Pražský okruh (a navazující kousek dálnice D1) je první a zatím jedinou inteligentní dálnicí v Česku. Je osazen kamerami a detektory ve vozovce i na konstrukcích okolo. S jejich pomocí (a za asistence patřičného algoritmu) by si sám dokázal regulovat silniční provoz. V praxi má rozhodovací pravomoc samozřejmě člověk.
Navigace a dopravní info?Jak se dostanou informace o dopravě do vaší navigace? Většina moderních navigací je vybavena službou RDS-TMC. Ta je určená k poskytování dopravních informací. Integruje v sobě veškeré informace a nabízí řidiči možnost optimalizace trasy. Základem systému je šíření dopravních informací v rámci rádiového vysílání v FM pásmu s použitím technologie RDS. Pro příjem signálu RDS-TMC potřebujete rádiový přijímač umožňující zpracování TMC nebo navigaci s RDS-TMC, která představuje ideální řešení. Pokud je na vaší trase nějaký dopravní problém, navigace trasu přepočítá a navede vás jinudy. Více u kolegů na serveru Mobil.cz zde. |
Co z toho má řidič? Pokud je vybaven navigací s funkcí RDS-TMC (podrobněji v rámečku), je o všem, co se před ním na cestě děje, okamžitě informován. Například v okamžiku výjezdu hasičů vyšle počítač z Národního dopravního informačního centra (NDIC) v Ostravě příslušnou informaci i do vaší navigace. Ta se zobrazí na mapě a navigace nabídne alternativní trasu. Díky tomu se můžete včas vyhnout uvíznutí v koloně.
Ověřené informace o komplikacích v dopravě již do pěti minut
Tvůrci systému tvrdí, že první ověřené informace o nehodě (nebo jiné události na silnici), se dostanou do navigací řidičů do pěti minut po oznámení události.
Pokud nemáte navigaci, na inteligentní dálnici se tyto informace stejně rychle dozvíte z informačních panelů.
Přes RDS je můžete přijímat i na obyčejném autorádiu, které je vybavené touto funkcí. V tunelech, kde běžně není rádiový signál, naladíte veřejnoprávní rozhlas a jeho Zelenou vlnu.
Pokud například po průjezdu kolem aktuální autohavárie zavoláte na linku 112 a nahlásíte ji, můžete výrazně pomoci ke zpřesnění celého systému. Situaci mimo dosah dohledových kamer ověří po vašem zavolání například policejní hlídka.
Než vyrazíte na cestu, můžete si stav dopravy ověřit na našem serveru auto.idnes.cz/doprava.asp nebo na serveru ŘSD www.dopravniinfo.cz.
Odkud se řídí Pražský okruh
Dispečink řídícího centra silničního okruhu kolem Prahy (ŘC SOKP) Rudná
První inteligentní dálnici v Česku společně ovládají dispečeři ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Policie ČR z řídícího centra Silničního okruhu kolem Prahy (zkráceně ŘC SKOP Rudná). Stačí jim k tomu jediná místnost v Rudné u Prahy. Ostravské pracoviště má za úkol zpracovávat a posílat informace pro navigace a informační panely. Proměnlivé značky, které potkáte pouze na inteligentní dálnici, řídí centrum v Rudné.
Každý dispečer sleduje tři až pět monitorů a jedno takzvané velkoplošné zobrazení. To tvoří celkem 20 zobrazovacích modulů o rozměrech 1 x 0,75 metru. Rozmístěny jsou ve dvou řadách po desíti a každý má rozlišení 1024 x 768 pixelů.
Celá plocha mamutí obrazovky má délku deset metrů a na výšku měří metr a půl. Celkové rozlišení je 10240 x 1536 bodů. Dispečeři na obrazovce většinou sledují řídící systémy tunelů a dálnic. Jejich počet si volí samotní operátoři. Běžně využívají šest oken.
Pohled dispečerů tunelů na velkoplošné zobrazovací zařízení o rozměrech 10 x 1,5 m.
