Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Prach mrtvé hvězdy pomůže objasnit vznik života ve vesmíru

  13:34aktualizováno  13:34
Astronomové objevili prach kolem pozůstatků vybuchlé hvězdy. Může vědcům prozradit tajemství zrodu hvězd, planet a vzniku života.
Vesmír

Vesmír | foto: Profimedia.cz

Zhruba před sto sedmdesáti tisíci lety ve Velkém Magellanově mračně, malé sousední galaxii, vybuchla jako supernova hvězda dvacetkrát hmotnější než naše Slunce. První světlo z této kataklyzmatické události k nám doletělo až v roce 1987, a po několik měsíců supernova označovaná jako SN 1987A zářila na nebi jasným světlem — ve skutečnosti svítila jako sto milionů Sluncí — a poté opět pohasla.

 
Obrázek 1 Pozůstatky po supernově 1987A, jak je zachytil Hubbleův kosmický teleskop 8 let po explozi.

Dnes, takřka o dvě desetiletí později, se astronomům podařilo zachytit prachové částečky kolem supernovy, které, jak se domnívají, vznikly už před explozí hvězdy. Objev je tak prvním důkazem, že hvězdný prach může výbuchy supernovy ustát. Dává však také vědcům nahlédnout do procesu zvaného „rozprašování“, při němž prach eroduje v důsledku interakcí s přehřátým okolním plynem.

„Supernova 1987A se nám mění přímo před očima,“ říká Eli Dwek, expert na kosmický prach a pracovník Goddardova centra vesmírných letů NASA v Marylandu, který se na objevu podílel. „To, co vidíme, představuje milník ve vývoji supernov.“

Kosmické stavební kameny

Hvězdný prach, jemnější než písek, je do jisté míry noční můrou astronomů, jelikož jim znemožňuje pozorovat vzdálené hvězdy a galaxie. Přesto, že je trochu problémový, je také hlavní složkou při tvorbě planet a vzniku všech živých organismů. Prach vzniká při hoření hvězd a do okolního prostoru se dostává buďto hvězdným větrem za života hvězdy, nebo při výbuchu supernov.

Přestože hvězdný prach hraje důležitou roli při formování planet a hvězd, astronomové o něm ví velmi málo. Kolik prachu vyprodukuje hvězda během svého života? Kolik z něj přežije smrt hvězdy? A jak se prachové prstence sloučí ve hvězdy a planety?

Hvězdný prach supernovy 1987A, jejž vědci objevili při pozorování infračerveným teleskopem na Gemini South Observatory v Chile, by mohl pomoci tyto otázky zodpovědět.

Prachové částečky jsou smíchány s přehřátým plynem emitujícím rentgenové záření a tvoří rovníkový prstenec o průměru asi jednoho světelného roku, který se rozpíná velmi pozvolna. Vědci došli k přesvědčení, že vznikl asi 600 tisíc let ještě před explozí hvězdy.


Obrázek 2 Snímek SN 1987A se složen ze dvou dílčích snímků pořízených rentgenovým teleskopem Chandra a osmimetrovým infračerveným teleskopem v Chile. Modrá barva odpovídá rentgenovému záření, kdežto zelená a červená infračervenému. Prstenec je tvořen horkým plynem (modrá oblast) a studeným prachem (zelená a červená) z vybuchlé hvězdy, které interagují s mezihvězdným okolím. Autor: Gemini/NASA

Konečně viditelný prstenec

Prachoplynový prstenec zůstával neviditelným po takřka dvacet let, dokud je rázové vlny po výbuchu supernovy nedohonily. Rázové vlny při postupu skrze prstenec v něm zahřály plyn i jinak chladný prach, a ty začaly zářit v infračerveném oboru spektra.

„To se docela dalo čekat,“ říká člen výzkumného týmu Patrice Bouchet z Observatoire de Paris. „Srážka vymrštěného materiálu supernovy 1987A s rovníkovým prstencem byla předpovězena na období 1995-2007, a došlo k ní nyní.“

Ovšem překvapením je, že prach, jak odhalil Spitzerův kosmický teleskop, je složen výhradně z křemičitanů. Také se čekalo, že prachu bude podstatně více. Hvězda o takové velikosti, jaká byla na místě SN 1987A, by ho podle modelů měla vyprodukovat mnohem více.

Nedostatek prachu by mohl znamenat, že rázové vlny z výbuchu supernovy ho zničily více, než jak se původně vědci domnívali. Tato skutečnost by mohla mít široké důsledky pro určování původu prachu v mezihvězdném prostoru, říkají vědci.

Astronomové nyní plánují řadu nových pozorování objektu SN 1987A jak v infračervených vlnových délkách, tak i ve viditelném světle a rentgenovém záření.



Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...

Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Další z rubriky

Bush sliboval a nedal, Obama rovněž a Trump opět slibuje. NASA slaví 60

Vepředu vpravo je slavná Gibraltarská úžina a blíže k objektivu pak Gibraltar,...

Díky této organizaci stanuli lidé na Měsíci, vzlétly raketoplány a vědeckotechnická revoluce v USA dostala řádný...

Let Falconu 9 ukázal, že se sen o opakovaně použitelné raketě splnil

Start rakety Falcon 9.

Sen Elona Muska o opakovatelně použitelných raketách, které zlevní a zefektivní lety do vesmíru, se začíná naplňovat....

Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Najdete na iDNES.cz