Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Sluneční soustava zažila „blízké setkání“ s jinou hvězdou. A nedávno

  8:10aktualizováno  8:10
Sluneční soustavu před 70 tisíci lety, tedy už v době existence moderního člověka, minula „zbloudilá“ dvojhvězda. Proletěla tzv. Oortovým mračnem, tedy rozsáhlou oblastí na okraji našeho kouta vesmíru a mohla by tak ovlivnit ještě životy našich budoucích potomků.

Pohled od Scholzovy hvězdy v době, kdy nám byla nejblíže a pohybovala se tzv. Oortovým mračnem. V popředí je menší hnědý trpaslík z hvězdného páru, Slunce je viditelné jako jasná hvězda vlevo. | foto: Michael Osadciw/University of Rochester

Jak je lidské vidění vesmíru velmi omezené, dokazuje mimo jiné i skutečnost, že jsme hvězdám česky říkali a občas ještě říkáme „stálice“. Přitom z pohledu astronomie mají hvězdy ke stálosti dosti daleko. Například v relativně nedávné době nám proletěly „pod nosem“ hned dvě hvězdy (nebo spíše hvězdičky). Jak k tomu došlo, popisuje skupina amerických astronomů v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters (přístup k článku je placený, ale práce je dostupná z arXiv.org).

Objektu nazývaného Scholzova hvězda si autoři všimli náhodou během katalogizace hvězdných těles. Ne že by byl nějak nápadný, ba naopak: jde o dvojhvězdu, kterou tvoří dva „trpaslíci“ obíhající ve vzdálenosti zhruba o 20 procent menší, než je vzdálenosti Země od Slunce (tj. 0,8 astronomické jednotky). Větší z partnerů je tzv. červený trpaslík, tedy hvězda sotva dost velká na to, aby v ní probíhala termonukleární reakce. Nejmenší hvězdy tohoto typu mají hmotnost jen zhruba 0,08 Slunce. A ještě menší je menší z páru, objekt patřící mezi tzv. hnědé trpaslíky, tedy tělesa na pomezí mezi planetami a hvězdami, ve kterých termonukleární reakce probíhá jen ve velmi omezené míře a také jen velmi slabě září.

Zajímavé na Scholzově hvězdě bylo, že leží relativně blízko Zemi, zhruba 20 světelných let, na obloze však prakticky „stojí“ na jednom místě. Což prakticky znamená, že se pohybuje směrem k nám nebo od nás. V tomto případě je pravda to druhé: dvojhvězda se pohybuje od nás rychlostí přes 80 kilometrů za sekundu, což je jeden světelný rok za cca 3 600 let.

Schématické zobrazení rozměrů Oortova oblaku v porovnání se zbytkem naší...

Schématické zobrazení rozměrů Oortova oblaku v porovnání se zbytkem naší soustavy.

Nejblíže nám hvězda byla zhruba před 70 tisíci lety. Jak blízko to bylo? Nejlepší odhady říkají, že kolem 0,8 světelného roku, plus minus zhruba desetina světelného roku. Astronomové jsou si tak téměř jisti (přesně na 98 procent), že dvojhvězda proletěla tzv. Oortovým oblakem, tedy ohromnou oblastí na okraji sluneční soustavy, ve které se nachází nejrůznější „smetí“, včetně komet s velmi protáhlou oběžnou dráhou. Její vzdálenější hranice leží možná až necelá dva světelné roky od Země. 

Nepozorovaná, ale (hypoteticky) nebezpečná?

Cizí dvojhvězda se tak dostala zřejmě zhruba pětkrát blíže, než leží dnes nejbližší hvězda, 4,2 světelného roku vzdálená Proxima Centauri. Naší planety - ani žádné jiné - se však setkání nijak nedotklo a bylo si ho těžké i jen všimnout. Obě hvězdy jsou tak slabé, že naši předkové je po celou dobu průletu vidět nemohli. Nejslabší pouhým okem pozorovaná hvězda je cca 60 000x silnější.

Na druhou stranu jedna z hvězd mohla být vidět alespoň občas, protože větší z partnerů je tzv. eruptivně proměnná hvězda. Dochází na ní tedy nepravidelně k velkým erupcím, které jsou velmi podobné jako ty sluneční, ovšem mohou být výrazně silnější. V takových případech její jasnost mohla být krátkodobě - řádově asi hodiny - dostatečná, aby byla pozorovatelná.

Nelze ovšem vyloučit, že v daleké budoucnosti ještě nějaké následky událost mít bude. V případě podobného „blízkého průletu“ je možné si představit, že by hvězda mohla narušit dráhy některých objektů v Oortově oblaku a poslat některé z nich na nové dráhy vedoucí do centra naší soustavy. A ty mohou samozřejmě takové objekty dovést na kolizní dráhu s jinými objekty včetně Země.

Jde ale spíše jen o astronomickou zajímavosti než vážné nebezpečí, protože i v případě tak nepravděpodobného scénáře máme spoustu času. Scholzova hvězda od nás proletěla tak daleko, že „bomby“ by do středu Sluneční soustavy musely putovat velmi, velmi dlouho. Při běžných rychlostech podobných objektů na velmi dlouhých drahách jde zhruba o dva miliony let, píší autoři.

Také v práci poznamenávají, že novější sledovací metody mohou v blízké době odhalit více podobných cizinců, kteří navštívili v nedávné době naše sousedství. Nemáme důkazy, že něco takového se v minulosti stalo a není to zrovna pravděpodobné, ale není to ani zcela vyloučené. Vesmír je velmi zajímavé, ale ne zrovna bezpečné místo.

Upozornění: V přepočtu jsme opravili chybný výpočet doby, za kterou Scholzova hvězda uletí jeden světelný rok.

Autor:


Témata: vesmír

Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Slyšíte obraz? Vyzkoušejte si, zda jste jedním ze čtyř lidí

Máte pocit, že něco slyšíte při sledování GIFů?

Se vzrůstající oblibou GIFů si čím dál více lidí na sobě všímá zvláštního jevu: při pozorování tichého obrázku mají...

Další z rubriky

Jak se největší dinosauři vydali na cestu k velikosti

Rekonstrukce vzezření druhu Ingentia prima i s poodhaleným pohledem na jeho...

Nové objevy ukazují, že největší dinosauři se ke gigantismu dopracovali jinak, než paleontologové předpokládali.

Když jeden život nestačí. Firmy nabízí klonování domácích mazlíčků

Naklonovaní psi Mira a MissyToo. Jsou údajně prvními komerčně naklonovanými...

Nedokážete si představit život bez svého mazlíčka? Pokud máte milion nazbyt, můžete si ho nechat naklonovat. To však...

Kdo jsou největší dinosauři a jak dopadli ve srovnání se současnými obry

FMNH Patagotitan.jpg  S výjimkou obřího plejtváka obrovského a dvou dalších...

Běžná představa dinosaura evokuje velkého jedince, který rozměry překonává většinu současné fauny. Jak si ale stojí...

Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče
Facebook OSVĚDČENO: Výlety, které zabaví děti a neunaví rodiče

Zavřené školky a letní prázdniny si žádají jediné – vyrazit na nezapomenutelný rodinný výlet, zabavit děti a neunavit rodiče. Jaké jsou naše tipy na výlety po Čechách?

Najdete na iDNES.cz