Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přepište učebnice. Vědci našli důkaz asymetrie mezi hmotou a antihmotou

aktualizováno 
Fyzici z experimentu DZero potvrdili, že pozorovali významné narušení symetrie mezi hmotou a antihmotou. Objevenou asymetrii žádná současná teorie neumí vysvětlit. Zdá se, že stojíme na prahu nové fyziky.

Podle teorie vzniklo při Velkém třesku stejné množství hmoty i antihmoty. Ale, jak se může každý z nás snadno přesvědčit, svět kolem nás je tvořen obyčejnou hmotou, antičástice pozorujeme jen na urychlovačích, při jaderných reakcích anebo v kosmickém záření.

Takže vědci stojí před otázkou, kam se všechna ta antihmota poděla. Převahu hmoty nad antihmotou ve vesmíru je možné vysvětlit jen za předpokladu, že v chování částic a antičástic existují významné rozdíly.

Fyzici odlišnosti mezi hmotou a antihmotou skutečně již léta pozorují, uvedený jev označují jako narušení CP-symetrie, což je zcela v souladu se Standardním modelem, dosud převažující teorií elementárních částic. Jenže na to, abychom jimi mohli vysvětlit převahu hmoty ve vesmíru, jsou tyto rozdíly příliš malé.

Hmoty je víc než antihmoty, ale proč?

Musí za tím být ještě něco jiného. Možná, že na to "něco" narazil fyzikální tým experimentu DZero. Jeho vedoucí totiž nedávno oznámili, že ve svých datech našli důkaz významného narušení symetrie mezi hmotou a antihmotou.

Konkrétně jejich výsledky ukazují, že při rozpadu mezonů B se množství vzniklých párů mionů a antimionů liší asi o procento, a to rozhodně není zanedbatelné. Částice hmoty tedy skutečně převažují nad antihmotnými.

Dzero graf

"Když jsme uviděli výsledky, mnohým z nás naskočila husí kůže," říká Stefan Soldner-Rembold, mluvčí skupiny DZero. Není divu, vždyť něco podobného dosud nikdo nezaznamenal. A navíc pro to není žádné teoretické vysvětlení.

"Nové výsledky nám ukazují, že v současné teorii rozpadu mezonů B jsou nesrovnalosti," tvrdí další člen týmu DZero Dimitrij Denisov. Podle vědců je pravděpodobnost, že by se daly jejich výsledky spojovat s nějakým známým fyzikálním jevem, menší než 0,1 %.

Nová fyzika na obzoru?

Vše tedy naznačuje tomu, že stojíme na prahu nové, dosud nepoznané fyziky 21. století, která bude pojednávat o jevech, které byly fyzice minulého století zcela neznámé. Právě proto se naděje fyziků celého světa upínají k pokusům, které budou probíhat na největším světovém urychlovači částic LHC, který byl konečně snad po dlouhých peripetiích uveden do provozu.

Jeden z jeho hlavních experimentů, LHCb, má totiž zkoumat rozdíly mezi hmotou a antihmotou studiem kvarků b. Až tento experiment skončí, možná budou vědci schopni odpovědět na otázku, proč je vesmír složen téměř výhradně z hmoty a ne z antihmoty.

Pokud ovšem nepřijdou s vysvětlením sami fyzici z Fermilabu, kteří asymetrii nyní potvrdili. Výzkumný tým DZero pracuje na Tevatronu, největším urychlovači ve Spojených státech ve známé americké laboratoři Fermilab.

Tevatron je druhý největší částicový urychlovač na světě, svým výkonem zaostává jen za cernským LHC. Experimentu DZero se účastní asi pět set fyziků z 19 zemí včetně České republiky.

Zdroj: www.fnal.gov

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.