Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Protipirátská unie: Mediální bouře kolem dohody ACTA je jen bublina

aktualizováno 
Protipirátská unie bojuje na straně filmových studií proti lidem, kteří nahrávají autorským zákonem chráněné filmy na internet. Ředitelka organizace Markéta Prchalová tvrdí, že proti ACTA burcují především populističtí politici a mladí nespokojenci.

Pirátská loď dostala v lednu několik vážných zásahů ...

Za poslední měsíc se toho ve virtuálním světě událo mnoho. Došlo k odpojení jednoho z největších file serverů Megaupload (více zde) a dobrovolného utlumení činnosti Filesonicu a dalších (více zde). V Tokiu byla také podepsána většinou evropských států kontroverzní dohoda ACTA, která má mimo jiné usnadnit boj proti internetovému pirátství (více zde).

Navíc jsou stále ve hře americké zákony SOPA a PIPA (více zde), jež v případě schválení neovlivní pouze Američany, ale celý internet. Na Technetu se už k celé složité kauze vyjádřil i jeden z českých internetových pirátů (více zde), prostor dostali i uznávaní právníci a odborníci z internetových médií (více zde). 

Text níže pochází od Markéty Prchalové, ředitelky České protipirátské unie. Organizace zastupuje v Česku většinu velkých filmových distributorů. Redakce text pouze minimálně krátila. Nemusí v některých bodech vyjadřovat stanovisko redakce.

Upozornění

Názory obsažené níže v textu se nemusí vždy shodovat s názory redakce.

Redakce do textu nezasahovala, pouze jej minimálně krátila.

Podepsání dohody ACTA vyvolalo obavy uživatelů o soukromí, média se předhání ve zveřejňování "zaručených" zpráv o povinnosti provozovatelů odpojovat porušitele práv od internetu či o prohlídkách obsahu notebooků na hranicích. Političtí populisté burcují veřejnost a masírují své ego a mladí nespokojenci se stávají beztrestnými chuligány a ničí a boří, aniž se zvednou od compu. I rozumný a uvážlivý čtenář dojde k závěru, že na tom asi musí něco být. NENÍ.

Markéta Prchalová (ČPU)

Markéta Prchalová (ČPU)

Tu všeobecnou hysterii hrozící zánikem svobodného internetu v důsledku podepsání dohody ACTA prostě nechápu. Jsem právník a konečný text dohody, který v české verzi visí na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu už od začátku listopadu minulého roku, jsem, asi na rozdíl od většiny těch křiklounů, přečetla.

Dohoda ACTA nepřináší z hlediska našeho právního řádu nic nového ani zásadního. Otázky, které upravuje, jsou už zpravidla upraveny jinými mezinárodními dohodami a úmluvami, zejména dohodou TRIPS z roku 1994, a směrnicemi Evropské unie.

Její význam je zejména mezinárodněprávní, neboť nad rámec již existujících dohod zavádí některé instituty, které jsou již sice běžné na půdě Evropské unie, avšak v právních řádech některých signatářů nikoli.

Co je dohoda ACTA a co konkrétně upravuje:

Zkratkou ACTA je označována Obchodní dohoda proti padělatelství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými.

Dohoda nabízí především ochranou proti komerčnímu padělatelství a obchodu s napodobeninami. Porušováním autorského práva v digitálním prostředí se zbývá pouze okrajově.

Text dohody naleznete zde, české znění je od 7.11.2011 přístupné zde.

Ustanovení dohody se nevztahují přímo na fyzické a právnické osoby a nejsou vůči nim vymahatelná. Dohoda zavazuje členské státy k přizpůsobení vnitrostátního práva určitým ustanovením dohody.

Aby konkrétní ustanovení bylo pro signatáře, tedy země, které dohodu podepsaly a ratifikovaly, právně závazné, musí být formulováno tak, že smluvní strany něco MUSÍ nebo naopak něco NESMÍ.

Navíc je třeba se podívat i do dalších ustanovení, zda takovou povinnost nějak neomezují, např. zda se tam nepraví, že takový závazek není třeba uplatňovat nad rámce již existující dohody, že se to nevztahuje na některé určité případy apod.

Pokud nějaké ustanovení dohody stanoví, že smluvní strana něco MŮŽE, má jen symbolickou hodnotu, smluvní strany k ničemu nezavazuje a záleží na každém státě, aby věc upravil dle vlastního uvážení, stejně jak by tak učinil, kdyby takové ustanovení vůbec nebylo výslovně upraveno.

Preambule (to je ten text na začátku, než začnou konkrétní ustanovení dohody označené oddíly, kapitolami a články) obsahuje zpravidla deklaratorní ustanovení a principy, které mohou být určitým vodítkem při aplikaci konkrétních ustanovení dohody.

Shrnutí konkrétních ustanovení dohody ACTA:

Nejčastější výtky vůči dohodě ACTA směřují vůči jedinému paragrafu - článku 27: prosazování práv v digitálním prostředí. Nejvíce kritizovaná jsou údajná opatření, která mají nutit provozovatele internetových služeb odpojovat účastníky od internetu či filtrovat obsah. Nic takového však v dohodě není. Ze všech výhrad, které proti dohodě ACTA zaznívají, má reálný podklad pouze ta, že by poskytovatelé internetového připojení museli v případě žaloby vydat majitelům práv informace o uživatelích, kteří jsou porušováním autorských práv viněni (odst. 4).

Dohoda však toto opatření nezavádí jako povinnost smluvních stran, ale jako možnost, kterou si mohou státy samy zavést, pokud chtějí. Navíc je vázáno na podmínku, že nositel práva uplatní své právo žalobou. O povinnosti vydat informace tedy bude rozhodovat orgán příslušný rozhodnout o žalobě, tedy především občanskoprávní soud. Tato úprava nepředstavuje žádnou změnu současného stavu. Celá panika je o to absurdnější, že právo na informace je v českém právním řádu zakotveno už mnoho let a vychází i ze směrnic EU a jiných mezinárodních úmluv.

Odstavce 5 a 7 upravují právní ochranu technologických prostředků ochrany práv (např. ochrana proti kopírování) a elektronických informací týkajících se správy práv, avšak nikoli v míře větší, než je již dávno upravena autorským zákonem v ustanovení § 42 a 43. Obcházení účinných technických prostředků ochrany práv a výroba, dovoz, rozšiřování, pronájem a propagace zařízení či poskytování služeb k obcházení technických prostředků je nelegální již velmi dlouho, takže tyto prostředky nelze využít ani pro zhotovení kopie pro osobní potřebu.

Další ustanovení:

Preambule: na podobné dohody velmi krátká, deklaratorní prohlášení, shrnout se dá tím nejzásadnějším z nich: "PŘEJÍCE SI řešit problém porušování práv k duševnímu vlastnictví, včetně porušování, k němuž dochází v digitálním prostředí, zejména pokud jde o autorská práva nebo práva s nimi související, způsobem, který vyvažuje práva a zájmy příslušných nositelů práv, poskytovatelů služeb a uživatelů". Jinými slovy, signatáři nechtějí problematiku porušování autorských práv na internetu řešit jednostranně ve prospěch držitelů práv, ale dbají i práv poskytovatelů služeb a uživatelů.

Článek 1 až 4: Vztah k jiným dohodám a k vnitrostátnímu právu, ochrana soukromí – dohodou nejsou žádná stávající ustanovení a závazky dotčeny. Nejzásadnější ustanovení je čl. 4 odst. 2: "Tato dohoda nezakládá smluvním stranám žádnou povinnost uplatňovat opatření, jestliže právo k duševnímu vlastnictví není podle jejích právních předpisů chráněno." To znamená, že i když je podle práva jiné země účastnící se dohody něco protiprávní, není země, podle jejíhož práva takové jednání není protiprávní, povinna ho jakkoli postihovat.

Článek 5: Obecné definice, např. "dny" se rozumí kalendářní dny či "osobou" se rozumí fyzická nebo právnická osoba. Nic, co by mohlo kohokoli znepokojovat.

Článek 6: Obecné povinnosti, stanovené zcela obdobně v jiných dohodách a směrnicích EU. Zkráceně: Každá smluvní strana zajistí, aby její právní řád zahrnoval postupy prosazování práv umožňující účinné kroky vůči jakémukoli porušování práv k duševnímu vlastnictví upravených touto dohodou. Tyto postupy musí být spravedlivé a nestranné a musí být uplatňovány způsobem, který vyloučí vytváření překážek legálního obchodu a poskytne ochranu proti jejich zneužití. Každá smluvní strana zohlední nutnost proporcionality mezi závažností porušení, zájmy třetích stran a použitelnými opatřeními.

Článek 7 až 10: Občanskoprávní prosazování - Pěkné čtení, ale nic zásadně nového. V Česku i EU už vše existuje, ale moc to nefunguje. Nejzásadnější je čl. 9 odst. 3: "Každá smluvní strana […] zřídí nebo zachová systém, který stanoví jednu nebo více z těchto možností:

a) předem stanovené náhrady škod; nebo

b) předpoklady pro stanovení výše náhrady škody dostatečné pro odškodnění nositele práv za újmu vzniklou porušením práv; nebo

c) alespoň pokud jde o autorské právo, dodatečnou náhradu škody."

Jde o obdobu našeho ustanovení § 40 odst. 4 autorského zákona.

Článek 10: Jiná nápravná opatření, tj. zničení padělaného zboží a pomůcek použitých k jeho výrobě. Nepřináší nic nového.

Článek 11: Právo na informace v občanskoprávním řízení, tj. pravomoc soudních orgánů nařídit porušovateli sdělit informace o protiprávním zboží a osobách, které se jeho distribuce účastní. Opět nic nového, nyní stanoveno v § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona.

Článek 12: Předběžná opatření, opět naprosto obvyklý a již existující institut.

Článek 13 až 22: Opatření na hranici. Většina opatření stanovených v této části dohody je součástí českého právního řádu již od roku 1999 (zák. č. 191/1999 Sb.). Nejzásadnější je, že smluvní strany jsou povinny uplatňovat ustanovení dohody u zboží obchodní povahy zasílaného v malých zásilkách. Takže když někdo pošle balíkem deset napodobenin parfému či kabelek světoznámé značky, tato opatření na něj dopadnou. Rozhodně se však nevztahují na osobní zavazadla a už vůbec ne na prohlížení obsahu notebooků.

Opatření na hranici se týkají pouze dovozních a vývozních dodávek zboží a zboží v tranzitu a pod celním dohledem. Součástí opatření jsou také jistoty (tj. finanční záruky), které musí skládat držitel práva, aby mohla být opatření realizována, či možnost orgánů nařídit zajištění a zničení zboží porušujícího práva duševního vlastnictví.

Celý poprask, tedy že budou celní orgány na základě dohody ACTA prohledávat notebooky a jiná elektronická zařízení v osobních zavazadlech pravděpodobně vyvolalo ustanovení článku 14 odst. 2: "Smluvní strana může upustit od uplatnění tohoto oddílu u malého množství zboží neobchodní povahy nacházejícího se v osobním zavazadle cestujícího." Jak už jsme si vysvětlili dříve, pokud ustanovení obsahuje formulaci MŮŽE, jako by v dohodě vůbec nebylo a smluvní strany nijak nezavazuje, tj. nejsou povinny činit ani tak, ani onak. Záleží pouze na jejich rozhodnutí a jejich vnitrostátní úpravě, které nejsou dohodou ACTA nijak omezovány.

Článek 23 až 26: Trestněprávní prosazování – Z hlediska mezinárodních dohod jsou tato ustanovení nejzásadnější, avšak v zemích EU i v USA je trestněprávní odpovědnost zakotvena již dlouhou dobu, a to v rozsahu daleko širším, než vyžaduje dohoda ACTA. Ta totiž požaduje zavést trestněprávní odpovědnost pouze za porušování práv duševního vlastnictví obchodní činností za účelem zisku. Dále požaduje upravení odpovědnosti právnických osob, nikoli nutně trestní, avšak v EU je standard vyšší, takže od 1.1. tohoto roku jsou v ČR trestně postižitelné i právnické osoby.

Dohoda dále v čl. 23 odst. 3 stanoví, že smluvní strana může stanovit trestněprávní odpovědnost za tzv. camcording, tedy pořizování záznamu kinematografického díla při promítání v kině (the unauthorized copying of cinematographic works from a performance in a motion picture exhibition facility generally open to the public). V českém právním řádu přitom nejde o nic nového, výslovně protiprávní za jakýchkoli podmínek je takové jednání již od roku 2006, a běžně je stíháno jako trestný čin.

Ostatní ustanovení dohody ACTA se týkají koordinace a spolupráce, transparentnosti, informování veřejnosti, ochrany životního prostředí a institucionálních opatření, tedy zřízení orgánů ACTA, konzultací apod.

Z výtek směřovaných na dohodu ACTA, ke kterým jsem se nedostala výše, je třeba výslovně zmínit, že dohoda ACTA nezakládá povinnost oznámit porušení práva duševního vlastnictví a netýká se ani regionální ochrany a jejího obcházení (nejde o technický prostředek ochrany práv, ale o obchodní opatření).

Sečteno a podtrženo, současné české právní úpravy, a troufám si tvrdit že podobné je to i ve většině zemí EU, se dohoda ACTA vůbec nedotkne, a celý ten pokřik je jen mediální bublina.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo Pirate Bay
Stahujete z Pirate Bay? Zpomalí vám počítač, protože tajně těží kryptoměnu

Návštěvníci stránek torrentové sítě The Pirate Bay hlásí, že stránka jejich procesor využívá k těžbě digitálních měn.  celý článek

Smajlíky mohou komunikaci zrychlit, ale také způsobit nedorozumění.
Internetový smajlík slaví 35 let. Podívejte se, které kandidáty porazil

Původně měl usměvavý smajlík :-) označovat každou zprávu, která není myšlena vážně, zatímco zamračeným emotikonem :-( měly být označeny ostatní zprávy....  celý článek

Ilustrační foto
Velký únik. Údaje poloviny Američanů jsou zřejmě na prodej

Tento měsíc došlo v USA po napadení společnosti Equifax k úniku soukromých dat až 143 milionů lidí. Není to sice největší únik v dějinách, ale dost možná je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.