Druhová skladba obrněné techniky Armády České republiky (AČR) není až tak chudá, jak bychom mohli bez bližšího ohledání usuzovat. Vedle notoricky známých typů – jako jsou například tanky T-72, bojová vozidla pěchoty BVP-2 nebo kolové obrněnce Pandur II – disponuje AČR řadou méně známých typů obrněných vozidel různého určení.
Ve výčtu výše jmenovaná technika nemusí vděčit průniku do povědomí národa pouze svému většímu početnímu zastoupení ve výzbroji AČR. Vzpomeňme jen pandury, kterým pomohly k olbřímí „popularitě“ už okolnosti kolem jejich samotného pořizování. A pak zde byla ta nehoda u Tábora, kde se kvůli nedodržení bezpečné vzdálenosti pět pandurů vzájemně potlouklo, když se ten první snažil nesešrotovat před ním se nečekaně objevivší VW Sharan, mnohými civilisty tvrdošíjně zaměňovaný za jakousi Škodu Fabia.
Naopak tu méně známou techniku ve výzbroji v tak velkých počtech nenajdeme, a to právě z důvodu jejího speciálního určení. Sem patří mimo jiné i průzkumný a pozorovací komplet Sněžka pro dělostřelecký, případně vševojskový průzkum. Ostré nasazení Sněžky však není vázáno pouze na bojové podmínky, lze ji využít například při ostraze hranic (tedy určitých exponovaných koridorů). AČR si pořídila tato vozidla v počtu osmi kusů.
Průzkumný a pozorovací komplet Sněžka
Sněžka u 13. dělostřeleckého pluku
V současnosti (rok 2019) komplety Sněžka disponuje 13. dělostřelecký pluk „Jaselský“ posádkou v Jincích. Pluk vznikl 1. prosince 2013 jako nástupce 13. dělostřelecké brigády, též nesoucí čestný název „Jaselská“. Čestný název odkazuje na úspěšné angažování našich dělostřeleckých jednotek od 1. československého armádního sboru v bitvě u Jasla v polovině ledna 1945.
Struktura 13. dělostřeleckého pluku Armády České republiky
Asi nepřekvapí, že 13. dp je jedinou dělostřeleckou jednotkou AČR. Hlavními tělesy pluku jsou 131. dělostřelecký oddíl a 132. dělostřelecký oddíl. Komplety Sněžka pak nalezneme u jedné z podpůrných jednotek 13. dp, a to u průzkumné baterie STAR (Surveillance Target Acquisition Reconnaissance), jejíž výzbroj tvoří vedle Sněžek ještě dělostřelecké radiolokátory ARTHUR (Artillery Hunting Radar, přístroj detekuje střelbu) na podvozcích Tatra 815 4x4.
Sněžka na misi
PzPK Sněžka na misi SFOR II
Jeden exemplář Sněžky byl nasazen i na zahraniční mírové misi SFOR II (Stabilization Force) v Bosně a Hercegovině. Sněžka tam působila po dobu jednoho roku, od 16. září 2000 do 15. září 2001, a to postupně v rámci 43. mechanizovaného praporu, 4. mechanizovaného praporu a 5. mechanizovaného praporu.
Pro dané nasazení se však ukázala tak trochu zbytečně předimenzovanou technikou, potažmo vadila její mohutnost. Na monitorování osob a techniky, případně terénu a stavebních objektů, tam postačovaly přenosné přístroje, se kterými se vojáci lépe skryli, a především jejich provoz nebyl tak nákladný.
PzPK Sněžka
Průzkumný a pozorovací komplet PzPK Sněžka vznikal ve druhé polovině 90. let na základě požadavku AČR. Hlavním zpracovatelem projektu se stal státní podnik VTÚ (Vojenský technický ústav) ve Slavičíně ve spolupráci s vojenským opravárenským podnikem VOP-026 Šternberk. Vyroben byl jeden prototyp a následně pro AČR postupně osm sériových exemplářů, zakázka byla dokončena v roce 2002.
Jako platforma kompletu Sněžka posloužil upravený osvědčený podvozek BVP-1, který byl prodloužen podobně jako u staršího samohybného minometu PRAM-S. Také Sněžka má tedy sedm párů pojezdových kol místo šesti, jak to známe u klasického BVP-1. Po bévépéčku Sněžka zdědila vynikající průchodnost terénem a obojživelnost, tj. schopnost plavat.
Speciální nástavba s pracovišti osádky je hermeticky uzavíratelná a vybavená filtračním zařízením, čímž je zajištěna ochrana před radiačním, chemickým i biologickým zamořením interiéru. Čtyřčlennou osádku tvoří řidič, velitel, operátor radiolokátoru a operátor výpočetního systému zastávající zároveň funkci radisty.
