Hlava odlétla jako uťatá, liboval si Sauer. A Mariánský sloup šel k zemi

  0:05aktualizováno  0:05
Zlomové události českých dějin s sebou často nesly i vlny odstraňování svědků minulosti. A podobně jako po roce 1989 mizely pomníky komunistické éry, také po vzniku Československa 28. října 1918 byla obětí přeměn řada památek na Rakousko-Uhersko a habsburský absolutismus. Jako skutečné či domnělé symboly národního ponížení padaly v tehdejší protikatolické náladě i barokní mariánské sochy i svatí Janové Nepomučtí. Tak 3. listopadu 1918 skončil i mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí.

Při návratu demonstrantů z tábora lidu na Bílé hoře (výročí bělohorské porážky připadalo na 8. listopad) ho strhli především žižkovští občané za pomoci tamních hasičů. 

Jedni údajně tahali za lano, druzí je s holemi v rukou jistili před hněvem zejména místních obyvatel, kteří vyběhli z domů a šli sloup bránit. Nešlo o spontánní výbuch lidového hněvu, ale o načasovanou akci, jakýsi happening bohémy kolem Franty Sauera. Sloup byl ostatně označován za „památku bělohorského vítězství“ už v 19. století.

Historie sloupu

Pomník přitom objednal pro město císař Ferdinand III. na paměť uhájení Prahy před Švédy, ukončení třicetileté války a k oslavě Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné). Byl chápán jako výraz vděčnosti za pomoc a ochranu v nejvyšší nouzi a poděkování Panně Marii, ke které, obrazu Panny Marie Rynecké, se Pražané během obléhání Švédy společně modlili. Dílo Jana Jiřího Bendla bylo vztyčeno v roce 1650 a vysvěceno o dva roky později. Sloup patřil k nejstarším mariánským sloupům v Evropě, starší byly v Římě (1614), Mnichově (1638) a ve Vídni (1647).

Téměř čtrnáctimetrový korintský sloup nesl dvoumetrovou pozlacenou sochu Panny Marie stojící na přemoženém drakovi. V rozích několikastupňového podstavce byly čtyři skupiny andělů zápasících s nečistými silami zla. Výklenek soklu zdobil gotický deskový obraz Panny Marie Rynecké od neznámého malíře ze 14. století. Z úrovně náměstí se k podstavci vstupovalo po třech schodech.

Sloup jako gnómon

Zajímavostí je, že sloup sloužil jako gnómon - jeho stín se v pravé poledne kryl s takzvaným pražským poledníkem, který je dodnes vyznačený v dlažbě náměstí. Poblíž místa, kde byl postaven sloup, stávala šibenice, která byla po vztyčení sloupu přemístěna za město.

O návrat pomníku usilují od roku 1990 členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu (SOMS). Již v roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen a před patnácti lety představili dokončenou sochu Panny Marie od sochaře Petra Váni. Nyní je již nový sloup dokončen. Skládá se z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. 

Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který byl Váňa až v Indii. Sokl je z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiáno, sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly darované majitelem lomu. Ostatní části jsou převážně z božanovského pískovce z Božanova na Náchodsku.

Obnova sloupu?

Projekt obnovy sloupu, který si vyžádá asi čtyři až pět milionů korun a je financován především dary, má i řadu odpůrců. Sloup je totiž mnohdy stále chápán jako monument protireformačního katolicismu. Jsou i hlasy proti tomu, aby pomník stál v blízkosti místa, kde bylo 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů, reprezentantů nekatolického stavovského odboje. Společnosti také stále chybí souhlas pražského magistrátu s obnovením sloupu (loni v září pražští zastupitelé rozhodli, že sloup na Staroměstském náměstí nechtějí), nedávno však získala stavební povolení.

Naopak zastánci mariánské památky v ní vidí zničené kulturní dědictví a obnovu chápou i jako výraz smíru a tolerance. Navíc sloup na náměstí podle jeho zastánců patří i proto, že když zde v letech 1903 až 1915 vyrostl pomník mistra Jana Husa, tak jeho autor Ladislav Šaloun rozložil hmotu pomníku více horizontálně právě v kontrastu k vertikále mariánského sloupu. 

Oba monumenty stály vysunuty z osy náměstí a vzájemně se tak vyvažovaly - výtvarně, a v podstatě i ideologicky. Katolická církev navíc letos nechala jako gesto ekumenického smíření vrátit na průčelí nedalekého Týnského chrámu pozlacený kalich s hostií, aby připomínal, že tento kostel býval od počátku 15. století do roku 1621 předním kostelem strany podobojí.

V seriálu Před 100 lety připomínáme obrazem události z domova i ze světa, které se odehrály na den přesně před sto lety. Vzpomínáme na osobnosti z politiky, kultury i sportu. Popisujeme průběh válek, zrod revolucí i formování států. Zachycujeme úspěchy i nezdary klíčových postav historie, objevy a vynálezy.

Autor:

Nejčtenější

Kolem právě prolétli mimozemšťané, říkají vědci. Vyvrátit jim to nelze

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Vyšší lidé trpí častěji řadou rakovin. Důvod je zřejmě zcela triviální

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Pravděpodobnost vzniku rakoviny je větší u lidí vyššího vzrůstu. A to zřejmě proto, že mají v těle více buněk,...

Konec dvojích cen. Evropské e-shopy už Čechům nebudou účtovat přirážku

Ilustrační snímek

Na začátku prosince začne platit nařízení Evropské unie, které zakazuje internetovým obchodům považovat zákazníka z...

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Další z rubriky

Rašín nechal uzákonit, že „samostatný stát československý vstoupil v život“

Rašín nechal uzákonit, že „samostatný stát československý vstoupil v život“

Ve dnech 27. a 28. října 1918 sepsal Alois Rašín zákon o zřízení samostatného státu československého. Ten začal platit...

Monarchie se proměnila v republiku v čele s nepřítomným Masarykem

Tomáš Garrigue Masaryk s ministerským předsedou Antonínem Švehlou poté, co byl...

Vyhlášení republiky bylo programem první schůze Revolučního Národního shromáždění 14. listopadu 1918. Na téže schůzi...

Maďaři si po válce prošli trnitou cestou k nezávislosti

Maďaři si po válce prošli trnitou cestou k nezávislosti

Cesta Maďarska k definitivní nezávislosti po 1. světové válce byla mnohem trnitější než proces vzniku samostatného...

Najdete na iDNES.cz