Nouzové přistání na vodní hladinu patří k nejriskantnějším

Nouzové přistání na vodní hladinu patří k nejriskantnějším | foto: ČT

Přistání dopravního letadla na moři nepřežilo 125 lidí

  • 17
Dokument o letecké katastrofě, kterou zavinili umanutí únosci, odhodlaní dostat se do Austrálie i bez paliva. Vyjednávání se nezdařilo a letadlu došlo palivo nad oceánem...

V předchozích dílech jsme se setkali s poruchou, pochybením pilotastartem bez povolení,  teroristickým útokem i raketou země-vzduch. Tentokrát ale budeme zprostředkovanými svědky katastrofy, nad jejíž zbytečností zůstává rozum stát...


Letecké katastrofy - dokument

Tento článek vychází z kanadské dokumentární rekonstrukce Mayday, kterou vysílá Česká televize pod názvem Letecké katastrofy. Článek připravujeme ve spolupráci s ČT.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

Většina snímků v tomto článku pochází právě z dílu Únos nad Indickým oceánem (Ocean Landing), který vysílá Česká televize na programu ČT1 v úterý 18. prosince od 20:00.

Kapitán s bohatými zkušenostmi

23. listopadu usedl kapitán Leul Abate do kokpitu letounu Boeing 767-260ER. Čekal jej pravidelný let etiopských aerolinií číslo 961 z etiopského Addis Abeba do Abidjanu, s plánovanými přistáními v Nairobi, Brazaville a Lagosu. Celkově měla jeho směna trvat dvanáct hodin.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

V nádržích letadla bylo pouhých 14 500 kg paliva, s rezervou dostatek do Nairobi, kde měl stroj dotankovat. Jde o běžnou praxi, díky které dochází k úspoře paliva.

Na palubě je kromě posádky směs turistů i lidí cestujících za prací. Mezi pasažéry byl i Frank Huddle, generální konzul Spojených států v Bombaji, nebo Mohamed Amin, slavný keňský dokumentarista a fotožurnalista. A také tři etiopští mladíci, kteří si koupili letenku jinam, než kam ve skutečnosti směřují...

Únos letadla hasicími prostředky

Ve chvíli, kdy letuška nesla pilotům do kokpitu kávu, se mladíci vymrštili ze svých sedadel, proběhli uličkou a vtrhli do pilotní kabiny. Hned, jak byli vevnitř, se chopili hasicího přistroje a sekery.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

"Vypadni!" vyzvali druhého pilota. Když okamžitě neuposlechl, udeřili jej hasícím přístrojem do hlavy. Očima vyhledal druhý pilot kapitána, a ten přikývl. Pilot se odpoutal a únosci jej vyhodili z kokpitu. "Je nás jedenáct! Jestli neposlechnete, vyhodíme letadlo do vzduchu!" oznámili únosci kapitánovi. Ten se snažil zachovat klid.

Měl k tomu nejlepší předpoklady. Ač se to zdá neuvěřitelné, jednalo se o třetí únos, který v pilotním křesle zažil.

"Poprvé to bylo na vnitrostátní lince. Do kokpitu vnikli dva muži vyzbrojení granátem a donutili nás letět do Nairobi." K druhému únosu došlo o pár let později, když řídil Boeing 737.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

"Únosci tehdy zajali letušku a do pilotní kabiny mi přišli oznámit, že je to únos a že chtějí letět do Švédska," vzpomíná dnes třiapadesátiletý kapitán. Ani při jednom incidentu nebyl nikdo zraněn či zabit. V obou případech kapitán Abate bezpečně přistál. Politická situace v regionu je však neklidná. V letech 1990 až 1996 bylo uneseno deset etiopských letadel.

Do Austrálie!

Tak zněl netradiční požadavek tří únosců. Kapitán odvětil, že na let do Austrálie nemá dost paliva. Únosci mu ale nevěřili. Jeden z nich vyrazil z kabiny a vrátil se s prospektem o Boeingu 767. "Tady stojí, že letadlo vydrží jedenáct hodin ve vzduchu. Do Austrálie to není víc než deset!" křičel hlavní z únosců, a kapitánův návrh na mezipřistání kvůli dotankování paliva odmítl. Domníval se nejspíš, že kapitán blafuje a snaží se dostat stroj na zem. "Máme bombu, uděláš, co říkáme, nebo vyhodíme letadlo do vzduchu," zopakovali únosci svoji výhrůžku.

