Námět dnešního Šuplíku není příliš neotřelý: volby, přesněji volby politické. Ale rádi bychom vám téma ukázali z trochu jiného úhlu.
1. Musí se to udělat jednoduše
"Souhlasíte se znovuspojením Rakouska a Německé říše, ke kterému došlo 13. března 1938, a hlasujete pro stranu našeho vůdce Adolfa Hitlera?"
V předčasných volbách 25. a 26. října se na volebních lístcích sešlo rekordní množství kandidátů. Výsledek se i z tohoto důvodu dal předpokládat a předpovídat jen těžko. Což je samozřejmě jedna z nevýhod nejen českého politického systémů, ale podle mnohých demokratických voleb vůbec.
Na druhou stranu, lidová (či ještě lépe "všelidová") volba dává vůdcům všeho druhu nebývalou míru legitimity. A tak i tyrani a diktátoři instituci voleb rádi dodržují, byť samozřejmě pouze v rituální podobě, bez skutečného významu a obsahu.
První kroky k vyprázdnění smyslu voleb ale bývají někdy velmi nenápadné. Příkladem budiž "Anschlusový dotazník", který Rakušanům po obsazení jejich země německými vojsky předložil (demokraticky zvolený) kancléř Adolf Hitler. Ptal se v něm, zda se má Rakousko stát součástí Německa.
Volba byla v podstatě demokratická, jen jedna možnost byla už na pohled poněkud zvýhodněna. Hádejte která? Je to trik jako odkoukaný ze slavné knihy "Štouch" pánů Sunsteina a Thalera. Kdyby ovšem nevyšla o téměř 80 později.
2. Volí s vámi nebo proti vám?
Protože my před sebou naštěstí tak pěkně nalajnované možnosti nemáme, možná budete s rozhodováním potřebovat pomoci. Pokud ještě vyrážíte volit (nebo se rádi trápíte tím, co jste udělali špatně), na webu najdete nástroje, které vám "volební radu" nabízejí.
Jejich přehled jsme přinesli v loňském roce. Teď můžeme doplnit jen malou, ne zcela radostnou aktualizací, že část námi poutaných webů už není udržovaná (Volbomat.cz), některé odkazy jsou nefunkční a místo nich jsou nové. Třeba volební kalkulačku iDNES.cz najdete na této stránce. Plně funkční jsou i stránky KohoVolit.eu, kde najdete jak statistiku hlasování, tak volební kalkulačku.
3. Kde jsme udělali chybu? Všude!
Nechat si poradit, byť i od webového algoritmu, není ostatně nic ostudného. I když se považujeme za tvory vysoce racionální, kteří se rozhodují minimálně "selským rozumem", ve skutečnosti jsme mnohem iracionálnější. To je hlavní, možná dokonce to nejdůležitější, zjištění experimentální psychologie v posledních několika desetiletí.
Mozek nás klame neustále, jeho práce je přesná a nezřetelná, přesto jsou hlavní "triky" už poměrně dobře popsané. Před volbami je pro vás shrnul v pro nás až nečekaně čtenářsky populárním článku kolega Pavel Kasík. Jeho text (i se zajímavou diskusí) najdete zde. Obvykle tak nové články z našich šuplíku během sobotních ohlédnutí nevytahujeme, ale tentokrát jsme nuceni udělat výjimku. Doba si to žádá, navíc s volbami naše "kognitivní omyly" nezmizí.
4. Volby jako živé
Až vybaveni vědomosti o stranách i vlastních chybách vyrazíte k volbám, co takhle si tuto příležitost zvěčnit? Kolegové Kužník a Nývlt to před třemi lety udělali a vyrazili (nejen) do volebních místností s nejlevnější tehdy dostupnou 3D kamerou, aby plasticky zachytili demokracii v akci.
Uznáváme, že 3D dnes zajímá méně lidí než většina politiků, které jsme v roce 2010 volili, trh s kamerami se však nezměnil natolik, abyste v článku nenašli pár zajímavých informací. Samozřejmě, nástavce pro natáčení ve 3D jsou dnes jen raritou.
5. Nový normál
Až budete mít odvoleno, připomeňte si také, co na vás nejvíce zapůsobilo v letošní volení kampani. V posledních letech se hodně mluvilo o vlivu sociálních médií a obecně internetu na volby. Média, včetně nás, mluvila o změně především s politickou kampaní Baracka Obamy. Ukázkou nového přístupu byly i letošní prezidentské volby u nás, kdy se tábor Karla Schwarzenberga mobilizoval z velké části "na síti".
V parlamentních volbách ale zřejmě internetové už nikoho příliš nepřekvapily. Na pohled se nezdá, že by přinesly do kampaně něco zcela nového, i když třeba některé strany po letech objevily například Twitter.
6. Štěstí přeje připraveným
Měníme odpovědi ve volbách podle průzkumů veřejného mínění?
Až budete tento článek číst, budete také s velkou pravděpodobností vědět, zda se naplnily předpoklady letošních předvolebních průzkumů a modelů, podle kterých se měla ve Sněmovně objevit nečekaně pestrá směs nekompatibilních či zcela neznámých a neprůhledných politických subjektů. Minimálně podle průzkumu se situace zdála prakticky neřešitelná bez krkolomných a často velmi podivných politických spojenectví. Díky nepřehlednosti současné politické scény navíc není vyloučené, že volební průzkumy nečeká brzký comeback. Pokud nechcete být zaskočeni, nejlépe byste se měli začít připravovat na další volby.
Ale situace může být úplně jiná. Průzkumy a volby ale nejsou totéž a neměly by se zaměňovat, jak jsme nedávno připomněli. Zvláště v situaci, kdy je ve volbách tolik neznámých jako v letošních volbách parlamentních.
Proč vlastně vytahujeme staré články?
Nic není staršího, než včerejší noviny, řekl Karel Čapek, když popisoval život novináře. A od čapkovské éry se noviny jistě nestaly rozvážnějšími, či nadčasovějšími, spíše naopak. Pro čtenáře to může znamenat vyšší pestrost obsahu, novináři mají o to zajímavější práci. Ale čas od času vznikne článek, u kterého si přejeme, aby nezapadl. Článek, který je nadčasový, nebo naopak výborně vypovídá o své době.
V on-line archivu se sice články uchovávají navěky a není problém je dohledat, jenže to byste museli vědět, co hledat. A když ani sami novináři si po roce nepamatují, o čem všem psali, jak by si to mohli pamatovat čtenáři? A tak vznikla naše nová rubrika Šuplík. Pravidelně, nebo možná nepravidelně, to ještě uvidíme podle vašich ohlasů, tu budeme publikovat výběry zajímavých článků, které magazín Technet.cz vydal v posledních více než deseti letech. Sami jsme zvědaví, co všechno díky Šuplíku vyhrabeme. Tipy můžete posílat na naše redakční facebookové stránky nebo do diskuze.
