Všudypřítomná síť Internet, kterou po celém světě užívá přibližně čtvrtina všech obyvatel planety, měla relativně skromné začátky. Vyvinula se ze sítě ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network), která dnes slaví čtyřicáté narozeniny.
Odeslání první zprávy mezi dvěma počítači kalifornské univerzity UCLA proběhlo ve vší skromnosti. "[N]ebyli tam žádní reportéři, kamery nebo diktafony, aby tuto velkou událost zaznamenali," vzpomíná Leonard Kleinrock, který na UCLA v Los Angeles vedl Network Measurement Center. Zprávu posílal jeho student Charley Kline z počítače Honeywell. Příjemcem zprávy byl podobný počítač ve Stanfordu, druhém ze čtyř prvotních uzlů ARPANETu. 29. října 1969 ve 22:30 kalifornského času (GMT -7h) mladý student pokusnou zprávu odeslal. ARPANET tehdy využíval protokol 1822, na dnešní TCP/IP přešel plně až v roce 1983.
Jen dvě písmenka tam strčíme...
Zatímco první slavnostně poslaný telegram obsahoval pečlivě vybraný verš z Bible a první rozhlasové vysílání popřálo překvapeným telegrafistům šťastné svátky vánoční, první zpráva posílaná přes ARPANET byla mnohem jednodušší: "login" (v češtině: připojení).
Počítač Honeywell DDP-516
I to bylo asi na první paketovou zprávu příliš. První dvě písmena prošla v pořádku, ale pak spojení spadlo. Památné slovo, první zpráva poslaná přes předchůdce internetu, první demonstrace komunikace předurčené k proměně globální společnosti, tedy zní: "lo". Tato událost ukazuje, že nečekané pády připojení má Internet přisouzené už od kolébky.
Záznam o prvním ARPANET připojení - CSK zkracuje Charles S. Kline. Jde o výňatek z "IMP Logu" vedeného ručně na UCLA.
Stabilnější připojení se povedlo navázat asi o hodinu později. O necelý měsíc později už vzniklo mezi centry v Los Angeles a asi 500 km vzdáleným Stanfordem permanentí spojení a počátkem prosince už byla propojena všechna prvotní centra.
Mýtus: měl ARPANET přežít zásah atomovkou?O počítačové síti ARPANET koluje často potvrzovaný mýtus: síť byla navržena tak, aby přežila zásah USA atomovou pumou. Proto si pakety po síti hledají cestu a jsou schopny fungovat i na poškozené síti. Pravda je ale mnohem jednodušší... "ARPANET nebyl vybudován kvůli Systému kontroly a řízení, který by přežil nukleární válku, jak se teď často tvrdí," vysvětluje Charles Herzfeld. "Vybudovat takový systém bylo jistě potřeba, ale to nebyl náš (ARPA) úkol. Naopak, ARPAnet vznikl kvůli frustraci z toho, že ve Spojených státech bylo jen několik velkých, výkonných počítačů, a to ještě geograficky vzdálených." ARPANET měl skutečně vlastnosti, které umožňovaly komunikaci i po značně poškozené síti, a protokol si věděl rady i s poškozeními vzniklými v průběhu komunikace. Ovšem s poškozeními se počítalo z důvodů mnohem jednodušších než vojenských - tehdejší technické vybavení mívalo velmi časté výpadky. |
Zdroje a odkazy:
- Internet začal na UCLA (UCLA, anglicky)
- ARPANET (Wikipedia, anglicky)
- Muzeum starých počítačů (anglicky)
- Rozhovor s Vintonem Cerfem (česky)
- Stručná historie Internetu (anglicky)
