Pogrom ve Lvově si v roce 1918 vyžádal 340 židovských obětí

1. listopadu byla ve Lvově vyhlášena Západoukrajinská republika. Ukrajinskou vládu podpořila na začátku listopadu početná židovská komunita, její menší část se chovala k Ukrajincům neutrálně.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Lvov však bylo město s polskou většinou, a tak se tam záhy rozpoutaly boje mezi vládnoucími Ukrajinci a místními Poláky, které brzy podpořily jednotky z celého Polska a město získaly do svých rukou.

K převzetí moci zpět do rukou Poláků došlo ve dnech 19. - 22. listopadu. Mocenskou změnu nejsilněji pocítili Židé, kterým polští obyvatelé vyčítali podporu ukrajinských okupantů. Začal několikadenní pogrom, během kterého zemřelo 340 příslušníků židovské komunity. 

Běžné byly krádeže i znásilňování. Poláci při pogromu vypálili většinu židovských a ukrajinských čtvrtí města. V důsledku těchto tragických událostí odešla řada židovských rodin ze Lvova do Palestiny, čímž začala takzvaná „Druhá alija“, tedy rozsáhlá vlna imigrace, která trvala až do roku 1923.

Bitvu o Lvov i následnou Polsko-sovětskou válku, které se účastnil mimo jiné i pozdější generální tajemník ÚV KSSS Josef Visarionovič Stalin, popisuje videoseriál Před 100 lety.