Zhruba před rokem jste se mohli s technologií DataPlay letmo seznámit v přehledu novinek ze světa MP3, před necelými dvěma měsíci pak o přehrávači z laboratoří iRiveru informoval kolega Lubor Jarkovský. Díky firmě Empei, která do naší vlasti dovezla několik prvních kousků, jsme se mohli jako první pustit do zkoumání vlastností této nadějné platformy.
Hned při rozbalování jsme se dostali k nečekanému problému: Jak z toho ven? Přehrávač je totiž i s příslušenstvím zataven do slušivé plastové fólie, která nenabízí žádné možnosti nenásilného otevření. Po náročné operaci (special thanks našemu šéfredaktorovi za zapůjčení švýcarského armádního nožíku) jsme nakonec z obalu dostali všechny součásti ven, aniž bychom jej příliš zničili. S uspokojením tedy můžeme konstatovat, že výrobce k přístroji dodává trafo, přenosné pouzdro s odjímatelnou klipsnou, špunty Sennheiser, USB kablík, CD s obslužným softwarem a dva manuály. Součástí rekordéru je akumulátor Li-Ion 1000 mAh, jehož výdrž se pohybuje někde kolem 10-12 hodin.
Do začátku samozřejmě dostaneme také jeden nahrávatelný 500MB DataPlay disk, uzavřený ve slušivé cartridgi. Optické médium je oboustranné, na jednu stranu tedy připadá necelých 250 MB. Několik megabytů je vymezeno na uživatelské playlisty a tabulku obsahu (TOC).
Vzhled přehrávače je dost netradiční. Věcička s kruhovým půdorysem o průměru necelých 8 cm a 3,5 cm silná, s vystouplým displejem s leštěnou obrubou, je sevřena průhledným plastovým krunýřem. Při pohledu na tuhle zvláštní kombinaci napadne člověka jediný výraz: Macintosh! Design je to, co prodává. Platí to pro Macy a ve spojení s novou technologií by to mohlo platit i pro iDP-100.
Displej i systémové menu je prakticky shodné se všemi výrobky iRiveru, takže se jím nebudeme podrobněji zabývat. Liší se ovšem ovládání přístroje. Hlavní posuvný vypínač má tři polohy: vypnuto/zapnuto/zámek kláves). Tlačítka rozmístěná kolem displeje mají na starosti přehrávání: Play/Pause, Next/Fast Forward, Prev/Rewind. Čtvrté volí režim ekvalizéru, či přehrávač pošle do úsporného režimu. Po probuzení pokračuje playback od místa, kde jste přístroj uspali.
K navigaci v systémovém menu a mezi soubory a playlisty na disku je vyhrazeno jog-dial kolečko na pravém boku. Tamtéž se nacházejí i tlačítka pro změnu hlasitosti.
Výstup má iDP-100 bohužel jen sluchátkový. Nachází na vršku přístroje a je vedle něj skryt konektor pro připojení dálkového ovládání. To se ale mezi základním příslušenstvím nevyskytuje. Na spodku nalézáme zdířku pro připojení AC adaptéru a USB kabelu.
Protože DataPlay bez hudby nám k ničemu není, pustíme se do instalace dodávaných programů. CD obsahuje drivery, souborový systém, díky němuž lze použít DataPlay jako výměnný disk, rezidentní konzoli, hudební přehrávač a transkodér Future Player a MusicMatch Jukebox. Veškeré operace s médiem v prostředí Windows probíhají nejdřív nanečisto. Drag'n'Drop kopírování souborů, pojmenování složek, to vše monitoruje rezidentní program. Teprve stisk tlačítka REC na konzoli operace potvrdí a spustí zápis.
Dostáváme se k hlavnímu úskalí celé platformy DataPlay. Pokud chceme v přehrávači poslouchat muziku, musí být zakódovaná bezpečnostním algoritmem Content Key (CK). Z toho vyplývá, že hudební soubory nelze, na rozdíl od ostatních dat, kopírovat přímo v Exploreru. K tomu je určena právě aplikace Future Player. Jedná se o jeden z nejodpornějších softwarových přehrávačů, jaké jsem kdy viděl. Přibalené skiny rozhraní na kráse nikterak nepřidají. Vypadá zkrátka spíš čistě amatérsky, než jako komerční aplikace.
