, kde reálně hrozí.

Co na to české zákony?

V některých případech jde právní obranu postavit na ochranné známce nebo na nekalé konkurenci. Někdy ale může být jednodušší se se squatterem dohodnout a vůbec nejjednodušší je nedělat nic. V mnoha případech je to to nejlepší řešení, protože lidé nejsou hloupí a pokud se nejedná o velmi promyšlený podvod, squattera dokážou sami odhalit.


Kdo je to Typosquatter

slovníček

Typosquatter - pochází z anglických slov "typo" - překlep a "squatter" - neoprávněný usedlík. Označení pro vlastníka domény, která parazituje na dobrém či slavném jméně a čeká na překlepnuvší se zbloudilce.

Cybersquatter - snaží se registrovat doménu s názvem firmy dříve, než tak učiní samotná firma. U nás je nejznámější případ s doménou google.cz.

Doména prvního řádu - Top-level domain, poslední část názvu domény, např. .com, .cz, .org, .eu atd.

Made For AdSense - neboli MFA, stránky založené pouze za účelem zobrazování reklam Google AdSense. Jedná se o porušení podmínek tohoto reklamního systému.


Časté překlepy

Na příkladu: www.wikipedia.org:

    www.wiipedia.org, www.eikipedia.org, www.wilipedia.org, en.wikipedi.org, en.wikipediia.org nebo www.wikipedi.com


Nejjednodušším způsobem pak může typosquatter vydělat tak, že odprodá doménu vlastníkovi originálního webu, na jehož slávě parazitoval. To se stalo například v případě vleklého sporu o doménu google.cz - majitel ji původně používal k přesměrování lidí na svůj vlastní vyhledávač. Před necelým rokem ji pak mimosoudně odprodal společnosti Google.

Parazitování na značce

Představte si, že vlastníte navštěvovaný web. Jen máte smůlu v tom, že je více možností, jak jej napsat. Třeba fiktivní doména auta-novak.cz. Nemůžete se divit, že lidé vyzkouší také auto-novak.cz nebo autanovak.cz... Tito lidé se k vám nedostanou. Pokud máte navíc smůlu, dostanou se třeba k vaší konkurenci. Stačí, když si protivník zaregistruje doménu podobnou té vaší, a má zase o pár návštěvníků navíc.

Chyby v adresách jsou několika druhů. Může jít o pravopisnou chybu (mobyl.cz), překlep (wwwgoogle.com), jednotné číslo namísto množného a naopak (seznamy.cz) nebo chybnou doménu prvního řádu (www.idnes.com). Nebo o kombinaci výše uvedených.

Miliony číhajících domén

Když se typosquatting rozjede v opravdu velkém měřítku, může svým provozovatelům vydělat pořádný balík. Podnikatel Matthew Bentley, strategický ředitel společnosti Sedo, vysvětluje, proč jeho firma vlastní milion zaparkovaných domén, všechny napěchované reklamami: "Chceme, aby tyto stránky fungovaly jako alternativy k vyhledávačům." Přitom z reklam, které na zaparkovaných doménách zobrazuje, dostává provize od Googlu.

Ani společnost Google ostatně není v tomto ohledu zcela nevinná. Přestože se údajně snaží bojovat proti stránkám vytvořeným pouze za účelem zobrazování reklamy (tzv. Made For AdSense stránky), je reklamní systém AdSense jedním z častých zdrojů příjmů typosquatterů. Google však prý ze svého programu vyřazuje stránky, na které si stěžují vlastníci ochranné známky. "Dokud to (název domény) není pro někoho matoucí, nejedná se o porušení ochranné známky," tvrdí Rose Hagan, vrchní odborník na danou oblast práva ze společnosti Google.

Proč to dělat složitě?

Tak to si asi řekli u Microsoftu. Prohlížeč Internet Explorer (od určité verze) přesměruje každou chybně zadanou doménu na vlastní vyhledávač MSN. Zde se uživateli objeví lákavé okénko pro opakované hledání - je zcela jasné, že Microsoft tak zvyšuje návštěvnost svého vyhledávače Live (dříve MSN).

 setnam.cz vie IE6

Zadali jsme do adresy "setnam.cz" a než jsme se nadáli, hledali jsme přes Live Search.

