Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Před 160 lety se Praha rozsvítila. Ale lidé se báli

aktualizováno 
Z plynového osvětlení měli lidé nejprve strach. Mysleli si totiž, že v trubkách šlehají plameny. Nejvíce plynových lamp svítilo v Praze v roce 1940. Poslední zhasla až v roce 1985.

Hradčanské nám. asi v 70. letech 20 stol. | foto: Archiv Pražské plynárenské a.s.

Příběh konce tmy začal v Čechách před 160 lety, 15. září 1847, den před narozeninami Ferdinanda I. Dobrotivého. Tehdy poprvé ozářily pražské ulice plameny ve více než dvou stovkách plynových lamp.

Osvětlení ulic dnes bereme jako samozřejmou věc. Podívejte se však s námi, jaké byly počátky pravidelného osvětlení. Prozkoumali jsme historii a také nové plynové lucerny. Vyfotografovali pro vás nejkrásnější, původně plynové kandelábry v Praze.

Svítidlo ss skulinovým (motýlkovým) hořákem
Dobové lucerny osvětlovaly prostor ještě plamenem, na který byli lidé tehdy zvyklí (např. z loučí nebo olejových lamp). Plamen vznikal v hořáku, který byl ve svítidle umístěn ve svislé poloze. Ústí hořáků bylo nejprve ukončeno malým kruhovým otvorem, který byl tvořen mosaznou čepičkou nebo mastkovou zátkou. Plyn, který vstupoval do hořáku, měl přetlak asi 3 kPa. Zdrojem světla byly rozžhavené částice uhlíku obsažené ve spalinách plynu, které představovaly teplotní zářič o teplotě přibližně 1 200 °C. Na fotografii vidíte exponát Plynárenského muzea v Praze - lucernu s motýlovým hořákem.

Významného zlepšení světelných vlastností hořáku bylo dosaženo tvarováním jeho plamene. Zakončení trubky plynu bylo ukončeno ucpávkou, která byla proříznuta. Plyn se tak při hoření rozprostřel do tvaru vějíře a tím byla zvýšena jeho svítivost. Takto vyvinutý skulinový hořák byl používán několik desítek let.

Skulinový neboli motýlový hořák vynalezl r. 1805 Angličan Stone. Podle tvaru plamene se vyskytovaly i názvy jako „krysí ocas“, „kohoutí ostruha“, „kohoutí hřebínek“, „netopýří křídlo“, „rybí ocas“. V roce 1852 začaly být hlavičky hořáků plynových lamp vyráběny z porcelánu. Motýlové hořáky se používaly asi až do roku 1879. Poněkud lepšího světla se docílilo Argandovým  hořákem.

Z historie plynového osvětlení

Plynové lampy se začaly používat k osvětlování ulic a veřejných prostranství začátkem 19. století. Plyn se vyráběl karbonizací (pražením tuhé hořlavé látky bez přístupu vzduchu). Protože se tehdy plyn používal výhradně ke svícení, dostal název svítiplyn. První pokusné veřejné plynové osvětlení bylo instalováno na náměstí Pall Mall v Londýně 28. ledna 1807.

Václavské nám. v 19. stol.
Václavskému náměstí v 19. století dominovaly kandelábry plynového osvětlení, které byly odlity z litiny v Komárovských železárnách v letech 1867-8.  Šest těchto kandelábrů stálo na Václavském náměstí v jeho podélné ose, čtyři na Staroměstském náměstí, další na Hradčanech a na Malé Straně.

Za kolébku plynárenství je označována Anglie a za počátek plynárenství datum 31. prosince 1813, kdy pro veřejné osvětlení byl poprvé použit svítiplyn (na Westminsterském mostě v Londýně).

Kandeláber s lucernami a vodovodem Václavské nám.
Kandelábry také sloužily jako veřejný vodovod. Záběr je z Vyšehradské třídy a je pořízen kolem roku 1910. Na pravém záběru vidíte kandelábr na žulovém hranolovém podstavci. Na něm stojí čtyři ženské postavy v antickém rouchu, nad nimi je osm novobarokních ramen s velkými svítilnami a nejvýše se tyčí středový novorenesanční sloup, na kterém stojí postava znázorňující Prahu.

V počátcích se plynárenství potýkalo s výbuchy plynu, které sice nebyly časté a vyplývaly z malých zkušeností s médiem. Přesto vznikl odpor veřejnosti proti svítiplynu. Dokonce i profesionální rozžíhači lamp odmítali z obav před nebezpečím výbuchu několik dní pracovat. Lidé systému nevěřili a proto ohmatávali plynová potrubí v domnění, že jsou plná plamenů a proto horká. Svítiplyn byl zpočátku využíván pro veřejné osvětlení a bylo zakázáno ho zavádět do soukromých bytů.
Dolní část Václavského nám. a ul. Na Příkopech Václavské nám.
Prostor Václavského náměstí  v 19. století.

