Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvLidové noviny psaly o chřipce téměř každý den. V jednom z říjnových článků se k pandemii vyjadřoval i jeden z nestorů české medicíny, profesor Josef Thomayer.
„Přednosta české kliniky pro vnitřní nemoci studuje zevrubně nynější epidemickou nákazu. Analyzoval preparáty výměšků těžce nemocných osob a prohlásil, že vedle chřipkového bacilu jde o existenci bacilu, jehož charakter nebylo dosud možné zjistit,“ psaly Lidovky.
19 mrtvých za jediný den v Praze
Noviny přinášely každodenní děsivé statistiky. Třeba v Praze zemřelo přesně před 100 lety za jediný den 19 lidí. Mezi nimi i syn Jaroslava Vrchlického i básníkova snacha.
Španělská chřipka řádila podle Lidovek také v plzeňské věznici na Borech, která proto zastavila příjem dalších odsouzených.
Odborníci a novináři se podrobně věnovali ochraně před chorobou. Varovali, že „velkým semeništěm nebezpečí nákazy jsou papírové peníze, neboť roznášejí snadno bakterie různých nemocí, kdežto na kovových mincích bakterie hynou.“
Vůbec první přiznanou obětí chřipky byl 12. září 1918 byl 25letý koncipient pražského policejního ředitelství Egon M. Prorok ze Smíchova. Podle úmrtních matrik se na onemocnění v Česku umíralo už v srpnu.
Nakazila se třetina světa
Pandemie španělské chřipky zasáhla mezi lety 1918 a 1920 celý svět. Své oběti zabíjela s dosud nevídanou rychlostí a během pouhých osmnácti měsíců infikovala minimálně třetinu světové populace.
Ve Spojených států existují příběhy o lidech, kteří se vzbudili s nevolností a během cesty do práce zemřeli. Přesná data neexistují, ale podle odhadů podlehlo nákaze 10 až 20 procent infikovaných. O španělské chřipce jsme psali i zde.