jo uz nasi predkove to delali blbe. Spadne juditin most tak tam prdnem karluv. Aspon tam davali ty vejce....

Další odborník na všechno. Tak prvně, pokud začnou odpouštět maximum, tak udělají povodeň pod přehradou jen tím odpouštěním, za další za dva dny neupustí toho tolik, aby to zastavilo velkou vodu a za další při prodkém snížení hladiny může dojít k rozsáhlým sesuvům půdy na obnažených březích....

reakce patřila níže "odborníkům na přehrady"

Ono by stačilo prosazovat u opravovaných zatopených baráků příslušné stavební úpravy anebo některé škody neproplácet.

Co sui třeba myslet o majiteli baráku, kterému voda zatopila barák a zničila drahý plynový kotel ve sklepě a on z peněz od pojišťovny ten sklep čistí a kupuje do něho nový ještě dražší kotel ?

Proč třeba nepřestěhuje ten plynový kotel do patra stejně tak jako dražší vybavení domu?

Most i řeka byly obnoveny v té podobě, při které už jednou došlo k neštěstí.

Podobné věci se řeší po každé povodni, ale slovy klasika: Je to marný, je to marný, je to marný. Nakopat jim za to někam, nebo to ty lidi co jsou za to zodpovědní řádně potrestat.

Stejně tak rekultivace prováděné po povrchové těžbě uhlí jsou vyhozené peníze, příroda sama si s tím poradí sama a lépe..

Vzpoměl jsem si na článek, kdy ekologové jeden cenný biotop rozjezdili tankem, to proto aby zůstal ojedinělý a nepřeměnil se na běžný.

Tenhle článek mi mluví z duše.

Stačilo by kdyby pojišťovny odmítly pojistit ty domy nebo pouze za velké sumy. To by mělo být dostatečné varování pro majitele a hlavně to dává smysl.

To se už dávno děje. Problém je hlavně v tom, že pojišťovny, když mají proplácet vzniklé škody, hledají jen možnost, aby proplácet nic nemusely, případně jen co nejméně. Vím o čem píši po zkušenosti s Hasičskou pojišťovnou v roce 2002 v povodí Vltavy

Ony ty vodní zádrže nebyly vybudovány jen tak pro srandu králíkům. Jenže to by jejich správcové nesměli být rybáři...

Proč?

Jsou to především vodní elektrárny a pak ještě zadržují vodu pro období sucha.

S většími povodněmi toho moc nenadělají a mít je preventivně třea 10-20 let na suchu nedává smysl.

Dodal bych že je třeba hovořit o zadržování vody v krajině, nejen přehradami, ale i samotnou péčí o půdu. Nejen zemědělskou (remízky, hluboká orba, orba po vrstevnici, vhodné plodiny), ale i lesní (zalesnění průseků a polomů, rekultivace rigolů po lesní technice) a také městské (tráva místo betonu kde to jde...)

Je toho dost, řešení jsou relativně levná, nejbolestnější je jen změna myšlení.

No vidíte. Lesy tvořily v roce 1800 asi 25 % povrchu ČR. Dneska je to 33 % Každý lesník průsek zalesňuje, většinou do jednoho roku od vykáčení. Jenže panelákový člověk není zvyklý na to, že sazenice stromu je vysoká 25 cm a tak ji v trávě nevidí. Pak chodí a a nadává na nezalesněný průsek. Kdyby se tam šel podívat za pět let, tak tam uvidí dvoumetrové stromky a bude říkat: No vidite, že to jde, zasadit les. Přitom ten les byl zasazený už v době, kdy panelákový člověk nadával, že tam les neroste.

Jenže takového člověka nepřesvědčíte, protože se nenechá. Natož aby šel sázet stromky, aby viděl, jak se to dělá. Změna myšlení je bolestivá a je jednodušší nadávat na "nezasázený" les než vzít kosu a jít vysekat trávu aby sazenicím tolik nestínila.

Hm, odborník "na přírodu",  co chce s přírodou žít a ne s ní bojovat ?   To se jen tak nevidí.   Jen více takových.