Také další pokusy o chycení co největšího množství překlepů obcházejí kováříčka a jdou přímo ke kováři. V roce 2006 kupříkladu operátoři kamerunské domény prvního řádu (.cm - častý překlep přípony .com) zařídili, aby se veškerý "překlepový" provoz přesměroval, kam chtějí. O podobnou akci se v roce 2003 pokusil i VeriSign, spravující koncovku .com, ovšem vydrželo jim to jen několik týdnů či dokonce dnů. Úspěšnější je systém Paxfire - firma uzavírá dohody s konkrétními poskytovateli připojení, kteří pak přesměrovávají překlepy na reklamní stránky a společně se dělí o zisk z reklam. Mnoho uživatelů, než aby přešlo k jinému providerovi, raději skousne několik těch překlepů měsíčně. 

Pornografie v Bílém domě, děti a první odsouzení

A co na to zákon? Typosquatting není podle všeho porušením trestního zákona USA, ovšem i v takovém případě se najdou výjimky. Dlouhou dobu se např. na serveru whitehouse.com nacházely pornografické materiály (správná adresa prezidentovy kanceláře končí vládní koncovkou .gov). Tam žaloby nedosáhly. Ale když podnikatel John Zuccarini zacílil pornografické materiály na překlepy dětských stránek (Disneyland, Teletubbies, CartnoonNetwork apod.), zašel už příliš daleko.

V Česku se podle Marka Prokopa dá stížnost postavit na obvinění z nekalé konkurence. Obvyklejší je podle něj dohoda nebo ignorování typosquattera. Více v infoboxu.

Jak se bránit?

Co jako uživatelé můžeme udělat, abychom typosquatterům nevlezli do pasti? Vždyť kromě toho, že jim dáváme vydělat, také riskujeme, že se do počítače stáhne nějaký nejapný malware nebo spyware, o ztraceném času nemluvě. Nejjednodušší rada je samozřejmě nasnadě: pište adresu pečlivě, ušetříte si čas i nervy.

http://www.efinke.com/addons/url-fixer/Existují i pomůcky, třeba rozšíření do Firefoxu, které časté překlepy opraví ještě předtím, než vyšle na server požadavek. Rozšíření se jmenuje URL Fixer. Zatím jsme neměli možnost jej detailně otestovat.

Typosquatting je problémem především velkých společností, na jejichž doméně se parazitovat vyplatí. V současné době se snaží firmy podobným podvodům spíše předcházet. Pokud už se nějaký chytrák najde, dostane od firmy oficiální žádost, aby své stránky stáhnul. Pokud tak neučiní (což je obvyklé), může následovat soud. Nebo, což je pro typosquattera jistě sváteční den, se firma rozhodne doménu odkoupit.

A konečně, provozovatel se může rozhodnout tento problém ignorovat a doufat, že jeho návštěvníci jsou všímaví natolik, že poznají škodlivou a zavádějící stránku od originálu.

Mohlo by vás zajímat:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Russia Files na Wikileaks.org
Wikileaks začaly zveřejňovat data o ruské firmě, která prý pomáhá špehovat

Web Wikileaks.org zveřejnil první část uniklých dat, která ukazují, jakým způsobem Ruská federace masově sleduje provoz na síti internet. První část...  celý článek

Windows Subsystem for Linux umožní ve Windows spouštět nativně Linuxové...
Uživatelé Windows 10 mohou být nechráněni proti novému problému

Linuxový terminál, který Microsoft nově doplnil do Windows 10, způsobuje neočekávané problémy. Bezpečnostní odborníci varují před jeho zneužitím.  celý článek

Homepage bankovnictví Servis24.
Uživatelé Servis24 hlásí omezení dostupnosti, nebude to prý trvat dlouho

Elektronické bankovnictví České spořitelny se dnes potýká se zhoršenou dostupností služeb pro některé klienty.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.