Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První civilní kosmonaut Sovětského svazu Konstantin Feoktistov zemřel

  0:02aktualizováno  0:02
Strávil 24 hodin ve volném kosmu. Byl prvním nevojenským kosmonautem Sovětského svazu a jediný nestraník. Konstantin Feoktistov, významný konstruktér kosmonaut, zemřel v sobotu ve věku 83 let.

Slavný kosmonaut se dostal i na známky

Úmrtí oznámila ruská média s odvoláním na mluvčího ruské vesmírné agentury Roskosmos.

Feoktistov se narodil v roce 1926 ve Voroněži. Byl to první kosmonaut, který nebyl vojákem. Od svých kolegů kosmonautů se lišil také tím, že nebyl členem komunistické strany. Stal se tak prvním, a za celou historii Sovětského svazu jediným, bezpartijním účastníkem kosmických letů.

Za druhé světové války sloužil Feoktistov v rozvědce sovětské armády a byl několikrát zraněn. Byl dokonce zajat Wermachtem a měl být zastřelen. Ocitl se před popravčí četou, ale pouze jedna kulka mu škrábla krk a Feoktisov se dokázal dostat zpět ke svým. Po válce vystudoval technologickou univerzitu v Moskvě a potom pracoval ve vědecko-výzkumné oblasti.

V roce 1964 byl vybrán do týmu kosmonautů a ve stejném roce letěl do vesmíru. Feoktistov tvořil spolu s Vladimirem Komarovem a Borisem Jegorovem posádku prvního skupinového letu, který se uskutečnil v první kosmické lodi série Voschod. Při tomto letu se sovětští kosmonauti poprvé vypravili do kosmu bez skafandrů, pouze ve sportovním oblečení. Za odvahu při tomto letu byl Feoktistov vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu.

Potom se až do roku 1990 podílel na koncipování kosmických lodí Sojuz, Progress a vesmírných stanic Saljut a Mir. Od roku 1990 přednášel na vysoké škole.

Po Feoktistovovi je pojmenován jeden kráter na odvrácené straně Měsíce, i jedna ulice a škola v jeho rodné Voroněži.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.