Kolem stěny je rozmístěno dalších 26 monitorů, které přenášejí obraz z průmyslových kamer (CCTV) rozmístěných po celém okruhu. A to včetně obou tunelů (Cholupice a Lochkov) a na úseku dálnice D1 mezi nultým a 22. kilometrem.
Informace přináší do řídícího centra přibližně 200 kilometrů datových kabelů (optika DKS, DIS, KT + rozvody na Rudné a Mirošovicích, tunelech a jednotlivých portálech).
Pracoviště dispečerů ŘSD je vlevo, v pravo sedí Policie ČR
Podobných dispečinků je v Česku více. V Brně řídí provoz na silnicích Dopravní informační centrum (DIC) Brno, pražskou zácpu pak reguluje DIC Praha.
Tunely jsou řízené z Řídícího centra tunelu Klimkovice, Řídícího centra tunelu Valík a Řídícího centra tunelů Panenská a Libouchec. V budoucnu k nim přibudou další. Svá informační centra totiž připravují i další města.
| Technika Pražského okruhu v číslech | |
| Počet monitorů dispečera | 3 - 5 |
| Velkoplošné zobrazení | |
| Počet zobrazovacích modulů | 20 |
| Rozměry obří obrazovky | délka 10 metrů výška 1,5 metrů |
| Rozlišení jednoho modulu | 1024 x 768 pixelů |
| Celkové rozlišení | 10 240 x 7 680 pixelů |
| Monitory kamer | 26 CCTV |
| Datový tok páteřní sítě | 1 Gbit |
| Počet mezi sebou spolupracujících softwarů | 17 |
| Zařízení na okruhu | |
| Statické kamery s možností ovládání | 25 |
| Tunelové kamery | 250 bez možnosti ovládání |
| Meteostanice | 12 včetně na D1 (0-22 km) |
| Čítačů dopravy | 74 |
| Detekce nadměrného nákladu | 9 |
| Detekce nebezpečného nákladu | 4 |
| Úseková měření rychlosti | 4 |
| Videodetekce v tunelech | 106 |
| Informační tabule (ZPI) | |
| Trasa | 7 |
| Portály tunelů | 4 |
| 14,4 km D1 (nově) | 1 |
| Proměnné dopravní značení | cca 500 |
| Liniové řízení dopravy | |
| SKOP | 34 portálů |
| D1 | 11 portálů |
| Počítače na pražském okruhu | |
| Portály proměnlivého značení | 59 |
| Servery a pracovní stanice | 30 |
| Ostatní | 29 |
| Celkem | 118 |
Na Pražském okruhu je využíván systém dvojího napájení (dva nezávislé přívody s využitím souběhu transformátorů). Pokud selže i to, systém jistí do doby náběhu dieselagregátu záložní zdroj UPS. Dispečink na Rudné je jištěn podobně. Důležité řídící jednotky portálů po trase jsou zálohovány akumulátory.
NDIC Ostrava
Poslední slovo má člověk
Počítače by sice na základě údajů, které získají z detektorů, meteohlásek, kamer a různých dalších čidel, teoreticky mohly řídit provoz na okruhu kolem Prahy samy, ale ve skutečnosti tomu tak není.
Výpočetní technika situaci na vozovce vyhodnocuje a takzvanými alarmy varuje dispečera. Ten nahlášený jev ověřuje a především vyhodnocuje jeho kritičnost. Na dispečerovi je i konečné rozhodnutí, které by mělo situaci vyřešit.
Obraz přehledových kamer z Pražského okruhu
Proč nemohou řídit provoz přímo počítače?
Představte si situaci, při které v tunelu upadne celá korba nákladního automobilu na vozovku. Nikomu se nic nestane. Korba však překáží provozu. Vzhledem k její velikosti, ale i k tomu, že se nehoda odehrála v tunelu, vyhodnotí detekční systém situaci jako autonehodu, při které je nutné tunel a tudíž Pražský okruh uzavřít.
