Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvPozději měl hlavně starost o přírodu devastovanou lidmi a snažil se pomáhat potřebným v Himálajích. V roce 2005 vyzval k intenzivnějšímu boji s globálním oteplováním. Původně včelař z novozélandského Aucklandu, posléze horolezec, dobrodruh a filantrop Hillary se narodil 20. července 1919.
Zemřel 11. ledna 2008 a tehdejší novozélandská premiérka Helen Clarková řekla, že odešel „legendární horolezec, dobrodruh a filantrop, nejznámější Novozélanďan“.
Vášeň pro hory v sobě objevil v 16 letech na školním výletě na Mount Ruapehu jižně od Aucklandu. Po otci poté převzal včelařskou živnost. Protože je třeba se o tento užitečný hmyz starat během léta, mohl v zimě podnikat výpravy do hor. V mládí byl fyzicky slabý a neobratný, což přiznával, na druhou stranu vždy vynikal silnou vůli a představivostí.
Přestávku v jeho horolezecké kariéře mu obstarala druhá světová válka. Edmund nastoupil do armády jako navigátor, sloužil na Fidži a posléze na Šalomounových ostrovech, kde utrpěl při nehodě vážné zranění. Rychle se ale zotavil a brzy se vrátil do hor.
Do Himálaje se dostal poprvé v roce 1951 jako člen novozélandské expedice na horu Mukut Parbat. Postupně dosáhl mezi lezci takového věhlasu, že se v roce 1953 stal jednou z klíčových osob sedmého pokusu o dobytí nejvyšší hory světa, Mount Everestu, britské výpravy vedené Johnem Huntem. Z té hory šel strach, nesla smrt a zdála se nedobytnou.
Hillary se nezalekl. S šerpou Tenzingem Norkejem vyrazili 28. května 1953. Večer si postavili stan, ráno ale Hillary zjistil, že mu boty před stanem zmrzly na kost. Dvě hodiny strávil jejich zahříváním, než se vydali na závěrečný výstup.
Po boji s nadmořskou výškou a špatným počasím nakonec zdolali 8848 metrů hory v 11:30: „Stáli jsme společně na vrcholu. Žádné převisy, žádná poslední věž. Nad námi bylo pouze nebe. Úcta, úžas, pokora, pýcha, nadšení - to měly být zmatené pocity prvních mužů stojících na nejvyšším bodu Země, když se to nepodařilo tolika jiným před nimi. Ale byli jsme jen unaveni a cítil jsem uklidňující spokojenost.“
Na střeše světa se zdrželi jen 15 minut. Hillary pořídil slavnou fotografii Tenzinga s cepínem. Jeho vlastní fotografie z vrcholu neexistuje - šerpa prý neuměl zacházet s fotoaparátem.
Zpráva o dobytí Mount Everestu, někdy nazývaného třetí pól, do světa dorazila v den korunovace britské královny Alžběty II. Hillary byl sice Novozélanďan, ale zároveň také občan Commonwealthu. Okamžitě jej povýšili do rytířského stavu.
Novozélanďan se sice stal celebritou, ale zachoval si chladnou hlavu a odstup. Asi nejlépe tento rys jeho povahy vystihl britský horolezec Brian Wilkins: „To, co na něm bylo vždy obdivuhodné, bylo jeho odhodlání a zdravý rozum.“
Po dobytí Everestu pokračoval v himálajských výstupech. Podnikal výpravy do Arktidy a Antarktidy. V roce 1958 dosáhl jižního pólu. Později přistál i na severním pólu a stal se tak prvním člověkem, který byl na obou pólech i na Everestu.
Do Himálaje se vrátil ještě v roce 1960 s americkou expedicí, která se pokoušela najít stopy yettiho a zkoumala vliv dlouhodobého pobytu v extrémních výškách na lidský organismus. Právě výška se stala pro Hillaryho do jisté míry osudnou. Při jednom z výstupů na osmitisícovku Makalu utrpěl plicní edém. Problémy se ve vážnější formě opakovaly při další expedici v roce 1961. A od té doby Hillary podnikal už jen výstupy v nižších nadmořských výškách.
Zvolna se též proměňoval v ochránce himálajské přírody a místních lidí. Byl přesvědčen, že Evropa a Amerika má vůči ostatnímu světu dluh. Velkou část života pomáhal šerpům v Nepálu prostřednictvím Himálajské nadace, kterou založil a věnoval jí většinu svého času. V himálajském regionu tak mohly začít lidem sloužit školy, nemocnice, silnice, mosty a vodovody.
Při tom se mu přihodila i osobní tragédie - v roce 1975 při přípravě stavby nemocnice v jedné z nepálských horských sídel zahynuly Hillaryho první žena Luisa s nejmladší dcerou Belindou, když se s nimi krátce po vzletu z Káthmándú zřítilo letadlo. Hillary, který se posléze podruhé oženil, měl ještě syna a dceru.
Velký muž, jak Hillarymu pro jeho výšku 1,88 metru přezdívali Nepálci, přiznával, že zájem o himálajské vrcholky přináší jistý profit místním lidem, ale vždy znovu upozorňoval na druhou stránku věci - na to, jak se masy horolezců a turistů podepisují na životním prostředí.
Hillary, který byl v letech 1985-1988 novozélandským vysokým komisařem v Indii, varoval před devastujícím účinkem klimatických změn na himálajské ekosystémy. Za hlavní problém považoval odlesňování svahů kvůli těžbě palivového dřeva.
Několik posledních let života ho trápily zdravotní problémy. Jeden z největších dobrodruhů 20. století naposledy vydechl 11. ledna 2008 v městské nemocnici v Aucklandu. Bylo mu 88 let. Šerpové tehdy zapálili svíčky a v klášterech nechali sloužit buddhistické modlitby.
