Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přinese spam konec elektronické pošty?

aktualizováno 
Problémy, které trápí e-mail, už dosáhly proporcí epidemie. Jen málo uživatelů uniklo záludnostem spamu a řada z nich již padla i za oběť phishingu. Šíří se zlomyslné kódy, které dokážou změnit počítač nic netušícího uživatele na zombie, která se po spuštění stává poštovním serverem, chrlícím spamy.
Výše uvedených problémů se nelze snadno zbavit. Nevyřeší je ani nová verze Microsoft Exchange, ani větší disk. Internetová komunita usilovně vyvíjí technologie chránící před těmito hrozbami a zákonodárci se snaží využít legislativních nástrojů k postihování původců e-mailových trestných činů. Nevyžádaná pošta se stala takovou celosvětovou bolestí, že se uvažuje o zavedení mezinárodních zákonů proti spamu a o vytvoření regulačních institucí.

"Vidíme, že v sázce je přinejmenším ochrana a zachování internetu takového, jak ho známe," říká Robert Shaw, poradce ITU (International Telecommunications Union) pro internetovou strategii. Přesto se všechny zainteresované strany shodují na tom, že zatím prakticky neexistuje žádný efektivní způsob léčby e-mailu -- pouze jeho omezení.

Komunikační krize

Statistiky hovoří o problému, který jen tak nepomine. ITU odhaduje, že spam tvoří asi 80 % ze všech e-mailů odeslaných přes internet a stojí světové hospodářství 25 miliard dolarů ročně. Podle Anti-Phishing Working Group bylo pouze za červenec hlášeno 1 974 jednotlivých útoků phishingu. A co je ještě horší, nikdo neví, co číhá za dalším rohem.

Autoři spamů jsou stále o krok před vývojem ochranných technologií; dali přitom vzniknout celému odvětví prodejců antispamových filtrů, kteří se snaží držet krok s jejich nejnovějšími triky. Zloději identit vytvářejí e-maily a webové stránky, které jsou prakticky identické s těmi, které karikují, a lákají i zkušené uživatele počítačů do důmyslných léček, jejichž výsledkem je zisk důležitých osobních údajů a hesel. Viry, které mění počítače na zombie vysílající spamy, poškozují jméno nevinného uživatele a znemožňují určit skutečný zdroj e-mailu.

"Když mluvíte s lidmi, kteří používají e-mail, zejména z řad spotřebitelů, říkají, že s ním teď mají řadu potíží. Dostávají spoustu neužitečných zpráv a některé z nich mohou být i nebezpečné," říká Greg Olson, zakladatel a předseda společnosti Sendmail, výrobce e-mailového softwaru. "Celá služba je tím ohrožena," dodává.

Přesto by málokdo došel tak daleko, aby tvrdil, že e-mail jako oblíbený mechanismus komunikace skončí. Nejenže podniky investovaly příliš mnoho času a peněz do vybudování své komunikační infrastruktury a strategie založené na on-line vztahu se zákazníky, ale e-mail se pevně zakořenil do každodenního stylu naší práce.

"Přivodili jsme si nesmírnou závislost na e-mailu. Proto si nemyslím, že bychom byli v postavení, kdy lze jít zpět a říci: Začnu zase lidem telefonovat nebo psát dopisy," říká Howard Schmidt, manažer pro informační bezpečnost u eBay a bývalý specialista Bílého domu pro počítačovou bezpečnost. "Když se ohlédneme za technologickým vývojem, vždy jsme překonávali problémy a postupovali dál; toto je prostě další věc, kterou musíme zvládnout." Přesto se zdá, že dny, kdy jsme odesílali nebo dostávali zprávy bez rizika nebo obtěžování, jsou nenávratně ty tam.

Zastavení spamu

Jediným způsobem, jak zbavit svět spamu, je zařídit, aby se jeho posílání ekonomicky nevyplatilo. Provozní náklady spojené s chrlením spamů po internetu jsou tak malé, že autorům spamů stačí jen nejnižší míra odpovědí, aby si vydělali. Kdyby uživatelé e-mailů přestali odpovídat na miliony nabídek k refinancování svých hypoték nebo k nakupování léků na předpis, spammeři by je přestali posílat. Další možností je i zvýšení rizika pro odesílatele -- prostřednictvím postavení odesílání nevyžádaných komerčních e-mailů mimo zákon. To již činí legislativa v řadě zemí světa.

Technická taktika

Zdá se, že na technologické frontě se tvoří koalice na základně myšlenky přidávat k e-mailu autentizaci odesilatele a nechat příjemce ověřit zdroj zprávy. Technologie ověření odesilatele zprávy by zaplnila mezeru, která vězí v SMTP a která umožňuje, aby byla internetová pošta ve své podstatě zcela anonymní.

Původně nebyl internet konstruován s ohledem na autentizaci odesilatele, protože nikdo potřebu takové ochrany nepředvídal. "Když jsem převzal v roce 1976 internetový projekt v DARPA, neměl systém konkrétní autentizaci pro každou zprávu. Předpokládali jsme, že uživatelská komunita je důvěryhodná. Nyní víme, že to není pravda," říká Vint Cerf, první viceprezident pro technologickou strategii u MCI, který je všeobecně známý jako jeden z vynálezců technologií internetu.

Někteří puristé říkají, že přidání autentizace změní podstatu internetu, jehož výhodou je volný tok komunikace, která překračuje ekonomické, geografické i kulturní hranice. Většina pozorovatelů má ale praktičtější pohled -– při tolika uživatelích a tolika penězích, které se zde dají vydělat, bude nutné, aby vznikla určitá forma regulace.