Ve skutečnosti není nutné situaci řešit takto drasticky. Dispečer podle záběrů z kamer situaci vyhodnotí a uzavře pouze pruh, ve kterém je spadlá korba. Tunel se nemusí uzavřít a Pražský okruh nestojí.
Panely liniového řízení dopravy (testování systému)
Dispečer dopravy (zaměstnanec Policie ČR) může zasáhnout změnou předepsané rychlosti (na proměnlivých značkách), či uzavřením jízdního pruhu pomocí liniového řízení provozu. V případě nutnosti uzavře na dálku i celý okruh.
Dispečer také ovládá výběr zpráv, které se zobrazí na informačních panelech. Právě na nich se za jízdy dočtete, že v tunelu je uzavřen jízdní pruh, protože v něm leží korba z kamionu. Mezitím už z Ostravy letí informace do navigací atd.
Inteligentní dálnice si předpovídá počasí sama
Inteligentní dálnice získává v reálném čase maximum informací o provozu, včetně aktuální meteorologické situace s předpovědí pro konkrétní místo na několik hodin dopředu. Vše dokáže následně vyhodnotit a teoreticky řídit provoz pomocí proměnlivých dopravních značek tak, abyste jako řidiči bezpečně a plynule dojeli do svého cíle.
Ovládání rychlosti v tunelu
Pokud doprava zhoustne nebo se zhorší meteorologická situace, mohou dispečeři snížit rychlost z maximálních sto třicet. K dispozici mají šablony, ze kterých na základě statistických údajů vyplývá, při jaké rychlosti je, v dané konkrétní situaci na konkrétním místě, provoz nejvíce bezpečný a plynulý.
V ideálním případě jsou proměnné dopravní značky v klidovém režimu, tedy vypnuté a na informačních panelech je zobrazen text s neutrálním obsahem.
Informace o průměrné rychlosti dopravního proudu, jeho hustotě (klidný provoz až kolony) a odstupech mezi vozidly získávají sčítače. Ty jsou zabudované do vozovky, nebo umístěné na zadní straně mýtných bran.
Tyto údaje slouží k výpočtům stupňů provozu (1 - plynulý provoz, 2 - houstnoucí provoz, 3 - silný provoz, 4 - tvorba kolon vozidel, 5 - dopravní kolaps). Systém také zvládá odhad dojezdových časů (travel time) do vzdálených cílů. Takové informace vidíte běžně například na německých dálnicích.
Dalším údajem, který je nezbytný pro řízení provozu, je aktuální meteorologická situace. Při ní se vychází z údajů poskytnutých Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), které se doplňují o přesné údaje z daného místa, na kterém je automatická silniční meteostanice. Těch je v Česku kolem tří set.
Mapa aktuální meteorologická situace. Trojúhelníky jsou meteostanice, jejich barva určuje typ počasí.
Meteostanice jsou zařízení, která měří (podle typu a vybavení) teplotu vzduchu, teplotu vozovky, teplotu rosného bodu, teplotu mrznutí, rychlost a směr větru, vlhkost vzduchu, stav povrchu vozovky a další parametry. Některé meteostanice umí předpovědět počasí na několik hodin dopředu. To je důležité zejména v zimě, kdy přístroje předpoví míru nebezpečí vzniku náledí.
Záběry kamery meteostanice, kterou se ověřuje počasí
Konkrétní situaci (déšť, sněžení, náledí, mlhu) ověří dispečer otočnou dohledovou kamerou, která je součástí stanice. Data získaná v celé ČR jsou aktualizována každých 5 až 6 minut a zanáší se do speciální mapy. Kromě informací pro řidiče slouží i pro údržbu silnic.
Další údaje o dopravním provozu na pozemních komunikacích poskytují hlášení dobrovolných zpravodajů Zelené vlny, silničářů, Policie ČR či úřadů.
