Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sobotní noc byla o sekundu delší. Aby se Slunce nepředběhlo

  10:20aktualizováno  10:20
Sobota 30. června měla o sekundu více než jiné dny. Přestupná sekunda se do ní vkládala proto, aby se srovnal čas astronomický a přesný čas atomových hodin. Za posledních 40 let už to bylo po pětadvacáte.

A blíží se přestupná... | foto: Profimedia.cz

Tento víkend jste si tedy horečku sobotní noci mohli užívat o něco déle, přesně o onu vteřinu. Poslední minuta letošního června v noci ze soboty 30. června na 1. července totiž měla 61 sekund. Změna byla dána úředně. Mezinárodní služba rotace Země (IERS) na základě svých pravomocí rozhodla i vložení tzv. přestupné sekundy. Ta má vyrovnat rozdíl mezi časem atomových hodin a skutečným astronomickým časem.

Příčiny rozdílu mezi nimi jsou z největší části dány historickými okolnostmi měření přesného času, které se během (dnes už vlastně během staletí) měnilo, vyvíjelo a zpřesňovalo. Dalším, méně významným faktorem je to, že rotace planety Země se totiž neustále zpomaluje. Příčinou jsou drobná "zadrhnutí" v nebeské mechanice. Naše planeta totiž není ideální kompaktní těleso, a tak její rotaci ovlivňují takové věci jako pohyb mořských vod v důsledku přitažlivosti Měsíce a další jevy.

Graf ukazuje rozdíly mezi časem založeným na atomových hodinách (tzv.

Graf ukazuje rozdíly mezi časem založeným na atomových hodinách (tzv. koordinovaným světovým časem, UTC) a časem založeným na rotaci Země (tzv. univerzálním časem, UT). Vždy, když se začne rozdíl příliš blížit jedné sekundě, přikročí se k vložení přestupné sekundy (na křivce jsou to ta strmá stoupání). Červeně je vyznačena poslední přestupná sekunda vložená v červnu 2012.

V každém případě předchodná sekunda se má postarat o to, aby se nezvyšoval rozdíl mezi "technickým" a "nebeským" časem, tedy například dobou východu Slunce. Odborníci na měření a míry se ještě v minulém století shodli, že nejlepším řešením je napravovat rozchod obou časů po malých dávkách. Jakmile se rozdíl příliš zvětší, vyhlásí Mezinárodní služba rotace Země "opravu" a v určený den se všechny hodiny světa přeřídí o sekundu.

Přestupná sekunda se vkládá vždy buď 30. června nebo 31. prosince. Od roku 1972 už se tak stalo celkem pětadvacetkrát. Před letošním červnem to bylo naposledy na konci roku 2008. I když čistě teoreticky je stejně dobře možné sekundu ubrat a vědci na to jsou připraveni, zatím se vždy čas přidával.

Už na pohled je jasné, že systém se nemůže moc líbit technice (a technokratům). Lidský mozek si sekundou navíc hlavu neláme, ovšem elektronika je na tom často jinak. S tím, že si občas přidá vteřinu navíc musí počítat například systém satelitní navigace, který funguje právě na základě přesného měření času. 

Potíže ale mohou mít i přízemnější systémy, než je satelitní systém, letos to byly například některé linuxové servery. Protože ale systém přestupné sekundy už je dlouhodobě zavedený a počítá se s ním, nezpůsobil nikdy žádné velké výpadky či problémy.

Přesto se zhruba od roku 2005 v odborných kruzích hodně mluví o opuštění tohoto postupu. Klíčová měla být mezinárodní konference v lednu 2012, kde se ale nakonec o návrhu nehlasovalo. Rozhodnutí bylo odloženo do roku 2015. Nenašla se shoda, jestli je systém přestupné sekundy opravdu problém a co by ho vlastně mělo nahradit.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku 2017: Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne
Fyzika podle očekávání: Nobelovu cenu získali lovci gravitačních vln

Švédská královská akademie ocenila Nobelovou cenu za fyziku pro rok 2017 tři členy týmu, který jako první zachytili Einsteinem předpovězené gravitační vlny. Ze...  celý článek

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s...
Svět v temnotě, tak vypadala Země první roky po dopadu planetky v křídě

Následkem impaktu planetky na konci křídy byla taková změna podmínek na Zemi, že vedla k vyhubení dinosaurů. Jak to po dopadu planetky vypadalo na zeměkouli,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.