Nedůvěra naštěstí nezabránila přímo lavinovému rozšiřování veřejného plynového osvětlení. Po Londýně následovala Paříž, kde byly poprvé v roce 1816 osvětleny plynem pasáže Panoramata, pak německá města Hannover (1824) a Berlín (1825), Vídeň (1838) atd. Ve Spojených státech bylo jako první zavedeno plynové osvětlení ulic ve Philadelphii a v Baltimoru v roce 1816.

Počátky plynového osvětlení v Praze

První plynárna vznikla v Karlíně a byla uvedena do provozu 15. září 1847. V ten den se poprvé rozsvítilo na 200 plynových lamp, které osvětlovaly ulici Celetnou, Staroměstské náměstí, Jezuitskou (Karlova), Mostní nám. (Křížovnické), ulici Na příkopě, Koňský trh (Václavské nám.), Ovocnou ulici, Nové aleje a Uršulinskou ulici (Národní třída).

Nejvíc plynových lamp svítilo v ulicích hlavního města v roce 1940, bylo jich téměř deset tisíc. Poslední uhasly až v roce 1985, kdy byly modernizovány na el.proud.

Karlínská plynárna na olejomalbě neznámého autora
Počátky byly dány dvacetiletým monopolem Vratislavské plynárenské společnosti. Magistrát královského města Prahy uzavřel smlouvu 7. prosince 1844, která udělovala této společnosti na dvacet let výhradní právo k zavedení a obstarávání plynového osvětlení v živějších ulicích pražské obce. Smlouva byla schválena c. k. zemským guberniem  8. ledna 1845. Ve smlouvě bylo mimo jiné stanoveno, že vzdálenosti svítilen od sebe bude 80 až 120 vídeňských stop (25 až 38 m), velikost motýlových plamenů na dva vídeňské palce (52 mm) šířky a jeden vídeňský palec (26mm) výšky. Budeme citovat část smlouvy. "Veškeré svítilny musí být tak upraveny, aby vždy a rychle na osvětlování olejem zařízeny býti mohly". V té době byly olejové lampy osvědčené a těm plynovým se nevěřilo. Na fotografii vidíte olej neznámého umělce, na kterém je zobrazena karlínská plynárna.

Jak o události psal dobový tisk

Úvodník novin Bohemia napsal 19. září 1847: "Nové plynové plameny září ve světle stále krásnějším. V prvních dnech v hořácích vězelo ještě mnoho atmosférického vzduchu, který s plynem proudil ven a plameny notně ukracoval, rovněž skla lamp nebyla nikterak očištěna od špíny a od prachu, což se nyní postupně děje. Postupně, neboť lamp, jež v současné době již planou, je ve městě 269, cídění takového množství lamp žádá si již několik dnů času. Od 1. října bude ve městě planout 580 hořáků. Na Koňském trhu, který již nyní nádherně se skví svými dvěma řadami circa 50 plynových lamp, bude uprostřed vztyčeno ještě 6 kandelábrů, stejně tak dva nebo tři na Staroměstském rynku. Lampy v širokých ulicích stojí od sebe vždy 15 sáhů, v ulicích úzkých, kde nejsou nutné dvě paralelní řady, stojí v diagonální linii 120 stop od sebe. I mnohé krámy a hostince jsou již osvětlovány plynem a skýtají, ješto se světlo v uzavřeném prostoru pochopitelně více koncentruje, nanejvýš brilantní podívanou. Jak dozvídáme se z obstojného zdroje, ředitelství plynového osvětlení uzavřelo již smlouvy s privátními osobami na 1800 plynových hořáků, přičemž nádraží, jež taktéž je osvětlováno plynem, není do tohoto čísla započteno".

Historii osvětlení Prahy se věnuje Ladislav Mozer v knize Osvětlení Prahy, proměny sedmi století.

V Praze dnes stojí pouze jeden plynojem

V Praze bylo mnoho plynojemů, každá plynárna měla alespoň jeden. První plynárna byla, jak jsme již uvedli, v Karlíně, další plynárny vyrostly na Smíchově, Žižkově (dnes je v těch místech stadion Viktorky), v Holešovicích, Libni, Michli (ten se "proslavil" požárem v roce 1961) a Horních Měcholupech (zde byl vůbec největší plynojem v ČR a to typu MAN).
Model tlakového plynojemu v Libni Tlakový plynojem z roku 1932 na Palmovce v Libni
Do dnešních dnů se dochoval pouze jeden a to tlakový plynojem z roku 1932 na Palmovce ve čtvrti Libeň. Byl postaven pouhých 5 let poté, co byl první plynojem svého druhu postaven u Chicaga v USA. Jeho výrobcem bylo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. To také vyrábělo plynojemy typu MAN a mokré teleskopické plynojemy.