Ani vyjednávání se zemí nepřineslo ovoce. Útočníci pouze oznámili své požadavky, zakázali však další komunikaci a jakékoli vyjednávání odmítli. Sveřepě na svých požadavcích, tedy na letu do vzdálené Austrálie, trvali , a hrozili odpálením výbušnin.

Kapitán sice měl pochybnosti o pravdivosti jejich výhrůžek, ale zničení stroje výbuchem si nemohl dovolit riskovat. Měl zodpovědnost za 174 dalších lidí na palubě, za cestující i za posádku. Únosci jej ale zahnali do pasti. Buď je mohl neuposlechnout a riskovat explozi na palubě, nebo je uposlechnout a vydat se do Austrálie, nad otevřený oceán, což byla s nedostatkem paliva takřka jistá smrt.

Po asi půl hodině od únosu se cestující, zatím v nejistotě setrvávající na svých místech, konečně dozvěděli, co se stalo. Oznámení zaznělo amharsky, francouzsky a anglicky, a to přímo z úst únosců.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

"V té době platila zásada neprotivit se únoscům," připomíná na kameru kapitán. "Bylo ještě před 11. zářím a problémy se měly řešit na zemi. Piloti jsou od toho, aby létali a ne aby bojovali." Posádka tedy byla secvičená a uklidňovali cestující, aby nepropadali panice a zůstali v klidu na svých místech.

Cestující si na hrdiny nehráli

Kapitán se stále nevzdával. Doufal, že když bude sledovat východní africké pobřeží, najde zde ve chvíli, kdy mu dojde palivo, letiště, na kterém by mohl bezpečně přistát. Ale únosci si všimli, že se nevzdalují od pevniny a neletí na jihovýchod. Kapitán musel opustit pobřeží a vydat se s letounem nad širý oceán.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)





Rozhovor mezi letadlem a zemí

přepis

Kapitán: "Addis, Ethiopian 961, cestující v kokpitu."

Dispečer: "Opakujte!"

K: "Addis, 961. Byli jsme uneseni. Máme příkaz letět do Austrálie."

D: "961, Austrálie, rozumím. Potvrďte počet osob na palubě.

K: "Počet osob jedna sedm pět.!
D: "961, jedna sedm pět osob."
(Protože stroj míří na jih, Addis Abeba předává kapitána letové kontrole v Nairobi.)

N: "ETH, středisko Nairobi. Potvrďte let do Austrálie.""
K: "Pánové, tam nedoletíme. Máme palivo na dvě hodiny. Do Austrálie nedoletíme. Přistaneme na vodu."
N: "961, potvrďte, že nemůžete odklonit na Mombasu."
K: "Odmítli přistát jinde než v Austrálii. Nemáme jinou možnost než spotřebovat palivo a sednout na vodu."
N: "S palivem, co máte, tam nedoletíte. Přistaňte v Mombase."
K: "Počkejte chvíli."
Kapitán přepnul dispečera tak, aby jej mohli slyšet únosci v kokpitu.
K: "Chci, aby únosci slyšeli, s kým mluvím. Jestli jim chcete něco říct, tak teď máte možnost."
N: "Radím vám, s palivem na dvě hodiny svého cíle nedosáhnete a zřejmě budete muset přistát na moře. Řešením pro vás je přistát v Mombase. Odpovězte. Únosci letu 961, jestli slyšíte, odpovězte!"

K: "Moment. Čekejte. Chcete s nimi mluvit? Nechtějí mluvit. Nejsou ochotni vyjednávat za žádných podmínek."

N: "Potvrďte, že chtějí přistát na moře a utopit se. Oznamte, zda máte v kursu náhradní letiště?"

K: "Žádnou alternativu nemám, pane. Jsem ve velmi složité situaci."
Únosce:  "To stačí!Nebudeme vyjednávat. Jsou to jenom kecy!"