Přehrávač můžeme nakrmit soubory komprimovanými soubory do bitrate až 320 kbps (včetně VBR komprese) ve formátech MP3, AAC a QDX. Posledně jmenovaný je pokus společnosti QDesign o oficiální formát pro digitální distribuci hudby. Přípony souborů se po přenosu na DataPlay médium změní na CKMP3, CKAAC a CKQDX. Naprosto tu chybí možnost konverze dat! Řekněme, že bych kvůli úspoře místa chtěl album v MP3/192 kbps uložit na DataPlay při nižší bitrate, nebo třeba v AAC! Nikoliv, Future Player zvládne pouze prostý přenos. Musíte proto nejprve využít služeb třetí aplikace.
S AAC je vůbec problém. Patrně totiž neexistují alespoň dva navzájem kompatibilní enkodéry, které by bylo možné považovat za nějaký standard. iDP-100 nechutnal ani soubor vytvořený pomocí Panasonic AAC kodeku v RealOne, ani další dva pokusy s freewarovými enkodéry. Informovanost ze strany DataPlay Inc. je v tomto směru nulová. Softwarové příslušenství bohužel není dokonalé ani v aktuální verzi stažené z internetu.
Dále jsme zjistili, že nám výrobce zatajil jednu poměrně podstatnou skutečnost, a to že přehrávač zpracuje také formát WMA. Dalo to dost přemlouvání. Future Player WMA z harddisku nejprve přehrál, ale následně odmítl uložit celý obsah playlistu na médium. Zkusili jsme vybrat soubory manuálně v záložce My Music a ejhle, přenos dat se uskutečnil. Soubory na DataPlay disku dostaly slušivou koncovku CKWMA a přístroj je poslušně přehrával. Future Player se k nim ovšem neznal, odmítl je z disku načíst i poté, co jsme k hudbě na DataPlay ve formátu WMA uložili v Notepadu sestavený playlist. Přehrávač byl ale spokojený.
Dosti nářků, muziku jsme na médium dostali a jak to tedy hraje? I přes veškeré sympatie, které si firma iRiver získala svými discmany, musím prohlásit: Nic moc. Nehledě na dodávané pecky Sennheiser, které patří do nižší střední třídy, se mi zvuk nelíbil. Zcela uspokojivého výsledku jsme nedosáhli ani během laborování s uživatelským nastavením ekvalizéru. Když už měl zvuk basy a výšky, zase se vytratily středy s vokály. Navzdory udávanému 90dB odstupu signál/šum výstupu chybí dynamika, což je po předchozích výrobcích se skvělým zvukem dosti nepochopitelné.
Dojem z prvního DataPlay rekordéru je velice rozporuplný. Je třeba chápat, že je to nová, vyvíjející se technologie. Snad právě proto působí celek velmi nedotaženě. Kupříkladu bych rád nahrával i z externího zdroje nebo mikrofonu, ale Line-In vstup chybí. Patrně by to stejně nebylo možné, neboť kódování hudebních dat do přehratelného režimu obstarává pouze software na počítači. Velice mi vadí nesmyslné obstrukce s ochranou Content Key, jíž musíte aktivovat i legálně zakoupený nosič s oficiálně distribuovanou hudbou. Těch se ale nejspíš nezbavíme...
Co tedy s výrobkem od iRiveru? Podle stránek DataPlay se pro Evropu chystají již v brzké době (že by vánoce?) dva nové rekordéry. Nechci nyní dělat ukvapené závěry, a proto se již těším na srovnání. Pokud bych ale přece jen měl zhodnotit mé první setkání s novou záznamovou platformou, pak se přiznám, že se obrovské prvotní nadšení změnilo v mírné zklamání.