"Vznik podobných problémů přichází zcela přirozeně s tím, jak narostlo uplatnění internetu," říká Sanjay Pol, vicepresident pro antispamové iniciativy u společnosti Cisco. "Je to ostuda, ale zároveň je to nevyhnutelný stav."

Legislativní snahy

Dokud nebudou moci být spammeři spolehlivě identifikováni, zůstávají zákony vydané na pomoc boji proti spamu v širším rozsahu k ničemu. Americký zákon označovaný jako Can-spam, který je účinný od 1. ledna, udělal pro zastavení nevyžádaných zpráv málo, částečně protože vyžaduje, aby vynutitelé práva dokázali najít narušitele. To je na internetu zapeklitý úkol; odesilatelé se mohou snadno maskovat za někoho, kým nejsou. Navíc velký podíl spamu přichází ze zámoří, z oblasti mimo dosah zákona.

"To je zřejmě primární problém v boji se spamem -- dokázat najít lidi, kteří to posílají," říká firemní právník FTC Michael Goodman. "S e-mailem bez autentizace je pro spammery až příliš snadné porušovat zákony, aniž by byli dopadeni."

„Cílem Can-spam nebylo omezit počet nevyžádaných zpráv, které přicházejí do schránek,“ dodává Goodman. „Jeho ustanovení o negativní volbě –- jež má zabránit pracovníkům marketingu, aby posílali e-maily příjemcům, kteří zasílání odmítli -– jenom činí za určitých podmínek posílání spamu nelegálním. S negativní volbou můžete říci: Nechci o vás slyšet; ale zákon nemá příliš mnoho nástrojů, aby snížil množství spamu," říká Goodman. "Právě tady musejí hrát největší roli technologie," dodává.

Zákony jedné země samozřejmě nemají žádnou sílu vůči odesilatelům spamu, kteří bombardují e-mailové schránky ze zahraničí. V posledních několika měsících upozornily mezinárodní instituce na rostoucí problém mezinárodního zneužívání elektronické pošty a vynořilo se několik návrhů protiakcí.

Mezinárodní účast

V červenci 2004 pořádala ITU konferenci, kde se setkali regulátoři internetu ze 60 zemí, aby diskutovali o potřebě regulace a o možnostech technologií zamezit zneužívání e-mailu. Výsledkem byla výzva všem vládám, aby vydaly zákony proti spamu –- dodnes tak učinilo přes 30 zemí -– a určily regulátory, kteří se budou věnovat konkrétně nevyžádaným e-mailům. Jakmile vydá protispamové zákony více zemí, bude se moci připravit mezinárodní memorandum, které by mohlo vést k vynutitelnosti zákona i za hranicemi. Skupina si uvědomuje, že kromě několika výjimek nebyly antispamové zákony nijak oslnivě účinné, ale plánuje podělit se o zkušenosti z různých zemí, aby se zjistilo, co funguje a co ne.

Jak se dá očekávat od kterékoliv mezinárodní organizace, účinek této iniciativy se neprojeví přes noc. Zpráva shrnující výsledky pracovní skupiny pro doporučení proti spamu nebude uveřejněna před listopadem 2005.

V srpnu 2004 ustavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pracovní komisi pro monitorování antispamových inciativ u 30 členských vlád a studium souvisejících strategií. Studie bude probíhat po dobu dvou let a poté skupina navrhne nejlepší postupy a informační kampaň pro veřejnost.

V říjnu ohlásila FTC svůj Akční plán na stíhání spamu, podepsaný agenturami z 15 zemí. Plán, který podle FTC staví na stejných snahách jako ITU, OECD a další, vyzývá k vytvoření mezinárodní pracovní skupiny pro spam a ke zvýšení výcviku pro vyšetřovací orgány a k ustavení kontaktních bodů, aby každá země mohla rychle reagovat na dotazy vyšetřovatelů.

"Sečteno a podtrženo -– jde o globální problém, který dopadá na spotřebitele a obchod všude na světě a vyžádá si spolupráci všech -– nejvyspělejších technologií, vlád a dokonce i spotřebitelů -- aby se vyřešil," říká George Webb, obchodní ředitel skupiny pro antispamové technologie a strategii u Microsoftu. "Řešení se neobjeví přes noc, ale společně se k němu blížíme," dodává.

Autoři: Cara Garretsonová, Ellen Messmerová
Zveřejněno se souhlasem týdeníku Computerworld.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

První nativní 4K UHD Blu-ray na českém trhu.
Ochrana 4K Ultra HD Blu-ray podlehla. Nový program ji dokáže odstranit

Ochrana označovaná jako AACS 2.0 byla prolomena a už se objevil i program, který ji dokáže obejít a stáhnout video z 4K Blu-ray disků.  celý článek

Aplikace Uber
Apple nechal Uberu vlastní funkci, která umí nahrávat obrazovku uživatelů

Apple umožnil taxikářské aplikaci Uber kvůli aplikaci pro hodinky iWatch snímat obrazovky mobilních zařízení.   celý článek

Google Home - domov pro Asistenta Google
Vyberte si pohlaví. Google Assistant nabídne i mužský hlas

Digitální asistentky měly zatím vždy ženský hlas, ale nyní si u Googlu můžete vybrat, stačí v nastavení přepnout z Voice 1 na Voice 2. A ozve se chlap.  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.