Dusno na Slovensku. Před 100 lety byl nařízen obranný stav

Situace na Slovensku byla před 100 lety velmi napjatá. Maďarsko se nechtělo vzdát regionů, kde žilo početné maďarské obyvatelstvo. Propagační komise z Budapešti rozšiřovala v Bratislavě i v dalších městech na jihu Slovenska protičeskoslovenské letáky. Maďarští dělníci vyhlásili stávku a na hranicích s novým státem se šikovala maďarská armáda, která byla připravena v případě potřeby zasáhnout proti Československu.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Československá armáda proto vyhlásila na začátku března 1919 na celém Slovensku obranný stav „k zamezení jakýchkoliv nepokojů a k zabezpečení státu“, jak se psalo v prohlášení, které otiskly také Lidové noviny.

V důsledku toho se na Slovensku až do odvolání „mohla lidová shromáždění mající politický ráz nebo demonstrativní průvody pořádati jen tehdy, oznámí-li se županu týden napřed s označením programu a místa.“

Z nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska bylo 7. března 1919 vyhlášeno, že se bude konat na Slovensku „sčítání lidu, při kterém se zjistí jméno a příjmení nynější a před pomaďarštěním, věk, národnost, správné názvy obcí v jazyku slovenském a doba, kdy byla maďarština zavedena do úřadů, škol a církví“.

V důsledku toho se původní maďarské nápisy, cedule a úřední názvy změnily na slovenské. I to vyvolalo značný odpor maďarského etnika a napjatá situace na Slovensku trvala i v následujících měsících.