Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kontroverzní otec raketové techniky von Braun se narodil před 100 lety

aktualizováno 
Přesně před sto lety 23. března 1912 se narodil tvůrce první balistické střely, který se posléze podílel na americkém vesmírném programu. Během své kariéry stihl vstoupit do jednotek SS i poslat člověka na Měsíc.

Wernher von BRAUN (1912 - 1977), americký raketový konstruktér německého původu | foto: NASA/MSFC

Německý raketový konstruktér Wernher von Braun dostal do vínku nevšední nadání i posedlost prací. Díky jeho výtvorům se lidé podívali na Měsíc. Zároveň se ale von Braun kvůli své práci neváhal dát do služeb nacistů a jeho technika přímo či nepřímo zabila desetitisíce lidí.

Raketa V-2 (Vergeltungswaffe Zwei)

Raketa V-2 (Vergeltungswaffe Zwei)

První balistická střela ve službách fašistického Německa

První von Braunovou úspěšnou raketou byla balistická střela A-4, známá spíše pod označením V-2 (tedy Vergeltungswaffe 2, česky zbraň odplaty číslo dva), od které si nejvyšší vedení nacistického Německa slibovalo zvrat ve ztracené válce. Ten sice nenastal, ale raketa představená v roce 1942 a operačně nasazená v létě 1944 se stala černou můrou obyvatel Londýna i dalších evropských měst. Na rozdíl od předchozí V-1, která připomínala obyčejné letadlo, proti ní nebylo obrany.

Německý válečný průmysl byl ale, naštěstí pro Spojence, v tu dobu díky mohutné bombardovací ofenzivě z velké části v troskách a vyšší produkci raket A-4 nepomohlo ani přestěhování výroby do podzemí. V otrockých podmínkách je vyráběli vězni koncentračních táborů, kterých přitom nejméně 20 000 zahynulo a o jejichž nasazení podle poválečných odhalení věděl i Wernher von Braun. Později se ukázalo, že si dokonce osobně vybíral vězně pro práci v továrně.

Von Braun v americkém zajetí (1945)

Von Braun v americkém zajetí (1945)

Na samém konci války se von Braun, který svou válečnou kariéru viděl jen jako nezbytnou epizodu v cestě za splněním svého snu, jímž bylo dosažení vesmíru, vzdal i se svými spolupracovníky americké armádě.

Byl v té době v zoufalé situaci. Šla po něm Amerika, Sovětský svaz i nacisté. Jednotky SS, které jej chránily, ho měly v případě Hitlerova pádu za úkol zastřelit. Raketový vědec znal příliš mnoho příliš důležitých informací.

Američané, podobně jako v honbě za von Braunem neúspěšní Sověti, znali význam jeho práce. Zatímco ale Stalinova říše získala jen méně významné vědce a také součástky k výrobě raket, zamířil za oceán sám mozek německého raketového vývoje a s ním i kompletní střely.

Úspěch v USA

Ve Spojených státech pak mohl Wernher von Braun konečně dosáhnout cíle, který si vytyčil už jako kluk, když jej nadchla knížka o možnosti cestovat raketou do vesmíru. Zpočátku ho však Američané postavili na vedlejší kolej a do kosmu se snažili dostat vlastními silami, a to pokud možno v civilním programu. Příležitost pro německého konstruktéra, který mezitím pracoval pro armádu, přišla až poté, co Sovětský svaz v roce 1957 překvapivě vypustil první sputnik.

Nosná raketa Juno 1 (Jupiter-C)

Nosná raketa Juno 1 (Jupiter-C)

Na základě osvědčené vojenské balistické rakety Redstone pak von Braun a jeho tým vyvinuli nosič Juno, který v lednu 1958 vynesl do vesmíru první americkou družici Explorer. Někdejšímu prominentnímu vědci nacistického Německa se díky úspěchu naplno otevřela cesta k vesmírnému výzkumu. Wernher von Braun stál i za prvními americkými pilotovanými lety (původ nosných raket Redstone lze přitom vystopovat až k válečné A-4), toho největšího uznání se mu ale mělo teprve dostat.

Technik, který se díky propagaci vesmírných cest stal v 50. letech veřejně známou osobou a již od roku 1955 měl americké občanství, totiž už jako zaměstnanec Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vedl vývoj nejsilnějšího raketového nosiče všech dob jménem Saturn V. Mohutná raketa, vysoká 110 metrů a schopná vynést na oběžnou dráhu více než 100 tun nákladu, umožnila Američanům předstihnout Sovětský svaz a dopravit v roce 1969 člověka na Měsíc.

Na začátku bylo sci-fi

Nadšení pro vesmír zdědil potomek pruské šlechtické rodiny nejspíš po matce, která se amatérsky věnovala astronomii. Narodil na území dnešního Polska a jeho otec působil i jako ministr. Ovlivnili ho sci-fi díla Julia Verna a H. G. Wellse. S raketami začal koketovat jako školák.

Po přečtení díla Die Rakete zu den Planetenräumen (Raketou do vesmíru)od fyzika Hermanna Obertha z roku 1923 se rozhodl, že se bude tématu věnovat, a začal studium matematiky a trigonometrie, aby mohl zvládnout fyziku raketové techniky.

"Představoval jsem si cestu na Měsíc. Meziplanetární výpravy. Takovému úkolu mohl člověk zasvětit celý život. Nepozorovat planety pouhým teleskopem, ale vyletět vzhůru k nebesům a na vlastní oči prozkoumat tajemství vesmíru," řekl později von Braun.

V roce 1933 se přihlásil do SS a dosáhl hodnosti sturmbannführera, tedy přibližně majora.

V době, kdy získal doktorát na univerzitě v Berlíně v roce 1934, tak již von Braun pracoval pro německou armádu. Pomáhal při vývoji malých raket s tekutým palivem.

Zařadil se tak mezi přední odborníky na raketovou techniku. Pozdější úspěch mise Apollo znamenal pro Wernhera von Brauna završení životního snu. Zemřel čtyři a půl roku poté, co se lidská noha zatím naposledy dotkla měsíčního povrchu, 16. června 1977.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Audi A8 je první vozidlo, které nabídne autonomní řízení třetí úrovně. Jednotku...
Nový počítač od Nvidie zcela nahradí řidiče. Objeví se příští rok

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Společnost Nvidia představila na konferenci GTC Europe první superpočítačový systém zabudovatelný do automobilu, který bude schopen zcela nahradit (a vynechat)...  celý článek

Eureka Park a část startupů z Francie.
Deset českých startupů pojede v lednu do Las Vegas. Můžete to být vy

Agentura CzechInvest vybere deset začínajících firem, které budou vystavovat v obřím start-up pavilonu na veletrhu CES 2018 v Las Vegas. CES je největší...  celý článek

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.