N: "Ethiopian 961, středisko Nairobi. Slyšíte?"
(mezi strojem a letovou kontrolou už k žádné další komunikaci nedošlo)



Kapitána ale napadl nový plán: "Neměl jsem žádné mapy. Ty byly u druhého pilota. Měl jsem jen malý atlas a v něm jsem uviděl Komorské ostrovy. Neměl jsem tušení, kde to je. Nikdy jsem o tom místě neslyšel. Prostě jsem zamířil tím směrem. Byl to jen odhad." A také to bylo poslední místo, kde mohli bezpečně přistát.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)


Napjaté ticho v kabině rozčísl zvuk alarmu. Ten oznamoval, že palivo nevystačí déle, než půl hodiny. "Musím to říci cestujícím," snažil se kapitán přesvědčit únosce. Ti ale trvali na svém. Podle některých už v tu chvíli byli smíření s tím, že zemřou.

Jeden z motorů vysadil a kapitán nahodil generátor elektřiny. Zároveň musí snížit letovou hladinu, ve výšce téměř 12 000 metrů se na jeden motor letět nedá, křídla by neměla při nižší rychlosti dostatečný vztlak. Únoscům se to nelíbí, ale kapitán Leul Abate už ví, že se jim musí postavit na odpor. Únosci totiž evidentně neuvažují logicky a dohoda s nimi je velice obtížná.

Kapitán se rozhodl požádat o pomoc cestující. Když byl na chvíli v kabině sám, chopil se mikrofonu: "Dámy a pánové, hovoří kapitán...  Došlo nám palivo a v této chvíli ztrácíme druhý motor. Musíme nouzově přistát. Už jsme ztratili jeden motor. Žádám cestující, aby reagovali na únosce. Děkuji."

Jeden z únosců se okamžitě vrhl zpátky do kokpitu. Kapitán věděl, že riskoval, a čekal teď, jak se zachovají cestující. Odpovědí ale bylo jen nervózní ticho.

"Řekl 'reagovat na únosce.' Divně zvolená slova. Nikdo nereagoval," vzpomíná konzul Frank Huddle. "Částečně to bylo dáno tím, jak to řekl. Když chcete, aby se někdo postavil únoscům, formulujete to jinak. Asi nechtěl, aby si všimli co vlastně říká."

Jediný člověk, který prý reagoval, byl reportér Amin. Nikdy se nevyhýbal vypjatým situacím, byl několikrát vězněn. Vždycky se ale pral za to, co považoval za správné. Ani tentokrát nehodlal uspoupit. Snažil se přesvědčit lidi, aby něco podnikli. Sám byl ovšem bezmocný, měl zdravou pouze jednu ruku. A nikdo se k němu nepřidal....

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

Zastavil se druhý motor...

... a z letadla v ceně 40 milionů dolarů se rázem stal stotunový kluzák. Přestože motory stojí, umožňuje záložní systém pilotovi částečně udržet řízení. V takové situaci představuje poslední záchranu pomocná náporová turbína. Z krytu ve spodní části trupu se automaticky vysune malá vrtule, kterou roztáčí proudící vzduch. Agregát napájí základní palubní přístroje včetně ukazatele rychlosti.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)  Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

Bez elektřiny nefungovala hydraulika a řízení šlo tím pádem hodně ztuha. Turbína nedodává tolik proudu, aby se daly ovládat klapky, které během přistání letadlo brzdí. Ať už zamíří kapitán Abate kamkoliv, bude sedat nebezpečně rychle.

Z výšky 6 400 metrů dokáže etiopský letoun doplachtit do vzdálenosti téměř 120 kilometrů.

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

Nebezpečné přistání na vodě

V historii známe velice málo případů, kdy dopravní letadlo úspěšně přistálo na vodě. Kapitán se tedy chce riskantnímu kousku vyhnout do poslední chvíle.

"Pohybovali jsme se v blízkosti letiště. Celou dobu jsem ho udržoval v dohledu. Pak ale únosci odvedli mou pozornost a já se ztratil," vysvětluje kapitán, proč se nepovedlo přistát na letišti. Letadlo už bylo příliš nízko. Jediné, co kapitán v poslední chvíli vymohl, byla pomoc druhého pilota, který vběhl do kabiny a pomohl mu s řízením neobratného stroje.

Paradoxně je přistání do moře pro dopravní letadlo nebezpečnější než na pevninu, jak vysvětluje Greg Feith: "Při nouzovém přistání na zemi má letadlo povrch, po kterém může klouzat. Na moři ale probíhá vše úplně jinak. Jakmile se stroj dotkne hladiny, ponoří se do vody. V takovém okamžiku má tendenci okamžitě zastavit."


Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

Kapitán před nouzovým přistáním nedaleko ostrovů naposledy promluvil k cestujícím: "Prosím, zachovejte klid. Oblékněte si záchranné vesty, ale nenafukujte je." Někteří cestující ale kapitánův pokyn neslyšeli, nebo ho ignorovali, a vestu trhnutím nafoukli. Konzul je od toho odrazuje, reportér se naposledy pokouší vyjednávat s únosci, vše je ale už marné.

Jeden z cestujících vzpomíná na chvíle před nárazem takto: "V posledních vteřinách jsem se ještě podíval z okna a uviděl moře. Pak jsem zaujal bezpečnostní polohu. Hlavou se mi honilo všechno možné. Byl jsem vychován jako křesťan, a tak jsem se modlil... Jestli je Nebe, doufám, že vystoupím na správné straně."

Přistání

Na nedaleké pláži si turisté všimnou neobvyklého úkazu. Přímo k nim se řítí rychlostí 370 km/h dopravní letadlo. Asi půl kilometru od pobřeží se poprvé dotýká hladiny. Nejprve levé křídlo, a poté se celý stroj láme a mizí ve vodní tříšti. Jedna z turistek zachytila vypjatou událost na videokameru:

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)


Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)


Pilotní kabina s ocasem se ulomily a šly ke dnu. Cestující se snažili vyplavat. Ti, kteří si nafoukli vesty už v letadle, však byli v pasti, nemohli se z trosek dostat.

"Letadlo zalilo moře..." vypráví své vzpomínky Michael Oddenyo. "Nemám z vody strach. Ve škole jsem závodně plaval... Chtěl jsem si rozepnout pás, ale nemohl jsem najít přezku. Nahmatal jsem ji u kolenou, rozepnul ji a odrazil se... Rozhlédl jsem se a uviděl vzadu světlo. Začal jsem tedy tím směrem plavat. Nějací lidé, kteří se nemohli dostat ze sedadla, mě chytli za nohu..."

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

"Panebože, řekl jsem si, teď se tu utopím. Ale nepral jsem se s nimi. Podařilo se jim vyprostit a pustili se mě. Plaval jsem dál k zádi... Potom jsem se dostal na hladinu... Byl jsem úplně vyčerpaný. Díval jsem se nahoru, myslel jsem, že jsem v nebi. Nevěděl jsem, jestli žiju nebo jsem mrtvý."

Letecké katastrofy (Únos nad Indickým oceánem)

"Pak jsem se rozhlédl kolem a uviděl spoustu plachetnic a výletních lodí, takže jsem pořád musel být na Zemi... Na hladině se vznášeli lidé v záchranných vestách, trosky, ulomená sedadla a taky nehybná těla. Zamířil jsem směrem k pláži. Jak jsem tak plaval, uviděl jsem ve vodě plout pas, keňský pas. Zní to neuvěřitelně, ale byl můj. Strčil jsem si ho do kapsy a plaval dál."

Záchranné akce

Naštěstí se kapitánovi povedlo přistát nedaleko pobřeží, a na místo se tedy okamžitě sjelo několik lodí, včetně jedné s posádkou amatérských potapěčů. Ti, spolu se skupinou francouzských doktorů, přispěli k tomu, že se zachránilo padesát lidí.

Mezi mrtvými byl i reportér Mo Amin, který v době nárazu nejspíš stále vyjednával s únosci. Nikdo z únosců nehodu nepřežil.

"Celá léta požadovali odborníci, aby se lépe zabezpečily dveře do pilotní kabiny. Aby se nestalo, že někdo vnikne dovnitř a ovládne letadlo. Buď nechtěli dopravci utrácet, nebo to nepovažovali za vážnou hrozbu. Každopádně varování nedbali," stěžuje si odborník na letovou dopravu Van Zandt. "Po jedenáctém září už se ví, že únos může hrozit každému stroji, který přepravuje cestující."

Kapitán Leul Abate i druhý pilot Yonas Mercuria obdrželi za své jednání mnohá ocenění včetně vyznamenání Nadace pro bezpečnost letecké dopravy.

Odkazy: