Tipy pro začínající i středně pokročilé fotografy

Tipy pro začínající i středně pokročilé fotografy | foto: Profimedia.cz

Při focení kašlete na pravidla. Ale napřed se je naučte

  • 316
Sestavili jsme návod pro začínající i mírně pokročilé fotografy. Fotografování je tvůrčí činnost, ale přesto má svá osvědčená pravidla. Jejich překračování vřele doporučujeme. Ale k tomu, aby to bylo překračování smysluplné, je dobré pochopit, v čem spočívají základní fotografické poučky.

Na každé cestě po městě míjím desítky turistů, kteří v noci fotí s bleskem kilometr vzdálený hrad, snaží se za každou cenu dostat na snímek celou rodinu i s autobusem a půlkou náměstí, zaostřují na pozadí nebo umísťují své děti do zákrytu s rozhlednou, pokud možno doprostřed snímku.

Focení s digitálním fotoaparátem nikdy nebylo snazší. Z dovolených si vozíme stovky a tisíce fotek a zdá se, že na fotografování vlastně není nic těžkého. Přestože množství fotografií narůstá a cena vybavení je stále přístupnější, sebemodernější vybavení za vás nevyfotí smysluplnou fotku.

Rady pro fotografy začátečníky

Ponořte se do pravidel fotografie

Fotografování je právě tak řemeslo jako umění a má svá pravidla. Týkají se kompozice, expozice, použité techniky i zacházení s výslednou fotografií. Vycházejí ze staletých zkušeností fotografů a malířů, či dokonce přímo ze zákonů fyziky. Zkrátka: pokud se chcete fotografii věnovat, je nanejvýš žádoucí se do těchto pouček postupně ponořit, pochopit je, vyzkoušet a zažít na vlastní spoušť.

Pozor: V žádném případě neříkám, že musíte všechna tato pravidla a zažité postupy vždy a všude dodržovat. Naopak, výjimečné fotografie často vznikají vědomým porušením některého z těchto pravidel či jeho pokřivením. Domnívám se ale, že pro smysluplné porušování pravidel je nutné tato pravidla znát.

Podíváme se na základní rady týkající se kompozice, zopakujeme si něco o expozici a upravíme snímek podle histogramu. Věříme, že článek bude užitečný i nováčkům na poli digitální fotografie.

Kompozice - líný fotograf, holé neštěstí

Fotografickou kompozicí zde rozumíme vzájemné vizuální uspořádání objektů na výsledném snímku, a to jak vzhledem k fotce, tak k sobě navzájem. Zamysleme se, co vlastně jako fotografové děláme, když "fotíme".

  1. Vědomě vybíráme, co bude v záběru a co ne, vytváříme tedy výřez z reality.
  2. Umístěním objektů v rámci fotografie mu přiřazujeme určitý význam, důležitost.
  3. Úhlem záběru zvýrazňujeme či potlačujeme určité rysy fotografovaných.
  4. Vzájemným uspořádáním objektů představujeme divákovi příběh, myšlenku, dojem, emoce, vzpomínku či popis.
  5. Použitou technikou ovlivňujeme vyznění celkového snímku i zobrazení jednotlivých objektů (například zaostřením, rozostřením, nasvětlením či ohniskovou vzdáleností).

Tipy pro lepší kompozici

Vidíme tedy, že kompozici "pácháme" vždy, i když tomu tak třeba neříkáme. Rád bych ukázal, že mnoho fotografií se může díky vědomému použití kompozičních pravidel hodně zlepšit. Zde jsou některé oblíbené tipy:

  • Neumísťujte hlavní objekt do středu záběru. Tyto "středovky" jsou jedním z nejčastějších prohřešků proti dobré kompozici. Přestože existují situace, kdy je středová kompozice vhodná, obecně platí pravidlo: vyhněte se středovkám!
  • Místo toho zkuste třetinovou kompozici (viz též "zlatý řez"). Hlavní objekt umístěte na jednu z pomyslných čar rozdělující snímek na třetiny (vodorovné či svislé), případně jejich průsečík.
  • Třetinové kompozice dobře uplatníte třeba při fotografování krajiny. Vyhněte se umístění horizontu do středu fotografie a místo toho nechte přirozené linie plynout podél třetinových čar.
  • Další často skloňovanou poučkou je "zlatý řez", slavné malířské pravidlo pro dokonalou kompozici. Jeho přesná hodnota vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že kratší část se má k delší úsečce jako delší úsečka k celku. Přibližná hodnota zlatého poměru je 1,618, pro začátečníky stačí vědět, že je to kousek od třetiny směrem ke středu.