Historii pražského plynárenství se věnuje  Rudolf Novák a Karel Zelenka v knize Kronika pražského plynárenství.

Teprve ve 20. století svítiplyn našel další uplatnění

Plynové svítidlo s punčoškou pro domácnosti Nástěnná lampa pro osvětlení domácnosti z 30. let
Např. v domácnostech se používaly plynové lampy pro osvětlení

Plynová lampička s vyvíječem acetylenu na jízdní kolo Plynový sporák s kamny
Cyklisté používali lampy s vyvíječem acetylenu, v domácnosti jste mohli mít sporák na plyn a uhlí 

Měděný průtokový ohřívač vody Junkers z první pol. 20. stol. Karma z nerezu z první pol. 20. stol.
Teplou vodu zajistil průtokový ohřívač, vlevo je měděný Junkers a vpravo nerezová Karma

Za plyn se ale musí zaplatit 

Mincovní plynoměr z roku 1948 Plynoměr
Za plyn se platí. V roce 1948 byl vyvinut český mincovní plynoměr (vlevo), ve kterém jste vhozením mince předplatili odběr. Vynalézaví Češi ale do něj házeli místo mincí kousky ledu, které umožnily odběr zadarmo, aniž by se v kasičce našly místo mincí cizí předměty. Pro větší spotřebu sloužil plynoměr z pravé fotografie.

Jak vypadá plynové osvětlení Prahy dnes

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Historické jádro Prahy osvětluje více než 300 nových plynových lamp. První začaly svítit v říjnu 2002. Příjemné světlo ozařuje Celetnou, Michalskou, Vejvodovu, Železnou a Rytířskou ulici, části ulic Melantrichova, Hlavsova, Jilská a Karlova, Malé náměstí, část Staroměstského náměstí a Uhelného trhu. Koncem roku se rozsvítí nové plynové lampy v Karlově ulici a na Ovocném trhu.
Celetná ul.. Celetná ul..
Při poslední přestavbě na jaře letošního roku přibyly v ulicích Prahy plynové lampy na 70 kandelábrech; z toho je 13 tříramenných a 57 dvouramenných. Jinými slovy, nově od letošního jara svítí přes tisíc plynových žárových punčošek a k nim vede téměř 1 800 metrů plynového potrubí.

Pražské plynové lampy nepotřebují lampáře, ten je ale může rozsvěcovat

Lampář na Karlově mostě Lampář
Již během první světové války byl do pražských plynových lamp nainstalován ventil, který umožňoval z jednoho místa (plynárny) rozsvěcovat a zhasínat plynové lampy tlakovou vlnou. Pokud si pamatujete na profesi lampáře, tak připomeneme, že jejich hlavní pracovní náplní bylo rozsvěcení a zhášení plynových luceren, na starosti ale také měli údržbu luceren, jako mytí skel a výměnu nefunkčních punčošek.

Konstrukce dnešních lamp umožňuje rozsvícení lampářem. Jeho práce je atrakcí pro turisty a využívá se jen krátkodobě. Pro automatický provoz je plynová lampa vybavená elektricky ovládáným ventilem ze spínacího místa a jedním věčným plamenem, který zapálí plamen pod 6 punčoškami. Samozřejmou součástí luceren je moderní bezpečnostní systém.

Nejkrásnější pražské kandelábry

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Rekonstrukcí obnovený kandelábr na Hradčanském náměstí

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Snad nejkrásnější kandelábry najdete před Rudolfinem

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Kandelábry před Národním divadlem 

160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze 160 let pravidelného veřejného osvětlení v Praze
Na el. proud upravený kandelábr u Karlova mostu (vlevo) na Dražického náměstí a nefunkční osmiramenný kandelábr u Loretánského nám.

Redakce Technet.cz děkuje za spolupráci vedoucímu Plynárenského muzea a viceprezidentovi Cechu lampářů. Obě funkce zastává Ing. Jan Žákovec 

Příště: unikátní fotoreportáž o pražském osvětlení





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

StreetDrone One s jedním ze svých tvůrců, Josephem Smithem.
Nejlepší auto na hraní, co jste kdy viděli. Cenou opravdu překvapí

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Na palubce má velké červené tlačítko, které v případě nouze okamžitě odpojí autonomní řízení. Projekt s názvem StreetDrone ONE je malý autonomní elektromobil,...  celý článek

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.