Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


První disketa měla průměr 20 cm. Vzpomínáme

aktualizováno 
Výrobci přestávají vyrábět diskety a uživatelé přecházejí na optické disky a flash paměti. Diskety ale sehrály významnou roli při rozšiřování počítačů mezi uživatele. Jaký je jejich příběh?

Diskety se jeden čas staly synonymem pro počítačová data. | foto: Pavel Kasík

Paměťová média mají dlouhou historii. Dalo by se říci, že již stěny jeskyní sloužily našim předkům jako paměťová zařízení, neboť pomáhaly uchovat a předat informace. Přeskočme ale nyní všechny tyto starodávné prostředky (v budoucnu jim věnujeme vlastní článek) a ocitneme se na konci 19. století.

Zde se totiž setkáme s prvním větším využitím počítačového zpracování informací uložených v paměti. Počítač byl ovšem mechanický a pod pamětí si nesmíte představovat pevný disk. Při sčítání obyvatelstva USA v roce 1890 se totiž uplatnily děrné štítky. Princip jejich a disket není až tak odlišný.

Děrný štítek použitý v roce 1890

Magnetické paměti

Počátek pamětí magnetických najdeme už v 19. století (dánský vynálezce Valdemar Poulsen v roce 1898), první magnetickou pásku sloužící k záznamu sestrojil německý vynálezce Fritz Pfleumer už roku 1928. Následovaly magnetofonové pásky a další zařízení, které ovšem ukládaly signál analogový. Počítače ale potřebují jasné slovo - ano nebo ne, jednička nebo nula.

Nástup počítačů

První pamětí, připomínající dnešní způsob práce s informacemi na počítači, je paměť bubnová. S nápadem přišel vynálezce Gustav Tauschek v Rakousku již v roce 1932, ale až v padesátých a šedesátých letech našly využití v počítačích. Rozvoj počítačů právě startoval a postupně se objevovali různí kandidáti na paměti pro uchování dat. Obvykle probíhal nástup nových technologií celkem rychle, zatímco starší technologie se udržely ještě celkem dlouho. Ostatně toho si můžeme všimnout i dnes.

Bubnová paměť

Diskety - dosud nevídané pohodlí

Disketa je vlastně přímým nástupcem pásky. Obrovským krokem kupředu, který diskety oproti páskám přinesly, bylo odsunutí všech nevýhod souvisejících se sekvenčním přístupem. Zatímco pro hledání určitého bytu, uloženého na pásce, bylo potřeba přetáčet celou pásku, na disku (později disketě) byl přístup otázkou několika otáček. První disketu vyvinula firma IBM v roce 1967.

Disketu vynalezl David Noble, aby mohla společnost IBM posílat klientům aktualizace. Dosud se tak dělo na kazetách. První disketa měla paměť pouhých 80 kB a měřila v průměru 8 palců (20 centimetrů). Nejprve se jednalo pouze o pružný disk bez jakéhokoli obalu, ale kvůli všudypřítomnému prachy bylo potřeba ji nějak obléci. Účel splnila plastová obálka s tkaninou uvnitř.

Disketa 8

Až v roce 1972 přišli v Memorexu s přepisovatelnou disketou. Sedmdesátá léta znamenala rychlý vývoj pro disketu a také její rozšíření. Tomu zprvu bránila vysoká cena mechaniky - ta stála často více, než celý počítač.

Zmenšujeme

Osmipalcová disketa se dočkala ještě několika vylepšení a její kapacita narostla až na 800 kB. Přesto ji překonala disketa, kterou si určitě pamatujete i vy, disketa s průměrem 5,25 palce. Paradoxem je, že její výroba byla v roce 1975 odložena, protože byla příliš levná na to, aby firmě Burroughs' mohla vydělávat. Zůstalo tedy u prototypu. Až později se přišlo na to, že menší formát bude mnohem vhodnější pro nové využití disket.

V roce 1976 se v bostonském baru sešli Jim Adkisson a An Wang, zástupce laboratoří Wang Laboratories. Wang si Adkissonovi postěžoval, že stávající diskety jsou příliš velké. A jak velké že by měly být? Wang mu podal ubrousek a ukázal na něm rozměry diskety. Adkisson si prý s sebou vzal ubrousek do Kalifornie a navrhl podle něj 5,25" disketu o kapacitě 110 kB. Šlo o nový standard, který se postupně ujímal a vyvíjel - přes "double density" s 360 kB až po 720 kB.

První verze operačního systému MS-DOS podporovala kapacitu pouze 160 kB. Až druhá verze umožnila využívat na oboustranné disketě až 360 kB. Mezitím už ale vývoj pokračoval a kapacita diskety šla až k 1200 kB, což, uvážíme-li velikost tehdejších pevných disků (10 - 20 MB) bylo poměrně hodně.

5.25

5.25



Stará známá třiapůlka

S disketou o průměru 3,5" přišla firma Sony. Na rozdíl od stávajících disket měla silnější a odolnější plastový obal. Sony také přidala pružinku pro automatické zavírání čtecího okénka při vložení placičky do mechaniky. Vůbec se jednalo o odolnější zařízení, a když v roce 1980 přišlo na trh spolu s mechanikou, slavilo úspěch. O rok později se začal prodávat osobní počítač schopný úprav textů, který měl v sobě 3,5" mechaniku zabudovanou. Během osmdesátých let se snažily s třiapůlkou soutěžit diskety různých firem a s různými průměry, ale, jak dnes víme, marně.

3.5

Ani nástup CD v druhé polovině devadesátých let jetě neznamenal zánik disket. Teprve příchod elektronické pošty a internetu, a konečně i USB flash disků, znamená odchod disket ze scény. Diskety však zcela jistě vykonaly obrovský kus práce a změnily způsob, jakým dnes vnímáme počítačová data. Mimochodem i některé digitální fotoaparáty zpočátku ukládaly na 3,5" diskety.

Sony Mavica

Uložit jako...

A je jisté, že ještě několik let nám diskety zůstanou na očích. Disketa se totiž stala grafickým synonymem pro uložení souboru a tak se s jejím symbolem setkáváme snad v každém textovém procesoru. Ještě dlouho budeme při ukládání souboru klikat na tlačítko Uložit s obrázkem malého přátelského čtverečku...

Odkazy pro fajnšmekry:

Autor:


Témata: Kalifornie, Rakousko, IBM, Sony, USB

Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Jak ulovit patnáctku. Američané nabídli sto tisíc dolarů a marně čekali

MiG-15bis, se kterým ulétl severokorejský stíhač No Kum-sok do Jižní Koreje,...

Během korejské války chtěli Američané vypsáním vysoké finanční odměny zlákat některého z pilotů MiGu-15 k úletu na svou...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Další z rubriky

Ryby nakrmí i uloví. Vodní dron přeplave Phelpse, ale žralok ho dohoní

Vodní dron PowerBook pro surfaře i rybáře

Dopraví záchranný kruh tonoucímu i návnadu rybám. Společnost PowerVision představila na veletrhu CES 2018 svůj nový...

HP varuje před vadnými bateriemi a svolává 50 tisíc notebooků k opravě

Centrála HP

Společnost HP vyhlásila program výměny baterií v noteboocích řady ProBook, Zbook, x360, ENVY a Pavilion.

Co byste měli vědět o bezpečnostních chybách procesorů Intel, AMD a ARM

V procesorech Intel, AMD a ARM byly objeveny zranitelnosti označované jako...

Zrychlování práce procesorů má jeden vedlejší efekt, objevilo se několik chyb, které mohou dovolit útočníkovi dostat se...

Najdete na iDNES.cz