Jablko svým pádem na hlavu Isaaca Newtona v něm probudilo zájem o mechanické síly, což vedlo až k formulaci základů fyziky, které dnes říkáme newtonovská... Historce o jablku se často přikládá spíše ilustrativní charakter. Nicméně pokud si přečteme dobové materiály, zjistíme, že je v podstatě pravdivá. Padajícímu jablku, i spíše jablkům, přisuzoval Newton důležitou úlohu v tom, proč začal zemskou přitažlivost zkoumat.
Přesvědčit se můžete sami. Rukopis životopisu Isaaca Newtona je nyní k dispozici volně pro on-line prohlížení.
Luxusní listování knihou ve 3D spustíte jen v Internet Exploreru a Firefoxu 3.0, 2D prohlížení pomocí technologie SilverLight spustíte i v prohlížečích Google Chrome a Opera, listování JPG scany v html stránce prohlídnete v ... no v čemkoli.
K prohlížení se dostanete klinkutím na odkaz royalsociety.org/turning-the-pages/.
O životě Isaaca Newtona
Jako klíč nám zde poslouží nikoli rozsáhlé dílo samotného Isaaca Newtona, ale životopis, který o něm (ještě za géniova života) napsal William Stukeley: "Memoirs of Sir Isaac Newton's Life".
Stukeley má celou událost zaznamenanou přímo z rozhovoru s Newtonem: "Říkal (Newton), že byl nedávno v podobné situaci, to když mu na mysl přišla představa gravitace. Zapříčinil to pád jablka, zatímco zamyšleně seděl."
"Proč by mělo jablko padat vždy kolmo k zemi, říkal si. Proč ne šikmo nebo vzhůru? Ale bez výjimky ke středu Země? Důvodem jistě je, že jej Země táhne. Ve hmotě musí být přitažlivá síla."
Isaac Newton mluvil o pádu jablka jako o jiskřičce, která stála u rozhoření nového uvažování o gravitaci a, v důsledku, u zrodu newtonské mechaniky
Sir Isaac Newton(1643 - 1727) Britský fyzik, matematik, astronom, filosof, alchymista a teolog, je často považován za jednoho z nejvlivnějších vědců všech dob.
Mezi jeho další úspěchy patří reflexivní teleskop nebo známý rozklad bílého světla na barevné složky pomocí hranolu. V matematice je mu (spolu s Leibnizem) připisováno ustanovení infinitezimálního počtu (diferenciální počet a integrální počet) nebo zobecnění binomické věty. Přestože Newton je dnes prezentován především jako fyzik nebo matematik, napsal za svůj život více děl věnovaných teologii: varoval například před tím, aby se jeho popis mechaniky stal podnětem k vidění vesmíru coby bezduchého stroje: "Gravitace vysvětluje pohyb planet, ale nemůže vysvětlit, kdo dal planety do pohybu. Bůh vše řídí a ví vše, co je nebo může být." V roce 1705 byl Newton královnou Annou pasován na rytíře při návštěvě jeho Alma Mater - Trinity College v Cambridge. Dodnes patří spolu s Albertem Einsteinem mezi "ikony vědy", a to jak mezi laickou veřejností, tak mezi vědci. |
Jeho nejslavnější publikace, Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, se stala základem pro klasickou mechaniku. Newton zde popisuje gravitační sílu a také tři Newtonovy zákony pohybu.Historku s jablkem Newton svým přátelům vypravoval celkem často. Vzpomíná na ni i John Conduitt, Newtonův asistent a příbuzný: "Když se zadumaně potuloval zahradou, napadlo jej, že gravitační síla (která přitáhla k zemi jablko) nebyla omezena na nějakou vzdálenost od Země, ale že její síla musí sahat dále, než obvykle uvažujeme..."
O popularitu historky s jablkem se možná postaral i francouzský spisovatel a filosof Voltair. S vtipem sobě vlastním zapracoval Newtona do svých děl, stejně jako třeba jeho matematického protivníka Gottfrieda Leibnize, který se s Newtonem dlouhé roky přel o již zmíněné autorství diferenciálního a integrálního počtu.
Rukopis knihy Memoirs of Sir Isaac Newton's Life, stejně jako další historické knihy, najdete na stránkách The Royal Society. V dokumentech lze listovat a dokonce i fulltextově vyhledávat.
Zdroje:
- Originály textů (anglicky)
- Příběh o Newtonovu jablku je on-line (BBC, anglicky)
- Newton a jablko (anglicky)
- Isaac Newton (Wikipedia, anglicky)
