Velmi zajímavé a poučné. Moc děkuju.

Tak to je docela zajímavé. Čez by to mohl zkusit na některé z končících lokalit na hnědé uhlí. Technologie rychle rostoucích stromů pro dřevěné uhlí už jsou třeba ve Švédsku. Někdo tady psal o hnojivech, ale dělá se to jako zalévání prasečí kejdou, která je spíš obtížný odpad. Zřejmě by to trefilo několik cílů, třebaže to rozhodně není bez negativních vlivů. Pro mne nejzajímavější je využití pozemků, které jsou velmi zanedbané a pro jiné účely zcela nevhodné. Například lesní průseky pod vedením elektřiny. Nasází se, nahoře se zaleje kejdou, naroste to a uřeže se do retort na dřevěné uhlí. Dřevěné uhlí do nezměněné technologie elektráren na využití hnědého uhlí. A je to obnovitelný zdroj, to se nedá vytěžit jako uhlí. Dokonce bych asi uměl napsat matematický model, kolik by toho muselo být nasázeno hektarů. Vsadím se, že na to plochy jsou, třeba právě pod dráty vedení. Síra z toho už dnes nejde, odpadní produkt odsíření je hmota pro sádrokartony.

Jen debilní úvaha - jakmile dojde hnědé uhlí, tak by mohly jet naše elektrárny na dřevěné. Jen by se musely udělat plantáže rychle rostoucího dříví pro velké retorty. Mleté dřevěné by se pak mělo spalovat foukané do vrstev, aby byl proces trochu účinný. Japonské mokré odfiltrování síry máme už dnes. Stromy jsou obnovitelný zdroj. Kdejaký nevyužitelný pozemek by měl být užitečný. Třeba výsypky hnědouhelných dolů s vodou která je částečně zaplavuje by mohly být produkcí topolů, které sice na dřevěné uhlí nejsou nejvhodnější, ale zase to jde rychle. Zajímavý je projekt, kdy se k jejich kořenům lije prasečí kejda, kterou elegantně zahušťují na suché hnojivo... Jinak na výsypkách se dá dělat i velmi dobré víno. Zajeďte si do vinařství Chrámce u Mostu. Je tu někdo, kdo má ponětí o výhřevnosti hnědého uhlí dnes a dřevěného uhlí? Zda je to aspoň trochu srovnatelné? Ahojky.

Hnede ma zhruba polovicni vyhrevnost co drevene..

Zaplatil jsi daně uhlíři, i na příští rok?

Aby bylo z čeho živit spoluobčany, které dnes podpořil váš předseda v Letech?

Tohle byl dukladny clanek, ktery mnoha lidem otevrel oci ! Nikdo netusil, ze az do pule 19.stoleti se k vyrobe oceli pouzivalo drev.uhli. Drev.uhli totiz nedokaze zel.rudu roztavit, rozpali ji pouze do cervena a potom se z ni mlacenim musi vytriskat kremik, fosfor, sira atd. Proto ocel byvala v historii drazsi nezli med a bronz. Historie oceli je jeste zajimavejsi. Namet na pristi clanek.

V pecích na dřevěné uhlí se získala z železné rudy ,,houska,, a rozhodně se z ní mlácením nedala odstranit síra, fosfor a křemík . To šlo jen žíháním s tavidly aby nežádoucí příměsi odešly se struskou i když ne úplně při dosažené teplotě dřevěného uhlí .

Jinak pochybuji, že by byla výroba střelného prachu nějak významně propojena s klasickým uhlířstvím vyrábějícím dřevěné uhlí v tisícovkách tun pro hutnictví.

Spotřeba dřevěného uhlí pro výrobu střelného prachu byla v desítkách, maximálně ve stovkách kilogramů a nepochybuji, že ve velice krátké době po zavedení střelného prachu techničtěji založení vojenští důstojníci nebo tehdejší učenci vynalezli svoje vlastní způsoby výroby dřevěného uhlí nejvhodnějšího do střelného prachu, které byly od klasických uhlířských postupů výrazně odlišné.

Podobné to je se současnou dnešní výrobou dřevěného uhlí využívaného pro všelijaké absorbční a čisticí účely. Místo klasického dřeva se používají všemožné v žáru uhelnatějící organické materiály , které jsou ještě před vlastní výrobou napouštěny prostředky, které vlastnosti výsledného dřevěného uhlí ještě zlepšují. Používají se třeba dřevěné piliny a dřevěná drť nebo třeba drcené kosti a impregnují se třeba zinečnatými solemi , jako je chlorid zinečnatý, amonnými solemi, roztoky cukrů a podobně.

A výroba tohoto "dřevěného uhlí" se provádí v dobře uzavřených retortách s pečlivě sledovaným a ovládaným průběhem teploty.

Nezapomínejte na dělostřelectvo, které ládovalo prach lopatou a po centech na salvu. A později přišli sapéři, kteří ládovali celé soudky pod hradby.

"Vzhledem k trvalé poptávce po dřevěném uhlí od vesnických i městských kovářů a dalších dřevozpracujících řemeslníků se však s uhlíři a uhlířstvím setkáváme na celém území českých zemí,"

Možná by ty kováře coby dřevozpracující řemeslníky (tady máš smrkové poleno a vykovej mi z něho podkovy) bylo dobré v článku opravit.

To víte, museli vystačit s málem.

Děkujeme, opraveno.

Parádní článek. Děkuji

Jen by mě ještě zajímal podrobnější technologický postup. Jak dlouho se pálilo, co se dodržovalo, na co si dávali pozor atd. Možná by bylo možné to doplnit jako boxík do článku.