Jen na okraj: Na konci války Němci používali ruzyňské letiště - díky betonovým drahám - jako základnu moderních proudových stíhaček Messerschmitt Me 262.

Volba na Ruzyň padla především proto aby "díky" převažujícímu západnímu proudění starty i přistání vedly mimo aglomeraci.

Což Kbely byly ( a dodnes jsou) případ přesně opačný ..

Nezaměňoval bych Iasi v Rumunsku a Jasiňu na Podkarpatské Rusi...

Čtivý článek.

Pokud jde o potřebu nového letiště jako náhrady za Kbely (viz text článku), tak snad jako zajímavost a doplněk: smíšený vojenský/civilní provoz vnímaly státní orgány jako velký problém už rok po vzniku kbelského letiště - na počátku roku 1920 - tedy v době, kdy ještě nebyla zahájena pravidelná mezinárodní letecká doprava (CFRNA - Franko - rumunská letecká společnost) a neexistovaly domácí aerolinie (ČSA, ČLS).

Díky za článek i fotky.

Super článek, dobrá práce

Článek výborný, jen druhá věta v nadpisu zbytečná.Jinak

Líbí se mi ten zákaz mechanizace. Přesně tak bych využíval různé skupiny obyvatel i dnes - jednak ty, o kterých se píše jen za dukáty a pak třeba odsouzené. Myslím, že stát potřebuje prací na infrastruktuře hodně - od stavby metra, železničních koridorů, dálnic...

Ten nápad má jedinou vadu na kráse: Kdo pracovat nehce, tak prostě nepřijde. Krom toho ti "za dukát" mají povětšinou invalidní důchod. Jediné práce, ketré může na železnici vykonávat nekvalifikovaný dělník je čištění odvodnění.

Nošení pražců (300 kg) ručně a vožení stovek tun štěrku v kolečkách bude 10x pomalejší. Pepin Mařena nemá na hlavě odrazný hranol a ikdyž mu ho dáte, tak stejně štěrk nesrovná do roviny tak dobře jako grader.

Perfektní odborně zpracovaný článek.

Moc děkuji autorovi.

Jak by se asi letiště řešilo dnes. Kam se hrabeme na dobu před osmdesáti lety...

no, myslím, že válku koncem 30. let očekávali všichni ...