Hlavní funkční element Sněžky představuje zvedací rameno se soupravou různých detekčních zařízení. Pohyb i stabilizace ramene, skládajícího se ze tří částí, je řešen pomocí hydrauliky. V pochodové poloze je rameno složeno v mezeře na horní části nástavby. Minimální čas zvednutí z pochodové do pracovní polohy je 90 sekund, u reverzního procesu to činí 60 sekund.
Na konci ramene, které se může zvednout do výšky asi 15 metrů, se nachází pohyblivá senzorová hlava. Ta obsahuje radiolokátor, čtveřici různých kamer (včetně termovizní pro noční vidění), laserový dálkoměr a čidla na měření rychlosti a směru větru. Rameno je z bezpečnostních důvodů opatřeno detektorem vysokého napětí, aby se mohlo zastavit jeho zdvihání, pokud by hrozil kontakt s nadzemním elektrickým vedením.
Sněžka umí detekovat, rozpoznávat a sledovat jednotlivé pozemní cíle (osoby, automobily nebo těžká bojová technika), skupiny pozemních pohyblivých cílů (kolony za přesunu nebo technika v rozvinuté bojové sestavě), pozemní stacionární jednotlivé cíle (kryty, opevněné stavby, budovy, mosty) a pozemní skupinové nepohyblivé cíle (shromaždiště vojsk a techniky). Předností je i schopnost detekovat pomalé nízkoletící cíle (tj. vrtulníky, bezpilotní prostředky atd.).
Dále umí sledovat dopady (výbuchy) dělostřeleckých granátů a do určité míry vyhodnocovat jejich účinky v cíli. Sněžka předá zjištěné informace palebné baterii a ta může následně provést korekci palby.
Sněžka navíc měří povětrnostní podmínky na daném úseku bojiště (rychlost a směr větru), snímá polární souřadnice a nadmořské výšky postavení cílů, zpracovává je a předává na vyšší stupeň velení.
Pokud jde o hodnoty dosahu, tak cíle velikosti tanku dokáže detekovat radarem na vzdálenost až 33 000 metrů, přehledovou kamerou do 5 000 metrů a termovizní kamerou do 9 000 metrů. Laserový dálkoměr pracuje v rozsahu 100 až 20 000 metrů.
Celková hmotnost kompletu Sněžka činí 17 440 Kg (pro porovnání BVP-1 měl 13 000 kg). Na zpevněné komunikaci dosahuje max. rychlosti 55 km/h, v terénu maximálně 30 km/h a plavat dokáže rychlostí až 7 km/h. Dojezd má 600 km.
A čím se může osádka Sněžky bránit v případě blízkého setkání s nepřítelem? Na střeše korby je pohyblivě lafetovaný 12,7mm kulomet DŠKM sovětského původu. Pokud by šlo opravdu do tuhého, nezbude než použít ve vozidle vezené pancéřovky RPG-75. Vše samozřejmě doplňují osobní zbraně jednotlivých členů osádky.
Sněžka je také vybavena systémem detekce a indikace ozáření laserem a šesti vrhači zadýmovacích granátů.
Modernizovaná Sněžka-M
Protože technika jde neustále kupředu, přišla na řadu modernizace Sněžky. Nová Sněžka-M vznikla ve VTÚ Slavičín modernizací stávajícího kompletu v oblasti systémového řešení integrovaného průzkumného systému, řídicích systémů (HW i SW), komunikačních prostředků, zdrojové soustavy a podpůrných subsystémů za účelem zvýšení užitných vlastností na úroveň soudobých průzkumných systémů.
Na vrcholu senzorové hlavy je malý, lehký a kompaktní průzkumný radar Thales SQUIRE, který detekuje jednotlivá vozidla velikosti tanku na vzdálenost až 48 000 metrů.(jednotlivé pohybující se osoby do 10 000 metrů). Z kamerového vybavení jmenujme přehledovou denní TV kamer MERLIN 3, detekující cíle velikosti tanku na vzdálenost 18 000 metrů, dále tam je sekundární denní kamera Falcon-200, přehledová noční TV kamera MERLIN 2N a termovizní kamera THV-3000. A opět nesmí chybět laserový dálkoměr.
Za pozornost stojí, že nová senzorová hlava má díky instalovaným moderním přístrojům hmotnost pouhých 200 kg, senzorová hlava původní Sněžky má hmotnost 600 kg.
První prototypová přestavba jedné Sněžky na Sněžku-M proběhla v roce 2014, další dvě byly realizovány v roce 2016. AČR by tak měla mít v tuto chvíli tři vozidla Sněžka-M, zbytek vozidel případná modernizace teprve čeká.
Zdroje:
|
