Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Prazvláštní neutronová hvězda

aktualizováno 
Vědci si lámou hlavu nad neutronovou hvězdou, která se chová, jako by jí bylo několik milionů let — vznikla však teprve před několika tisíci roky.
Binární systém RS Hadonoš

Binární systém RS Hadonoš | foto: David A. Hardy & PPARC

Neutronové hvězdy jsou velmi hustými pozůstatky po hvězdách, které svou životní pouť završily výbuchem supernovy. Na místě původní obří hvězdy zůstalo neutronové jádro s průměrem několika kilometrů a hmotností našeho Slunce, kolem něhož se rozpínají oblaka plynu a prachu.
 
Neutronové hvězdy velice rychle rotují v důsledku rapidního poklesu poloměru hvězdy při explozi. Je to stejné jako v případě krasobruslaře, který se roztočí rychleji, když při piruetě připaží. Čerstvě vzniklá neutronová hvězda se kolem své osy otočí několiksetkrát za vteřinu — alespoň obvykle tomu tak je. Ta nesoucí označení 1E161348-5055 je totiž jiná. Tým vedený Andreou De Lucou  z Istituto di Astrofisica Spaziale e Fisica Cosmica v italském Milánu při pozorování kosmickým teleskopem XMM-Newton zjistil, že její chování se vymyká normám.
Zbytky po výbuchu supernovy
 
Zbytky po výbuchu supernovy: rozpínající se mlhovina RCW 103 s neutronovou hvězdou 1E161348-5055 v centru.
 
 
Objekt 1E (jak mu astronomové zkráceně přezdívají), od nás vzdálen 10 000 světelných let a nacházející se v souhvězdí Pravítka na jižní hvězdné obloze, je jednou z nejmladších známých neutronových hvězd. Vědci na základě velikosti expandující obálky plynu a prachu, která je zbytkem většiny hmoty původní hvězdy, odhadli její stáří na 2 000 let (tak starou ji vidíme nyní díky konečné rychlosti šíření světla, kterému trvá deset tisíc let, než k nám doletí, ve skutečnosti jí je tedy už 12 000 let).
 
Hvězda lenochod
Astronomové zjistili, že přes své mládí se 1E chová jako stařenka. Na základě jejího pravidelného zjasňování v oblasti rentgenového záření určili periodu jedné její otáčky na 6,7 hodiny, což je oproti periodám jiných neutronových hvězd, pohybujících se v řádech setin či dokonce tisícin vteřiny, opravdu velmi dlouhá doba. Obyčejné neutronové hvězdě by jinak trvalo několik milionů let, než by zpomalila na podobné tempo.
 
Podle autorů studie existují dvě možnosti, jak chování 1E vysvětlit.
 
Za prvé by se mohlo jednat o magnetar, člena exotické podtřídy vysoce zmagnetizovaných neutronových hvězd. Magnetické pole takovýchto objektů skutečně rotaci brzdí. Vědci znají asi tucet magnetarů, ovšem ty se kolem osy otočí několikrát za minutu. Otočí-li se 1E jednou za 6,7 hodiny, jak pozorování ukazuje, magnetické pole potřebné k takovému prudkého brzdění musí být velice silné, ale tahle skutečnost astronomům nepřipadá pravděpodobná.
 
Pokud se ale neutronová hvězda 1E „zamotala“ do zbytkových mračen, která se kolem ní rozpínají, a předává jim část své rotace, pak magnetické pole, jaké vědci u magnetarů předpokládají, by bylo s to hvězdu takto zpomalit. Problémem ovšem je, že obdobný scénář nebyl nikdy u magnetarů pozorován. A co víc, 1E by se musela vytvořit poněkud odlišným způsobem, než jak je doposavad známo.
 
Další možnost je ta, že perioda 6,7 hodin nemá s rotací nic společného; výkyvy jasnosti rentgenového záření by se daly vysvětlit tím, že 1E je ve skutečnosti binárním systémem, tj. je možné, že kolem neutronové hvězdy obíhá ještě obyčejná, v celku malá hvězda, jež výbuch supernovy přestála bez větší újmy. Podle pozorování by hvězdný společník mohl mít poloviční hmotnost našeho Slunce či menší.
 
Binární systém
Binární systém: neutronová hvězda s akrečním diskem + hvězdná společnice, z níž neutronová hvězda saje hmotu.
 
 
V tom případě by však 1E byl bezprecedentním příkladem velmi mladého málo hmotného rentgenového binárního systému, jelikož ostatní obdobné systémy jsou milionkrát starší. Nízký věk není jedinou zvláštností 1E. Výkyvy jasností jsou daleko výraznější, než jaké astronomové napozorovali u tuctů jiných málo hmotných rentgenových binárních systémů. Je dost možné, že plyn mezi hvězdami přetéká dost nezvyklým způsobem, který ještě předtím nebyl pozorován.
 
„RCW 103 je pro nás záhadou,“ říká Giovanni Bignami, spoluautor studie. „Jednoduše nás nenapadá kloudná odpověď na otázku, co za dlouhými rentgenovými cykly stojí. Jakmile na to přijdeme, o supernovách, neutronových hvězdách i jejich vývoji se dovíme mnoho nového.“
 
Jak vědci věří, pomoci v řešení by měla nová, přesnější pozorování.


Témata: Slunce

Nejčtenější

Termovize: podívejte se, jak se pečou turisté na Staroměstském náměstí

Záběry z termokamery na Staroměstském náměstí

Infračervené Slow TV se vrací. Na Staroměstské náměstí v Praze jsme umístili infrakameru, která v přímém přenosu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka. Detail nepravého madla v podobě dvou železných...

Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“

První snímky vycházející Země nad povrchem Měsíce pořídila 28. srpna 1966...

Mise Apolla 11 trvala devět dní a tak dlouho byly zapnuté i mikrofony a magnetofony, které nahrávaly komunikaci mezi...

Objev velkého solného jezera je další důkaz vody na Marsu

Mars

Italští výzkumníci na základě zkoumání dat ze sondy Mars Express našli hluboko pod povrchem Marsu solné jezero.

Lidé sledovali unikátní úplné zatmění Měsíce, podobné bude za sto let

Úplné zatmění Měsíce, zřícenina hradu Hazmburk (27. 7. 2018).

V Česku bylo k vidění největší zatmění Měsíce v tomto století. Mimořádný úkaz trval do 23:13. Navíc byl těsně pod naší...

Najdete na iDNES.cz