Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přednáška: Sebeodkazování je faul, ale v matematice někdy potřebný

  11:25aktualizováno  17:50
Logické paradoxy jsou nejenom zábavné hříčky, ale také odjakživa trápí filozofy a matematiky. Mnoho paradoxů stojí na triku, kterému se říká sebereference: odkazování na sebe sama. Paradoxům se občas předchází tak, že si zakážeme sebereferenci používat. O tom, že se tím někdy zbytečně ochuzujeme, přednášel Matěj Dostál.

Co je to sebereference? Čím je zajímavá, a proč občas vede k paradoxům?Tato přednáška slouží jako jemné přiblížení některých filosofických a matematických problémů, které s sebou nese možnost odkazování se na sebe sama. Ukazuje nejen paradoxy, které lámaly hlavu už starověkým Řekům, jako je třeba paradox krétského lháře, ale i novější paradoxy, jakým je například paradox Bertranda Russela. Tento paradox otřásl na počátku 20. století tehdejšími základy teorie množin.

Ing. Matěj Dostál

V Ústavu informatiky pracuje na Oddělení teoretické informatiky. V uplynulých letech se zabýval například teorií kategorií a Moritovou ekvivalencí algebraických teorií.

Sebereference (sebeodkazování) ale vede často k velmi zábavným paradoxům i v přirozeném jazyce, ať už studujeme věty, které popírají vlastní pravdivost, či slova, která popisují sama sebe.

Kvůli problematičnosti sebereference se jako nejjednodušší řešení jeví zkrátka si ji zakázat používat. Například definice kruhem, což je jen mírně zamaskovaná sebereference, je právem brána jako chybný postup. To znamená, že při definici libovolného pojmu si zakazujeme používat právě definovaný pojem.

Rozcestník

Kde sledovat další přednášky?

V přednášce ukážeme, že ale občas existují situace, kdy sebereference v definici nevadí. Naopak nám takové definice umožní velmi elegantně pracovat s jistými nekonečnými strukturami. Tyto metody nachází uplatnění například v moderních přístupech k programování.

Autor:


Témata: matematika


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voyager 1 ve vesmíru na ilustraci NASA
Čtyřicet let na cestě. Sonda Voyager 1 slaví unikátní výročí

Tento týden oslavil 40 let na cestě nejúspěšnější cestovatel z planety Země: sonda Voyager 1. Od startu už urazila téměř 21 miliard kilometrů a je stále...  celý článek

Konspirační teorie kolem 11. září
Nečekané důsledky 11. září: více nehod, šmírování a on-line zprávy

Teroristické útoky 11. září šokovaly celý svět. Zabily přes tři tisíce lidí. Měly ale také řadu dopadů, které pociťují lidé i dnes po šestnácti letech. A ne...  celý článek

Dva domnělé otisky nalezené na Krétě mohly podle vědců  vzniknout, když jejich...
Jsme z Evropy? Na Krétě se našly možné stopy předka člověka

Na Krétě se podařilo objevit stopy staré zhruba 5,7 milionu let, které by mohly patřit předkům Homo sapiens. Sami autoři označují objev v lokalitě Trachilos za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.