Převratná technologie = až o polovinu delší výdrž baterií

  • 21
Jedním z velkých problémů současných přenosných zařízení je nedostatečná výdrž baterií - či lépe řečeno akumulátorů. Na světě je ale technologie, která umožní současný stav výrazně zlepšit. Jak obstojí v porovnání s Ni-Cd, Ni-MH a dalšími články?
Od vynálezu elektrické energie se svět potýká s problémem, jak ji efektivně skladovat pro pozdější využití. A zdaleka to není problém jediný. Dalším problémem je, jak zajistit energii přístrojům, aniž by se k jejímu přenosu muselo použít klasických pevných vodičů. Částečné řešení přinesl až první akumulátor, nebo-li dobíjející baterie.

Lidstvo tedy má akumulátor a představu o ideálním produktu. Podle této představy by ideální akumulátor měl mít co největší kapacitu, aby udržel co nejdéle v chodu zařízení, které napájí. Dalším požadavkem by mohla být nízká váha a maximálně rychlé dobíjení. Následovat by měla šetrnost k životnímu prostředí a pokud možno nekonečný dobíjející cyklus tak, aby již jednou zakoupené akumulátory nebylo nutno po určitém čase vyhodit. V neposlední řadě je ideální "kandidát" takový, který ani po 1000 dobitích neztratí nic ze své kapacity a přitom bude mít minimální náklady na výrobu. Patrně by se našlo ještě mnoho kritérií, dle kterých by se dal akumulátor soudit, ale pro demonstrování řady technologických problémů, se kterými se dnešní baterie potýkají jsou výše zmíněná kritéria postačující.

Co nabízí současný trh?

Kdysi nejrozšířenějšími akumulátory byly akumulátory niklo-kadmiové (Ni-Cd). Používaly se snad ve všech zařízeních, které mohly dobíjející baterie využít a které nepotřebovaly klasický olověný akumulátor (který najdeme například v automobilu). Výhodou Ni-Cd je jeho nízká cena. Standardní napětí je 1,2 V a tyto baterie vydrží přibližně 500 - 1000 nabíjecích cyklů. Bohužel, projevuje se u nich tzv. "memory efekt". To zjednodušeně řečeno znamená, že pokud se akumulátor několikrát nevybije na nejnižší hodnotu, popřípadě se nedobije až na maximum, je pak těmito hodnotami dále omezen při vybíjení a nabíjení. Proto se například doporučuje jednou za čas provést několikanásobný cyklus maximálního vybití a nabytí, aby akumulátor získal znovu svou kapacitu. V porovnání s novějšími akumulátory nemají takovou výdrž, která je dána kapacitou. Z ekologického hlediska může být problém s kadmiem a proto jsou dnes již na ústupu z popředí zájmu.

Novější niklo-metal hydridové (Ni-MH) akumulátory také pracují na voltáži 1,2 V. Pokud jsou porovnány s předchozím akumulátorem je zjištěno, že mají poněkud menší životnost - cca. 400 - 800 cyklů nabití. Na druhou stranu mají větší kapacitu, kterou se daří neustále zvyšovat. Dalším významným faktorem je neexistence "memory efektu" (paměťového efektu) a možnost akumulátory poměrně rychle nabít. I když jsou dražší než předchozí řešení, jejich cena klesá. Jejich nevýhodou je to, že méně dobře snášejí velké teploty, při kterých se rychleji vybíjí.

Nejmladší z doposud uvedených akumulátorů jsou lithium-iontové (Li-Ion) baterie, které mají ještě mladšího sourozence v podobě lithium - polymerových (Li-Pol) článků. Jejich napětí je třikrát větší než u akumulátorů s niklem, tedy 3,6 V. To je samozřejmě příliš pro běžné tužkové a mikrotužkové baterie a proto se balí přímo na míru jednotlivým zařízením, které je využívají - a prodají se tedy jako jejich součást.

Velkou předností lithia je jeho nízká hmotnost. To se samozřejmě projevuje i na celkové váze baterie. Prakticky zde neexistuje proces samovybíjení. Nevýhodou je pak výrazně vyšší cena a počet cyklů omezený na cca. 500-700 nabití. Navíc každé maximální vybití výrazně sníží jejich životnost. Doporučuje se dávat si pozor při jejich vybíjení. Nejvhodnější je nechat je dobít už když se dostanou mírně pod polovinu své kapacity. 

Akumulátory s lithiem jsou schopny vysokého zatížení a čím dále tím více se prosazují do přenosných zařízení jako jsou PDA, notebooky apod.

Polymerové baterie na rozdíl od iontových mají nižší náklady na výrobu a očekává se, že mohou přinést vyšší kapacitu. Jejich nabíjení trvá o něco déle a spíše časem než počtem nabíjecích cyklů ztrácejí nevratně svojí kapacitu.

Existují i další akumulátorové technologie, jako jsou zinko-vzdušné, samozřejmě olověné (několik druhů), nebo dobíjející alkalické, ale ty nejsou v současné době v přenosných zařízeních natolik rozšířena.

Nejnovější generace: Li-Ion

Sortiment společnosti ValenceV druhé polovině února přestavila společnost Valence Technology, zabývající se výrobou a vývojem akumulátorů, technologii pro novou generaci lithium - iontových baterií.

Dala této technologii název Saphion a jedním z hlavních vylepšení je náhrada poněkud nestabilního kobaltu na katodě materiálem se základem v fosfátu.

To má výrazně pozitivní vliv na problém Li-ion akumulátorů nazývaný “termal runaway“, kdy baterie při vysokých teplotách a výrazně silném odběru energie, ztratí svojí kapacitu.

Společnost uvedla, že se kapacita zvýší a to se příznivě odrazí na mnohem delší výdrži jednotlivých zařízení při provozu na baterie (vážně se hovoří o 10 hodinách u notebooků a 5 dnech nepřetržitého telefonování u mobilů). Další předností pak mají být mnohem nižší výrobní náklady a mnohem příznivější vliv na životní prostředí. První baterie vyrobené touto technologií by měly být k dispozici již na začátku příštího roku.