Samozřejmě to není jen o umístění jednoho objektu. Dobré fotografie obvykle obsahují interakci mezi fotografovanými objekty, ať už skutečnou (dítě si hraje se psem) nebo fotografem zpozorovanou a zvýrazněnou, nebo dokonce vytvořenou (dívka v červených šatech jde směrem k pánovi s červeným deštníkem). Také zde pro vás máme pár pošťouchnutí do začátku:

  • Nechte osobám prostor ve směru jejich pohledu. Scéna působí celistvěji a přirozeněji, než když jim jejich pohled useknete.
  • Všímejte si kontrastních ploch a linií na záběru. Snažte se, aby nepůlily obraz na polovinu, nebo aby se vzájemně nepřebíjely. Linie by se neměly vzájemně jemně dotýkat (buď se mají protnout, nebo nedotknout), to platí, i co se krajů fotky týče.
  • Pokud fotíte postavy v pohybu, snažte se, aby byly vidět jednotlivé končetiny (tedy aby se postavy neschovávaly samy za sebe).
Fotografie - diagonála

Na tomto portrétu hraje velkou roli lavička v pozadí: její diagonální směřování naši pozornost navede až k očím modelky. Lavička přitom není zaostřená, a proto neruší. Také její barva je v kontrastu se svetrem modelky, a proto nesplývá.

Jak správně ostřit

Pokud je postava hlavním objektem fotografie, měla by být zaostřena. To ale v žádném případě neznamená, že by musela být ve středu fotky. Většina fotoaparátů umožňuje zaostřit i na jiný než středový bod v hledáčku. Já ale přesto pro běžné focení doporučuji nastavit zaostřování na střed. Při focení pak nejprve umístíte hlavní objekt do středu, namáčknete spoušť, fotoaparát zaostří, vy stále držíte namáčknutou spoušť a posunete záběr tak, abyste získali požadovanou kompozici. Nemusíte spěchat, fotoaparát si drží zaostření, dokud vy držíte namáčknutou spoušť. Teprve poté, co jste s kompozicí spokojeni, stiskněte spoušť úplně.

Fotografie na dovolené - pyramidy

Často chceme mít ostrou osobu na fotce i objekty za ní. To s kompaktními fotoaparáty není problém. Těžší může být naopak rozostření pozadí (tzv. bokeh), což je vhodné zvláště u portrétů. Dopomůžeme si vyšším zoomem a pokud možno nízkým clonovým číslem.

Pochlubte se fotkami na Rajčeti

Oblíbená česká služba Rajče.net nabízí možnost vytvořit si vlastní fotogalerie, sdílet alba se světem i třeba album zaheslovat a povolit přístup jen vybraným přátelům.

Kdy používat a kdy nepoužívat blesk

Možná vás na cestách také rozčilují tabulky se zákazem "flash photography", tedy zákazem blesku. Cedulky se vyskytují jako na potvoru zrovna v tmavých chrámech nebo v muzeích a galeriích, tedy tam, kde by se blesk zdál jako jediná možnost, jak pořídit dobrou fotku. Pravdou ale je, že blesk (zvláště blesk kompaktního fotoaparátu) má pramalou šanci osvětlit loď katedrály nebo dobře nasvětlit exponát v lesklé vitríně. Místo toho, abyste sobě kazili fotky a ostatním zážitek, zkuste blesk opravdu vypnout. A pak:

