Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Britští vědci představili jednoduchý kapesní „měřák gravitace“

aktualizováno 
Jednoduchý a citlivý miniaturní přístroj na měření gravitační síly představila skupina vědců z univerzity v Glasgow. Mohl by nahradit dnešní drahé technologie a se stát nečekaně užitečným pomocníkem pro celou řadu profesí, od geologů po údržbu inženýrských sítí.

Pohled na laboratorní verzi nového typu gravimetru. Křemíková destička se „závažíčkem“ leží na fotodetektoru (tedy světelném detektoru), který snímá pohyb jejího stínu pod diodou, která detektor osvětluje shora. | foto: Giles Hammond/Nature

Poslední březnové vydání vědeckého časopisu Nature nabídlo velmi zajímavou technologickou novinkou: „kapesní“ gravimetr, tedy přístroj na (v tomto případě velmi přesné) měření gravitačního pole.

Na univerzitě v Glasgow vzniklo zřejmě první zařízení, které při rozměrech zhruba poštovních známky a velmi nízké ceně dokáže měřit například to, jak se povrch Země pohybuje v důsledku gravitační síly Měsíce během jeho oběhu kolem naší planety – a to je přitom změna jen zhruba 40 centimetrů na celkový průměr planety. Citlivost přístrojů je podle tvůrce zhruba taková, aby umožnila detekci tunelu s metrovým průměrem ukrytým dva metry pod zemí.

Jádro nového gravimetru. V křemíkové destičce je vyříznuté malé „závaží“, které...

Jádro nového gravimetru

Gravimetry už samozřejmě existují i dnes, ale jsou podstatně objemnější, dražší a složitější (jejich typů je více a nemusíme se jimi zabývat). V laboratořích v Glasgow použili prostý design; jádrem jejich gravimetru je droboučký „mikroelektromechanický systém“ trochu podobný tomu, který se používá v akcelerometrech mobilních telefonů. V podstatě kousek křemíku vyříznutý z plátku o síle 0,2 milimetru, v jehož středu je malé závaží (25 miligramů) spojené se zbytkem destičky jen drobnými vzpěrami o síle kolem pěti mikrometrů (tedy zhruba třetiny nejtenčího lidského vlasu). Když se změní intenzita gravitačního pole, závaží se pohne a tuto změnu zachytí optický detektor, který sleduje stín vyříznuté části křemíkové destičky.

Zařízení zatím své schopnosti předvedlo pouze v laboratoři a jeho vývoj do podoby vhodné pro použití v komplikovanějších „polních“ podmínkách bude nějakou dobu trvat. Ale pokud se to podaří, otevře se tím pole zcela neorané. Gravitační pole Země totiž zdaleka není z dostatečně podrobného pohledu uniformní, gravitace se mění nejen podle nadmořské výšky, ale také třeba v místech s výskytem hustších (nebo naopak méně hustých) hornin. Nižší je pak také v místech, kde jsou pod zemí třeba staré důlní šachty nebo zapomenuté inženýrské sítě.

Vědci se mohou dočkat chvíle, kdy pomocí sítě levných senzorů budou moci měřit gravitační změny vyvolané pohybem lávy v aktivních sopkách. A těžební společnost například budou moci díky dronům s citlivými gravimetry levně a rychle hledat slibná naleziště.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s...
Svět v temnotě, tak vypadala Země první roky po dopadu planetky v křídě

Následkem impaktu planetky na konci křídy byla taková změna podmínek na Zemi, že vedla k vyhubení dinosaurů. Jak to po dopadu planetky vypadalo na zeměkouli,...  celý článek

Studentka karlovarského gymnázia Karina Movsesjan dosáhla ve Spojených státech...
Česká studentka získala prestižní cenu Evropské unie pro mladé vědce

Po ocenění v USA získala česká studentka Karina Movsesjan také cenu Evropské unie.  celý článek

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.