První československá družice řady Magion a také první „naše“ družice již před několika desetiletími shořela v atmosféře, přesto je možné si ji prohlédnout. V Geofyzikálního ústavu na pražském Spořilově se totiž od dob startu zachovalo její zcela identické a plně funkční dvojče - záložní exemplář, který byl připravený ke startu v případě nečekaných potíží.
Proč Magionu nestačil hliník a musel být pozlacenýMagion měl být původně pokrytý hliníkem, ale jak se ukázalo, ten příliš dobře chladil.  Magion 1 je pokryt zlatem o tloušťce pět mikronů. |
Běžně přístupný samozřejmě není, ale můžete se na něj podívat ve videu v záhlaví článku. (Průvodcem velkou části videa vám bude nedávno zesnulý duchovní otec družice, Pavel Tříska.)
Pro let vybraný exemplář se na oběžné dráze věnoval zkoumání zemské magnetosféry a ionosféry Země (proto „Magion“), tedy vysokých vrstev atmosféry, která intenzivně ovlivňuje činnost Slunce. Měřil některé stejné charakteristiky magnetosféry jako „mateřská“ družice. Protože vědci dobře znali jejich vzájemnou pozici a vzdálenost, mohli snadno porovnat údaje z obou zařízení a ověřit, jak se „počasí“ v těchto vrstvách atmosféry proměňuje se vzdáleností. Družice zanikla 11. září 1981.
Čeští odborníci postavili čtyři další družice a poslední z nich, Magion 5, fungovala do června 2001. Jejich konstrukce byla mnohem složitější, rozměry i hmotnost větší.
Podívejte se na dnes již unikátní fotografie, zachycující všechny hlavní autory družice i originální plány stroje.
