Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První československá družice odstartovala před třiceti lety ze Sovětského svazu

  13:06aktualizováno  13:06
Na den přesně před třiceti lety byla v rámci programu Interkosmos vypuštěna první československá družice.

První československá družice Magion 1

První náčrt družice nakreslili inženýři Pavel Tříska a Jaroslav Vojta koncem roku 1973, první výkres technické dokumentace nesl datum 5. dubna 1974. První československou družici Magion 1 vypustili Sověti v říjnu 1978 z kosmodromu Pleseck na severu Ruska jako doplněk družice Interkosmos 18. Od tělesa mateřské družice se oddělila 14. listopadu 1978.

Název Magion byl odvozen od výzkumu prostředí, který měla sonda prozkoumat (MAGnetosféra a IONosféra). Souběžná měření Interkosmosu 18 a Magionu 1 umožnila získat nové poznatky o prostorovém rozložení plazmových vln v ionosféře.

Družice Magion-1 plnila úkoly téměř tři roky. V zemské atmosféře zanikla 10. září 1981. Rozměry tělesa byly 30 x 30 x 16 cm. Magion měl hmotnost 15 kilogramů.


Poslední magiony ve vesmíru

.

Magion 4 – 2. 8. 1995 – 58,7 kg, činnost ukončila 23. září 1997. Na palubě aparatury k měření magnetického a elektrického pole Země, plazmových vln, intenzity toku vybraných nabitých částic, teploty a hustoty nabitých částic, optických jevů ve vnější atmosféře, jako jsou třeba polární záře.

Magion 5 – 29. 8. 1996 – 62 kg. Po odmlčení na čtvrtém oběhu se družici podařilo oživit 7. 5. 1998, poslední údaje byly získány 2. 7. 2002. Na palubě obdobné přístroje jako na Magionu 4.


Program družic Magion, kterých bylo celkem pět, přispěl k mezinárodně koordinovanému výzkumu kosmického prostředí v blízkém okolí Země. Poslední družice tohoto jména - Magion 5 - byla vypuštěna v roce 1996 a ještě létá na oběžné dráze. Poslední data vysílala na Zem v červnu 2001. Další podrobné informace nejen o československých družicích naleznete v článku Češi se v kosmu neztratili. Exkluzivní seriál o dobývání vesmíru.

Další zajímavosti o družici budou uveřejněny na webu pražského planetária.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.