  1. Zvyšte ISO na nejvyšší únosnou míru (záleží na fotoaparátu, může jít o hodnoty ISO 400 až ISO 1600 v závislosti na šumu, vyzkoušejte si to raději předem, ať pak nejste zklamaní).
  2. Nastavte si kompenzaci expozice -1 EV, případně větší. Jinak budete mít snímek kvůli automatickému měření nejen zbytečně světlý, ale také rozmazaný. Korekce expozice se postará o to, abyste měli z tmavého místa o trochu tmavší fotky. Více o korekci expozice
  3. Dlouhý expoziční čas je v tomto případě nepřítelem ostrosti. Vyrovnat se s ním můžete například zapřením fotoaparátu o sloup, stěnu nebo zábradlí. Stativ je ideální.
  4. Zaostřete na požadovanou vzdálenost. Pokud se automatika v šeru nechytá, zaostřete na kontrastní objekt v podobné vzdálenosti, případně využijte možností ručního ostření.
  5. Nakomponujte požadovaný záběr.
  6. V klidu a bez prudkých pohybů stiskněte spoušť a počkejte, dokud se závěrka znovu nezavře (tedy počkejte na obě cvaknutí, než s přístrojem pohnete).
  7. Pokud máte na paměťové kartě místo, můžete nastavit sekvenční snímání a pořídit sérii snímků. Doma z nich vyberete ten nejostřejší.

Tip: focení na sjezdovce

Fotíte-li zasněženou krajinu, automatika fotoaparátu udělá ze sněhu šedý povlak. Abyste tomu zabránili, upravte korekci expozice na + 1 EV.

Ano, zní to tak trochu "naruby", ale když to, co vidíte, je hodně světlé (bílý sníh), korigujeme expozici směrem vzhůru.

Tak se vyrovnáte s příliš tmavým prostředím. Ale co když máte problém opačný a světla je všude až příliš? V takové situaci jsou vaším nepřítelem vysoké kontrasty a přepaly. Proti vysokým kontrastům, například v obličeji fotografovaného, můžete nasadit blesk. Ano, přesně tak, i když to zní neintuitivně, za plného slunce budeme na lidi na pláži bleskat. Dostaneme tak trochu světla i do jinak zcela černých stínů.

Boj s přepaly je obtížnější. Je potřeba pochopit práci s tzv. histogramem. Necháme si jej tedy do příštích fototipů.

Fotografie - západ

Nejpříznivější světlo pro krásně exponované fotografie je přibližně hodinu kolem západu slunce. Využijte této "zlaté hodiny" k pořízení jinak neproveditelných záběrů. Nebo k čemukoli jinému, jste přeci na dovolené.

Proč porušovat pravidla?

Jakmile se naučíte intuitivně dodržovat pravidla správné expozice i kompozice, můžete začít s jejich smysluplným porušováním. Proč? Porušením ustálených zásad můžete dát fotce nádech jedinečnosti, zvýraznit některé její aspekty, zkrátka komunikovat tím, co není vidět, tím, co jste udělali jinak, než se obvykle dělá.

Úmyslným přesvícením fotky můžete třeba vyzdvihnout bujarou náladu večírku. Tím, že portrétované osobě netradiční kompozicí "uříznete" půlku hlavy můžete soustředit pozornost například na samotná ústa. Středová kompozice může vyvolávat rozpolcenost nebo nejistotu, i to jsou emoce, které fotce pomohou k výslednému dojmu. Dotýkající se linie mohou vyvolat dojem konfliktu, rozostření hlavní postavy zase nádech tajemna.

Porušováním základních pravidel fotografie vznikají zajímavé a jedinečné fotografie. Napřed ale musíte vědět, co porušujete, jak a proč.

Děkuji předem čtenářům, kteří mají s fotografováním bohaté zkušenosti, za jejich ochotný a přívětivý přístup k méně pokročilým fotografům, kterým je tento článek primárně určen. Věřím, že v diskuzi vyvstanou zajímavé otázky, ke kterým se mnozí z vás vyjádří a pomohou tak ostatním. Pěkné světlo!