Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dnešní noc bude o sekundu delší, na hodinkách se vám objeví podivný čas

  16:00aktualizováno  16:00
V noci z posledního června na prvního července dochází k vložení takzvané přestupné sekundy. Na displejích některých přístrojů tak může dvě hodiny po půlnoci zasvítit opravdu nezvyklé číslo 01:59:60.

Právě toto číslo byste měli vidět na budíku, počítači či chytrém telefonu, když se na ně podíváte ve dvě hodiny v noci na prvního července. V tu dobu, tedy přesně o půlnoci univerzálního času (UT), se bude přidávat jedna sekunda. (Nebude to na každém zařízení, více viz box vlevo.)

Vyfoťte svou sekundu navíc

Web Astro.cz v vyhlásil v článku o přestupné sekundě zajímavou výzvu, kterou chceme zprostředkovat i našim čtenářům. Pokud totiž máte hodiny řízené dálkově časovým signálem DCF (pro Evropu) či GPS (celosvětově), můžete sledovat, jak se vložení sekundy prakticky projeví. Na displeji se vám skutečně objeví čas 23:59:60 UT, případně 01:59:60 SELČ. Pokud tak vydržíte do noci, pořiďte snímek a zašlete přes formulář na této stránce. Fotografie ve spolupráci s Astro.cz zveřejníme i na Technetu.

Rozhodla o tom málo známá organizace Mezinárodní služba rotace Země (IERS), která se velmi zjednodušeně řečeno stará o to, abychom vždy všichni přesně věděli, kdy a kde jsme. Méně polopaticky řečeno má na starosti například tvorbu souřadnicových systémů (jsou to tzv. ICRS a ITRS), monitorování parametrů orientace Země (tzv. EOP) a sledování dalších údajů, o kterých sice my laici nemáme ani tušení, ale umožňují nám například spolehlivě využívat služeb navigačního systému se současnou přesností (tedy v profesionálních aplikacích až na centimetry).

Konkrétně se má přestupná sekunda postarat o to, aby se nezvyšoval rozdíl mezi „technickým“ a „nebeským“ časem, tedy například dobou východu Slunce. Odborníci na měření a míry se ještě v minulém století shodli, že nejlepším řešením je napravovat rozchod obou časů po malých dávkách. Jakmile se rozdíl příliš zvětší, vyhlásí Mezinárodní služba rotace Země „opravu“ a v určený den se všechny hodiny světa přeřídí o sekundu.

Přestupná sekunda se vkládá vždy buď 30. června, nebo 31. prosince. Od roku 1972 už se tak stalo celkem pětadvacetkrát, naposledy na konci června 2012.  Nejčastější interval mezi dvěma zavedeními přestupné sekundy je 18 měsíců. Velice rychlý sled nabralo vkládání přestupných sekund na konci osmdesátých a v devadesátých letech minulého století, výrazně delší byl pak interval mezi roky 1998–2005. V posledním období se perioda mezi vkládanými sekundami ustálila na přibližně třech rocích.

I když čistě teoreticky je stejně dobře možné sekundu ubrat a vědci na to jsou připraveni, zatím se vždy čas přidával. Důvod je prostý - rotace Země se neustále velmi mírně zpomaluje. Jednoduše pomalu ztrácí energii, Země totiž není ideální kompaktní těleso, a tak její rotaci ovlivňují takové věci jako pohyb moří v důsledku přitažlivosti Měsíce a další jevy.

Graf ukazuje rozdíly mezi časem založeným na atomových hodinách (tzv....

Graf ukazuje rozdíly mezi časem založeným na atomových hodinách (tzv. koordinovaným světovým časem, UTC) a časem založeným na rotaci Země (tzv. univerzálním časem, UT). Vždy, když se začne rozdíl příliš blížit jedné sekundě, přikročí se k vložení přestupné sekundy (na křivce jsou to ta strmá stoupání). Červeně je vyznačena poslední přestupná sekunda vkládaná v červnu 2015.

Systém přestupné sekundy už je dlouhodobě zavedený a počítá se s ním, nezpůsobil tedy nikdy žádné velké výpadky či problémy. V roce 2012 měly marginální problémy některé linuxové servery, ale rozhodně nešlo o nic vážného. Nějaké potíže by se mohly objevit i v tomto případě, ale není to příliš pravděpodobné. Přestupná sekunda byla nahlášena dlouho dopředu a všichni by měli být připravení.

I proto, že v principu přestupná sekunda je a vždy bude technický problém (byť malý), hodně se debatuje o jejím zrušení a přechodu na nějaký jiný systém. Návrhů je několik, ale zda a který bude zvolen, se musí rozhodnout na mezinárodní úrovni. K jednání mělo dojít už na mezinárodní konferenci Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v lednu 2012, ale ta projednávání tohoto bodu jen odsunula. Další zasedání má probíhat na podzim letošního roku, tak uvidíme, zda přestupná sekunda přežije rok 2015.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...



Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...



Další z rubriky

Byl Tyranosaurus rex největším dravým dinosaurem? Záleží i na hmotnosti

Velikostní srovnání čtyř největších známých teropodů. Z hlediska délky je T....

Existuje řada dravých dinosaurů, kteří jsou o něco větší než asi nejznámější Tyranosaurus rex. Ale co se týká...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...

Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Moravské zemské muzeum otevřelo v brněnském Paláci šlechtičen expozici...

Mamuti stejně jako dnešní sloni zřejmě mohli velkou část života žít odděleni podle pohlaví a věku. Samice a mláďata ve...



Najdete na iDNES.cz